„Jsem opravdu rád, že mohu do sestavy Ústavního soudu jmenovat další ženu, navíc ženu, která má široký právní záběr od advokacie přes soudy, ale také celoživotní náplň v přípravě a vzdělávání nových právníků,“ řekl prezident Pavel. „Navíc také ženu, která je nejenom zdrženlivá, ale také odvážná tam, kde bude potřeba,“ prohlásil prezident a popřál Křesťanové, aby se jí na Ústavním soudu dařilo. Nepochybuje, že bude pro soud přínosem.
„Zasazovala jsem se o zviditelnění a prosazování práva duševního vlastnictví v době, kdy ještě stálo stranou pozornosti. V tu dobu jsem také získala cenné zkušenosti z legislativní činnosti. Významně jsem se podílela na přípravě moderního autorského zákona, částečně i na mediální legislativě,“ řekla minulý týden senátorům Křesťanová, než ji hladce schválili.
Čtyřiapadesátiletá Křesťanová je v oboru duševního vlastnictví držitelkou ocenění Právník roku. U Městského soudu v Praze působí od roku 2010.
Předtím dlouhodobě pracovala v advokacii, přednáší i na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Specializuje se i na mediální právo či právo ochrany osobnosti. Byla členkou expertní komise pro tvorbu nového autorského zákona. Působila i u rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře.
Z Pavlových nominantů již Ústavní soud posílili ústavní právník Jan Wintr, soudci Josef Baxa a Daniela Zemanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská.
Prezident počká na prověření soudce Fremra
Jedno místo ústavního soudce z celkového počtu patnácti bude zatím neobsazené. Jmenování se měl v úterý původně dočkat i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr.
Prezident Petr Pavel, na kterého se kvůli tomu obrátili někteří senátoři, v pondělí oznámil, že se rozhodl počkat na vyjasnění nových informací o působení Fremra v justici před listopadem 1989.
„O těch sto případech odsouzení za opuštění republiky jsem samozřejmě slyšel v průběhu víkendu a dneška. Na druhou stranu je potřeba vidět, že v době, o které se bavíme, tady byl nějaký právní řád a podle tohoto právního řádu bylo opuštění republiky trestný čin a ten byl posuzován naprosto shodně všemi soudci, kteří tehdy soudili trestní právo. Já si myslím, že bychom to měli vidět v tomto kontextu,“ řekl Pavel.
Baxa mohl vést soud už dříve, odmítl ale Zemanův požadavek, aby zasáhl do rozhodnutí
Baxa, který přebírá vedení Ústavního soudu, byl od roku 2003 patnáct let předsedou tehdy nově zřízeného Nejvyššího správního soudu. Poté se stal předsedou jednoho ze senátů NSS. Vést Ústavní soud mohl již dříve, ale odmítl, co po něm chtěl tehdejší prezident Miloš Zeman.
„Jsem rád, že se to nestalo. Pomohlo mi to, soudcovsky mi to pomohlo. Pochopitelně mě to nějak osobně upevnilo a posílilo, když jsem odmítl podílet se na tom, co chtěl bývalý prezident Zeman. Zpronevěřit se jak vlastní soudcovské nezávislosti, tak i roli předsedy Nejvyššího správního soudu, když on se opravdu domáhal zasahování do soudních rozhodování,“ prohlásil Baxa, který dříve vedl Nejvyšší správní soud.
Už dříve mluvil Baxa o tom, co Zeman chtěl, jak by měl soud rozhodovat ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory, a přirovnal to k výměnnému obchodu. Zeman mu při soukromých hovorech opakovaně naznačoval, že by se mohl stát předsedou Ústavního soudu.
