Vleklé vlny veder, které v červenci zasáhly části Severní Ameriky i kontinentální Evropy, by byly prakticky nemožné bez vlivu klimatických změn, shodují se vědci v jedné věci. Podle amerických federálních údajů je například momentálně antarktický mořský led v tomto ročním období na historicky nejnižší úrovni. Teplota hladiny severního Atlantiku se rovněž vymyká normálu, uvedla evropská služba pro klimatické změny Copernicus. Zprávu přinesl deník The Washington Post.
Údaje jsou pro toto roční období podle vědců rekordní s velmi velkým náskokem. Teplota vody u pobřeží jižní Floridy v posledních dnech stoupla na nepochopitelnou úroveň, to vedlo vědce k obavám o osud jediného živého korálového bariérového útesu v kontinentálních Spojených státech.
Klimatologové již léta znovu a znovu podrobně popisují mnohé vlivy, které jdou stále pravděpodobněji ruku v ruce s tím, jak se planeta neustále otepluje. Jedním dechem však také uvádějí, že s větším oteplováním přichází možnost nepředvídatelných důsledků – rychlých změn, nevratných kolapsů a dalších zpětných vazeb.
Faktor překvapení
Před více než deseti lety studie americké národní akademie věd zjistila, že ačkoli se u mnoha aspektů změny klimatu a jejích dopadů očekává přibližně lineární vývoj, vypadá to, že to tak nebude vždy. „Je zřejmé, že riziko překvapení se může zvyšovat s délkou trvání a míry oteplování,“ napsali akademici. Nyní se zdá, že se tato skutečnost naplňuje.
„Vždy jsme říkali, že možnosti neočekávaných události rostou s každým přírůstkem oteplování,“ dodává Claudia Tebaldiová z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR). Šance vyvolat takové překvapení je podle ní přímo úměrná tomu, jak moc planetu oteplujeme.
„To, co bylo dříve vzácnou událostí, se nyní stává častějším jevem, a to, co bylo v nezměněném klimatu nemožné, se nyní stává reálnou možností,“ doplňuje ji říká David Armstrong McKay, výzkumný pracovník na univerzitě v Exeteru.
Oceány mění svou barvu, zjistili vědci. Mohou za to klimatické změny |
Od Britských ostrovů až po pobřeží Newfoundlandu se teploty v severním Atlantiku zvýšily téměř nad rámec nejextrémnějších předpovědí vědců. Jen minulý měsíc byly až o 10 stupňů Celsia vyšší než obvykle. Vědci vysvětlují, že zmenšená oblačnost a absence saharských prachových oblaků umožňují, že na povrch vody dopadá více slunečního světla. S jistotou však nevědí, co způsobilo tak výrazný nárůst teplot. „To je velmi zvláštní,“ řekl Schmidt. Podle něj se vše odehrálo až příliš rychle.
Případ Atlantiku byl zatím nejextrémnější příklad trendu oteplování. Celosvětová teplota povrchu moří se za desetiletí zvýšila asi o 0,15 stupně Celsia. „Jsou to právě oceány, co absorbovalo většinu oteplování, které je důsledkem emisí fosilních paliv a skleníkového efektu,“ říká Gregory Johnson, oceánograf z Pacifické laboratoře životního prostředí Národního úřadu pro oceány a atmosféru. „V červnu a červenci byly povrchové vody teplejší o 0,25 stupně Celsia než ještě loni v létě,“ dodal.
Body zvratu
V září loňského roku McKay a jeho kolegové publikovali v časopise Science studii, ve které varovali, že pokud se svět oteplí o více než 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou, může to vyvolat několik bodů zvratu po celém světě. Planeta již zaznamenala oteplení o více než 1,1 stupně Celsia a jen máloco naznačuje, že by se mělo zpomalit. Pokud bude tento trend pokračovat, mohl by nakonec vést k zániku korálových útesů, masivnímu vzestupu hladiny moří v důsledku hroutících se ledových příkrovů, rozsáhlému tání věčně zmrzlé půdy nebo zániku kritických biomů, jako je amazonský deštný prales.
