Skupina Lunetic

Skupina Lunetic | foto: Ticketportal

Playbacková perverze devadesátek je zpět. DJ Bobo i Lunetic znovu baví davy

  • 14
V množství hudebních festivalů všech možných žánrů figurují i takové, které cíleně rozdmýchávají nostalgii po časech, kdy začala vysílat TV Nova, všeobecný posluchačský vkus formovala Tereza Pergnerová v hitparádě Eso a tanečními parkety cloumal tzv. eurodance.

Kdo zažil, ví, o čem je řeč. 2 Unlimited a jejich No Limit, Twenty 4 Seven a Is It Love nebo Dr. Alban s hitem I’s My Life.

Už si jen těžko vzpomenout, kolik podobných krátkodechých jednohitových projektů se v deváté dekádě vyjevilo. Všechny zněly stejně, vypadaly podobně a každý z nich si užil svých patnáct ani ne minut, spíš vteřin slávy. Přičemž někteří z nich na doby, kdy jich byly plné hudební televize a „bravíčko“, tedy časopis Bravo, ne a ne zapomenout.

V plzeňském Amfiteátru Lochotín se v pátek 11. srpna uskuteční akce velkolepě zvaná EVOLUT3ON, na níž kromě našeho Michala Davida, jenž je, co se podobných záležitostí týče, vždy ve střehu, a druhdy chlapeckého, dnes už spíš pánského uskupení Lunetic vystoupí švýcarský DJ Bobo. A o den později na koupališti v Kaplicích v rámci devadesátkového Retro festivalu zazpívá Petr Kotvald a především britský boyband East 17.

Trainspotting a Lunetic

Ten už dnes sice personálně až na Terryho Coldwella nemá s „tehdejšími“ East 17 nic společného, ale to je v případě těchto produktů na jedno použití úplně jedno. Hlavně když připomenou své dva hitové okamžiky Stay Another Day a It’s Alright. Hudebně samozřejmě na playback a pěvecky s největší pravděpodobností taky, neboť zpěv nebyla doména těchto ani jiných hochů, pánů, slečen a dam.

Vracet se k tomu zavání tak trochu perverzí, ale najdou se tací – a není jich málo –, pro které jde o možnost alespoň na oko se vrátit do dob, kdy „svět byl ještě v pořádku“, jak provolávala letos v květnu na Výstavišti na hudebně-zábavní akci (koncert se tomu při vší dobré vůli podle všeho říkat nedá) 90s Explosion. Jde o setkání, na němž se intenzivně vzpomíná na doby, kdy se v naší televizi poprvé objevili Cody v Kroku za krokem, Hawkey Pierce a B. J. Hunnicutt z jisté mobilní polní nemocnice nebo pan domácí Jonáš v seriálu Hospoda. A vzduchem duní hitovky jako Barbie Girl, Coco Jambo, Blue a mnohé další.

Podnik je to podle všeho úspěšný, neboť letos v září zavítá ještě do Brna na stadion Za Lužánkami a příští rok v květnu se vrátí na pražské Výstaviště, kde oslaví páté narozeniny. Na programu bude vše výše zmíněné plus například Captain Jack, Snap!, kdosi z kapely Technotronic, Pharao, Ice MC, jejichž skladba Think About The Way zněla – nezapomeňme – ve filmové generační pecce Trainspotting, a vedle Luneticu i další tuzemský projekt Verona.

Kapela na prodej

V Praze k těmto obskurním aktům přibude ještě například country-techno bizár jménem Rednex, což je kapela, která byla svého času k prodeji na eBay a kolem níž se podle Wikipedie motalo až neuvěřitelně mnoho členů. Zda se v současné podobě vyskytuje někdo z devadesátých let, neřeší nikdo, neboť Rednex, podobně jako výše zmiňovaní, fungovali jako líbivý, usmívající se a tančící doplněk k sezonním hitům, které jako na běžícím pásu podle jednoho mustru „mužský rap plus ženský zpívaný refrén“ sekali skladatelé a producenti v pozadí.

V porovnání se soudobou, zvukově neporovnatelně bohatší popovou produkcí ještě víc vynikne pouťová fórovost a lacinost toho všeho. Soudě podle některých komentářů na YouTube či jinde je to ale připomínka časů, kdy „se hrála opravdová muzika a ne ty dnešní nemelodické hrůzy“. Inu, každému, co jeho jest.