Už když před sedmi lety přebírali zpět do svého vlastnictví jednu z nejvýznamnějších českých památek, byl připravený projekt obnovy. Arcibiskupství olomoucké, do jehož rukou se Arcibiskupský zámek v Kroměříži vrátil po několika desetiletích, teď rozsáhlý proces obnovy dokončilo.
„Mám radost, že jsme mohli pokračovat v projektu, který předtím připravil Národní památkový ústav, a že se to povedlo. Přál bych si, aby zámek i zahrady nabízeli mnoho radosti všem, kteří sem zavítají,“ prohlásil na slavnostním ukončení projektu olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.
 |
Obnova, která začala před šesti lety, zahrnovala opravu střechy zámku, restaurování sálů, otevření dosud nepřístupných prostor, ale také odbahnění rybníků nebo zpevnění břehů v Podzámecké zahradě. Restaurátoři pracovali v reprezentativním Sněmovním sále, také v objektu Mlýnské brány nebo na obnově vodního systému v zahradě.
Náklady se vyšplhaly na téměř 246 milionů korun. Evropská dotace byla 197 milionů, dvěma miliony přispěl Zlínský kraj a zhruba dvacet tři milionů investovalo arcibiskupství a také stát. Šlo o největší dotační projekt na Moravě, který se týkal obnovy území.
„Nevíme o tom, že by se tady v posledních sto letech takto velká oprava přímo na zámku odehrála,“ zdůraznil projektový konzultant olomouckého arcibiskupství Štěpán Sittek, který na projekt dohlížel.
Sněmovní sál arcibiskupského zámku září, je krásnější než v Amadeovi |
Veškeré změny mají zásadní význam i pro návštěvníky. Teď se totiž dostanou do prostor, které byly veřejnosti dosud nepřístupné. Oproti minulosti tak budou moci obdivovat jednou tolik místností.
Nově budou moci lidé zavítat například do zámecké kaple, která bývala otevřená jen výjimečně. V zámecké věži bude zase k nahlédnutí místnost označovaná jako Klenotnice pozdního středověku, kde jsou vystaveny nejvzácnější sbírkové předměty z 15. a 16. století. Věž se tak stává jedním z plnohodnotných prohlídkových výstavních okruhů zámku.
„Díky rozsáhlé obnově teď návštěvníkům ukazujeme unikátnost celé památky v její komplexnosti. V seznamu UNESCO je zapsaný zámek, Podzámecká zahrada, Květná zahrada i sbírky. Tyto části teď na sebe navazují a prezentují se jako celek,“ poukázal ředitel Správy Arcibiskupského zámku a zahrad Jiří Uhlíř.
Střecha byla v havarijním stavu
Od května je také zcela nově otevřené druhé patro zámku, které návštěvníky provede zámeckou obrazárnou s druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v zemi. Uvidí také Manský sál s kabinetem mincí, hudební archiv, starou knihovnu nebo kabinet zahradní kultury.
Novinkou je také muzeum arcibiskupské gardy v navazujícím objektu Mlýnské brány. Tento objekt se vrací ke svému historickému využití, protože brána a spojovací trakt byly sídlem arcibiskupské gardy, která zanikla v roce 1919.
Chodbu ze zámku nepoužívali 300 let, teď do ní budou vodit návštěvníky |
Projekt pomohl vyřešit podstatné technické problémy, které budova měla. „Nejhorší byl havarijní stav střechy, kdy hrozilo poškozování památky v důsledku zatékání,“ upozornil Sittek s tím, že původní rozpočet na opravu střechy byl kolem dvaceti milionů a náklady se nakonec ztrojnásobily. „U takto obrovské střechy není možné udělat systematický průzkum stavu bez toho, aniž by se v krovu postavilo lešení. Takže jsme vycházeli z toho, co bylo možné prozkoumat a původně to nevypadalo tak zle,“ naznačil.
Podstatnou částí projektu byla i modernizace a rozšíření zabezpečovacích systémů, například protipožárního systému, alarmu nebo vnitřního klimatu zámku. Ani touto obnovou ale opravy na zámku nekončí.
„Dva roky připravujeme navazující projekty, protože všechno se do prvního nevešlo. Celkový objem prostředků byl vyčíslený na jednu miliardu,“ doplnil Uhlíř.
Arcibiskupství chce posílit návštěvnický komfort, otevřít Balkonové sály a pracovat se bude i na zpřístupnění části arcibiskupských sklepů, ve kterých se 800 let vyrábí mešní víno.
