Výlety, během nichž se procházka či lehké proběhnutí podaří skloubit s dopředu daným cílem, jsou pro účastnici probíhajícího mistrovství světa v lezení ideálním způsobem, jak trávit volný čas. Okolo jižního okraje Brna takových míst nachází dostatek, a pokud mluví o cíli, tak ten je často tam, kde se dá vlastnoručně sehnat ovoce.
„Rádi s přítelem navštěvujeme Farmu Ráječek v Tuřanech, kde je i prodejna ovoce a zeleniny. Můžete si tam nasbírat vlastní jahody nebo se podívat, jak se tam lidé o pole starají. Nemyslím ty masové nálety na jahody, kde si zaplatíte a narvete si do koše, co se do něho vejde. Tady se dá i v klidu pobýt,“ zasní se sportovkyně.
Ovoce nadšeně trhá především ze stromů. S chutí leze na třešně, lituje, že letos není dostatek meruněk, a velkou náklonnost chová ke sběru moruší.
„Nedávno jsme s přítelem objevili morušový háj taky v Tuřanech. Vždycky si najdeme nějaký strom, ideálně tak silný a velký, aby se na něj dalo vyšplhat. Lezci jsme oba, a tak nám dělá strašně dobře dostat se v koruně stromu co nejvýš, najít si pevnou větev a klidně tam hodinu a půl sedět. Trháme, povídáme si, jsme spokojení. Nejde o to, že bychom si ovoce nemohli koupit, ale je něco úplně jiného najít si něco sami na stromě,“ vypráví s láskou nedávno druhá žena v závodě Světového poháru v lezení na obtížnost ve Francii.
Přiznává, že doporučit oblíbená místa, aby se stala cílem masové turistiky, by jí vadilo. „Rádi jsme s přítelem sami nebo s rodinami. Procházku, sbírání ovoce a lezení po stromech považuji za výbornou párovou aktivitu. Je to jedna z mála činností, kdy necháme doma mobily a povídáme si. Jednoduchý moment, který si ale v dnešní době tak často nedopřejete,“ povídá.
Brno mám zmapované lépe než starousedlíci
Protože po Brně nejčastěji chodí pěšky, odhaduje, že ho má zmapované víc než leckteří starousedlíci. Po vlastních nohou si to bez potíží štráduje nejen za povinnostmi, ale i za relaxem. Třeba právě do oblasti zmíněných Holáseckých jezer vyráží několikrát týdně.
„Je to moc pěkná lokalita, kde málokdy někoho potkáte. Tahle místa vyhledávají hodně rybáři a pejskaři. Nechodím tam za koupáním, ale za klidem, ráda si zaběhám. Je mi strašně příjemné, že vidím plno zvířat, je tam vlhký vzduch, dá se to spojit s trháním třešní směrem k Olympii,“ cestuje v duchu oblíbeným krajem česká naděje pro příští olympijské hry v Paříži.
Moruše si doma i ráda zpracuje. Sušení nebo zamražení jí oblíbené plody, jimiž si ochucuje jogurty nebo je přidává do vlastních smoothie, uchová spolehlivě.
Na pole se prý dokonce občas musí vydat i při závodech nebo soustředěních v zahraničí, a to tam, kde obchody nemají otevřeno v neděli. „Když si na to vzpomeneme v sobotu po poledni, bývá pozdě něco sehnat. Tak se zvedneme a jdeme na brambory,“ prohodí zvesela.
Kromě ovocných sadů jsou ještě další místa, kam by Eliška Adamovská v Brně neváhala pozvat návštěvu. Jedním z nich je kavárna QB v Jundrově nedaleko Anthroposu, dalším je lezecká stěna Hudy. A pokud by šlo o lezení v přírodě, pak doporučuje popojet vlakem a autobusem za Blansko až k Holštejnu. „Plno turistů tam chodí procházkou ke zřícenině hradu a při tom koukají na nás, jak lezeme. Na místech jako Lidomorna nebo Rasovna je možné potkat i Adama Ondru,“ zmíní Adamovská svého slavného kolegu.
