Report, nazvaný Deset důvodů, proč USA vojensko-politicky zaostávají za Čínou, připomíná mimo jiné čínskou dominanci v těžbě a zpracování kovů vzácných zemin. Vedle toho obsahuje report AEI řadu informací a souvislostí, které nejsou všeobecně tolik známé.
Čistě vojenská část porovnává například výdaje na obranu. Rovnou ale přiznává, že takové porovnání nemá velkou vypovídací hodnotu, protože řada čínských investic do civilního sektoru má de facto vojenské využití. Týká se to nejen vesmírného programu nebo vědeckého výzkumu, ale také takzvané „tvrdé síly“. Například čínská pobřežní stráž spadá oficiálně pod policii, přestože disponuje válečnými loděmi o velikosti fregaty, které jsou typicky používány k boji s ponorkami a letadly. Pod čínskou armádu oficiálně nespadají ani milice, v nichž jsou miliony rezervistů, cvičených k nasazení v rámci regulérní armády.
Až padne komunistický režim, začne být Čína opravdu nebezpečná, říká expert |
Zajímavější jsou proto porovnání konkrétních vojenských kapacit. Report staví do popředí hypersonické střely a konstatuje, že Spojené státy v této oblasti zaspaly: například v roce 2018 provedla Čína víc testů hypersonických střel než USA za celou předchozí dekádu. Výsledkem je, že čínská armáda má ve výzbroji hned několik typů těchto střel, které jsou schopné proniknout americkou protivzdušnou obranou a mohou nést jaderné hlavice – přičemž americká armáda se první takové střely dočká nejdřív příští rok.
Zatímco v oblasti hypersonických střel má americká armáda šanci čínský náskok snížit, nůžky mezi velikostí námořních flotil těchto velmocí se budou dál rozšiřovat. Čína má aktuálně 340 válečných plavidel a na začátku příští dekády jich má být o sto víc. Naproti tomu americká armáda má necelých 300 lodí, v příštích letech jich bude víc vyřazovat než stavět a na současný počet se opět dostane nejdřív v roce 2032. Analýza však upřesňuje, že čínská početní převaha se týká hlavně menších lodí.
Vzácné kovy potřebné i na výrobu zbraní dováží Evropa z Číny. Trasa vede Ruskem |
Válečné lodě jsou podle reportu příkladem průmyslové dominance Číny a toho, jak je možné tuto dominanci využít k vojenským účelům. Čína je největší světový výrobce lodí a její státní loděnice staví jak civilní, tak vojenské lodě. To umožňuje zajímavé úspory z rozsahu, křížové financování vojenského programu z příjmů za civilní lodě od zahraničních zákazníků – a především má Čína díky tomu obrovské rezervy v produkční kapacitě. V případě nutnosti by dokázala jednoduše utlumit civilní výrobu a rychle navýšit vojenskou produkci.
Podobně to je i v dalších průmyslových oborech: report cituje odhad, že polovina veškerých čínských průmyslových kapacit má duální charakter – tedy že může mít jak civilní, tak i vojenské využití.
Dva pilíře pokroku – vzdělávání a špionáž
Za indikátor budoucnosti průmyslu v jednotlivých zemích se všeobecně považuje počet lidí s vyšším vzděláním (PhD) v oborech skupiny STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika) a počet vědeckých publikací v těchto oborech. Co se týče prvního kritéria, Čína předběhla Spojené státy již před téměř dvaceti roky a v roce 2025 má mít dokonce dvojnásobek nových PhD titulů. A na čínské vědce připadá celosvětově 23 % publikací, zatímco na americké pouze šestnáct procent.
Vlastní výzkum a vývoj není jedinou možností, jak se k výsledkům výzkumu a vývoje dostat: další možností je špionáž, především kybernetická. V té souvislosti report připomíná, že jenom prokázaných případů (a identifikovat pachatele je u kybernetických útoků extrémně obtížné) čínské kybernetické špionáže od roku 2000 je 224; mezi nimi jsou pokusy získat data o stíhačce F-35, letadlu s kolmým startem V-22 Osprey, systému protivzdušné obrany THAAD a další. Vedle úniku kritických vojenských informací vede tato špionáž i k ekonomickým škodám: podle odhadů je to v přepočtu pět až třináct bilionů korun ročně.
Ve jménu kontrašpionáže. Zapojí se celá Čína, ti nejšikovnější dostanou odměnu |
Čínské kybernetické útočné schopnosti se neomezují na špionáž. Již v současné době jsou některé z útoků na americkou infrastrukturu považovány za čínské testování ofenzivních kybernetických schopností v reálných podmínkách. Americké tajné služby varují, že v případě otevřeného konfliktu jsou čínští vojenští hackeři (report uvádí, že jich je padesátkrát víc než těch amerických) schopni americkou kritickou infrastrukturu, od telekomunikačních nebo energetických sítí přes produktovody až po železnice, zcela paralyzovat.
S kybernetikou úzce souvisí umělá inteligence a využití vesmírných technologií. V případě umělé inteligence report upozorňuje, že na Čínu připadá 28 procent vědeckých publikací, zatímco na USA jenom sedmnáct procent. Příznačné také je, že všech pět nejúspěšnějších systémů pro rozpoznávání obličeje na světě patří čínským firmám. Čínská armáda má k dispozici vzdušné drony, které dokážou autonomně identifikovat nepřítele a rozpoznávat konkrétní hrozby.
Náskok Spojených států ve vesmírných technologiích je podle reportu menší, než by se mohlo zdát. V letech 2018-2021 provedla Čína víc startů kosmických raket než Spojené státy a tento trend zvrátil až masivní nástup americké firmy SpaceX v roce 2022. Report také varuje před čínskou snahou (s podporou Ruska) přijmout mezinárodní konvenci, která by zakázala vesmírné útočné zbraně – ale vůbec by neřešila jejich testování. Vznikla by tak další šedá zóna zvýhodňující Čínu a Rusko, kde je možné skrývat vojenské kapacity pod nálepkou civilních projektů.
