Přesně se svým odhadem trefili analytici Raiffeisenbank. „Meziroční inflaci za červen odhadujeme na 9,7 procenta. K dezinflačnímu procesu nejvíce přispívají klesající ceny pohonných hmot, které v meziročním srovnání byly nižší o více než 20 procent. Důvodem je vysoká srovnávací základna z loňského roku, kdy ceny pohonných hmot během léta atakovaly svá historická maxima,“ očekávali.
Podle premiéra Petra Fialy je inflace pod hranicí deseti procent také díky krokům vlády. „Můžeme přinést dobrou zprávu všem občanům. Díky zásadnímu úsilí naší vlády se podařilo inflaci dostat na jednocifernou hodnotu,“ řekl Fiala.
Inflace je jednociferná i kvůli krokům vlády, pochválil se premiér Fiala |
„Naposledy jsme ji měli v lednu 2022, tedy krátce po nástupu naší vlády. Zdědili jsme po Babišově vládě prudce zvyšující se inflaci,“ sdělil Fiala s tím, že červnovému zvolnění pomohly konkrétní kroky vlády, jako je snížení cen energií i vládní úspory a seškrtání výdajů. Podle premiéra vláda zároveň tlačí i na prodejce nafty, benzinu a dalších komodit, aby za ně občané neplatili víc než v okolních zemích. I to má tlačit inflaci níž.
Páté zvolnění v řadě
„V červnu spotřebitelské ceny již popáté zmírnily svůj růst. Nižší růst cen byl naposledy zaznamenán v prosinci 2021, a to ve výši 6,6 procenta. Zpomalení růstu cen bylo ovlivněno zejména vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení,“ komentoval meziroční vývoj spotřebitelských cen Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.
Zlevnění podle statistiků táhly zejména potraviny a nealkoholické nápoje. Růst v meziročním srovnání zpomalily zejména ceny masa. Ty oproti červnu loňského roku zvolnily na necelých pět procent. V květnu přitom vykázaly téměř devítiprocentní růst oproti stejnému období předchozího roku. Zpomalilo také například zdražování sýrů a tvarohů na deset procent z květnových 16,1 procenta. Ceny olejů a tuků dokonce přešly z květnového růstu o dvě procenta v pokles o 4,3 procenta v červnu.
V oddíle bydlení v uplynulém měsíci zpomalily svůj meziroční růst ceny výrobků a služeb určených pro běžnou údržbu bytu na rovných deset procenta z květnových 12,4 procenta nebo zemního plynu na 39,8 procenta z květnových 47,6 procenta.
„Zpomalení meziročního cenového růstu je patrné u naprosté většiny hlavních skupin ve spotřebním koši, tedy u potravin, energií pro domácnosti, pohonných hmot a také u položek náležejících do jádrové inflace, jako například u bytového vybavení, odívání a obuvi, stravování a ubytování anebo u rekreace a kultury,“ komentuje měření statistiků Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 0,3 procenta. V oddíle rekreace a kultura byly vyšší především sezonní ceny zájezdů. Ve výdajích za bydlení vzrostly zejména ceny elektřiny, a to o půl procenta. Zvýšení cen alkoholických nápojů a tabáku bylo ovlivněno rostoucími cenami vína o 2,6 procenta a piva o 1,5 procenta.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů se jako celek ve srovnání s květnem nezměnily, uvedl statistický úřad s tím, že ale některé druhy potravin zaznamenaly výrazné cenové pohyby. „To se týkalo zejména cen zeleniny, které vzrostly o 5,1 procenta, z čehož ceny brambor byly vyšší o 22,1 procenta, částečně vlivem přechodu nabídky trhu z pozdních na rané brambory. Naopak ceny vepřového masa oproti květnu klesly o necelá čtyři procenta, sýrů a tvarohů o 1,6 procenta, ovoce o 1,4 procenta, vajec o 3,7 procenta a mouky devět procent,“ píše statistický úřad ve své tiskové zprávě.
Od dalších měsíců čekají analytici České spořitelny, že vzhledem k vývoji cen zemědělských výrobců, budou ceny potravin spíše stagnovat, případně mírně klesnou.
Zvolňování bude pokračovat
Inflace by podle očekávání analytiků měla zvolňovat také v dalších měsících. Myslí si to například analytici České spořitelny. V červenci se podle nich inflace sníží na 8,6 procenta a v srpnu na 8,2 procenta. Předpokládají, že na počátku příštího roku by se mělo tempo růstu cen dostat ke třem procentům, tedy do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle České národní banky (ČNB).
„Meziroční dynamika spotřebitelské inflace bude zpomalovat i v dalších měsících. Dopad zvýšení spotřební daně z nafty od srpna do inflace bude vzhledem k váze nafty ve spotřebním koši zanedbatelný,“ očekává Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Připomněl také, že ve čtvrtém čtvrtletí meziroční tempo inflace dočasně vzroste a to vlivem úsporného tarifu, který omezil vysoké ceny energií domácnostem a přechodně tak snížil loňskou srovnávací základnu. Celkově Novák čeká, že se průměrná inflace za celý letošek bude pohybovat lehce pod 11 procenty.
Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities, upozornil, že boj s inflací stále nelze považovat za definitivně vyhraný. „Aktuální míra inflace je stále téměř pětkrát vyšší, než je stanovený inflační cíl, což snižuje kupní sílu úspor a vede k poklesu reálných příjmů českých domácností,“ komentuje výsledky ekonom.
Partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička varoval před rizikem mzdově-inflační spirály, která by mohla ohrozit jinak slibný trend zpomalující inflace. „Průměrná hrubá nominální mzda vzrostla v průmyslu v květnu meziročně o 11,1 procenta. Tento tlak na mzdy je dán samozřejmě dlouhodobým problémem české ekonomiky – nízkou nezaměstnaností. Současně však přehřátý pracovní trh generuje další riziko, které bude ohrožovat dosud se slibně vyvíjející klesající trend inflace, a to vznik mzdově-inflační spirály,“ komentuje Kymlička.
Křeček upozornil na to, že některé položky ve srovnání s loňskem stále výrazně zdražují. Například cena vodného stoupla v meziročním srovnání o 16,3 procenta, stočného o 26,9 procenta. Elektřina zdražila o 24,6 procenta, teplo a teplá voda o čtyřicet. Lidé si připlatí také za vejce, jejichž cena je ve srovnání s loňskem vyšší o necelých třicet procent, cukr je dražší o více než polovinu.
„Zatímco pokles meziroční inflace v první polovině roku byl relativně rychlý, v druhé půlce roku se pokles zpomalí a meziroční inflace pravděpodobně neklesne pod sedm procent a v závěru roku pak mírně zrychlí,“ přidává svůj výhled Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