Některé regiony nebo konkrétní místa však již nyní zažívají katastrofální dopady, které velkoplošné modely jen těžko předpovídají. „V menším měřítku by jednotlivé korálové útesy nebo deštné pralesy mohly zaniknout dříve,“ řekl. „Je docela pravděpodobné, že horké roky způsobí spoustu škod a stresu v řadě ekosystémů,“ dodává. „Bod zlomu může nastat pro různé lidi, pro různá společenství, v různou dobu,“ souhlasí s ním Tebaldiová.
Prostě léto? Bez klimatické změny by dnešní vedra nebyla možná, vzkazují vědci |
Mezivládní panel pro změnu klimatu ve svém hodnocení nejnovějších vědeckých poznatků podrobně popsal, jak by se různé ekosystémy, od severských lesů po permafrost mohly při různých úrovních oteplení nevratně změnit. Jedním ze systémů, který vědci pozorně sledují, je například antarktický mořský led. Ten byl podle vědců vždy náchylný k výkyvům. V roce 2017 dosáhl rekordního minima, ale poté se jeho rozsah opět přiblížil průměrné hodnotě. V posledních dvou letech se během léta na jižní polokouli opakovaně dostal na rekordní minima. Ledu je tak málo, že by se podle vědců mohlo vyskytnout jen jednou za miliony let, pokud by šlo jen o přirozenou variaci.
„Nemohu říci, že by nastal bod zlomu,“ říká Marilyn Raphaelová, ředitelka Institutu životního prostředí a udržitelnosti na Kalifornské univerzitě. „Mohu však říci, že vše k němu směřuje.“
Rok spalujících ambicí
Zatímco se léto roku 2023 přehouplo do srpna, vědci a ochránci životního prostředí doufají, že nedávné extrémy nějakým způsobem podnítí globální kolektivní akci, která doposud většinou chyběla. „I kdybychom zítra zastavili všechny emise skleníkových plynů, budeme se muset s tímto druhem klimatu vypořádat,“ říká Tebaldiová. Věci, které se nyní na planetě odehrávají, by podle ní měly být důraznou připomínkou faktu, že žijeme v realitě, která se již změnila. „Pokud chceme být odolní, musíme investovat na všech možných frontách,“ dodává.
Podle McKaye není důvodem nedostatečných opatření v oblasti klimatu v posledních letech nedostatek informací o problému nebo příkladů škod, které oteplování planety způsobuje. Důvodem je spíše nedostatek politické vůle. „Člověk by doufal, že některé z těchto extrémů politikům a korporacím připomenou, že změny začínáme pozorovat už při oteplení o 1,2 stupně Celsia,“ říká.
Také António Guterres, generální tajemník OSN, doufá, že si podobnou věc uvědomí i prezidenti, premiéři a osoby odpovědné za největší světový průmysl.„Lídři musí vést. Už žádné váhání. Už žádné výmluvy. Už žádné čekání na to, až ostatní udělají první krok,“ řekl na nedávné tiskové konferenci o červencových extrémech.
Vedra nutí zemědělce ke změně. V Itálii mění jablka za manga a rýži za škeble |
Zmínil pozitivní signály, jako je pokračující růst obnovitelných zdrojů energie a nedávná mezinárodní dohoda, která má zajistit, aby lodní průmysl dosáhl do poloviny století nulových čistých emisí. Podle Guterrese je však zapotřebí mnohem více, a pokud je červenec předzvěstí toho, co nás čeká, není třeba promarnit ani okamžik.
„Důkazy jsou všude: Lidstvo rozpoutalo zkázu. To nesmí vzbuzovat zoufalství, ale akci,“ řekl. „Stále ještě můžeme zastavit to nejhorší. Abychom to však dokázali, musíme rok spalujícího horka proměnit v rok spalujících ambicí,“ uzavírá podle The Washington Post.
