„Pokles reálných mezd pokračoval i v 1. čtvrtletí 2023. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců vzrostla sice proti stejnému období minulého roku o 8,6 procenta na 41 265 Kč, ale po započtení vlivu inflace klesla o 6,7 procenta. Spotřebitelské ceny se totiž v 1. čtvrtletí zvýšily o 16,4 procenta,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce.
Nechcete být ohroženi inflací. Vydělávejte prací z nabídky portálu jobDNES.cz mnohem více. |
V odvětvovém členění byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2022 zaznamenán v energetice (23,1 procenta). S odstupem následuje veřejná správa a obrana, těžba a dobývání, ale i ubytování, stravování a pohostinství. Nejnižší růst, o 3,9 procenta, vykázalo vzdělávání.
Medián mezd (34 741 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,9 procenta, u mužů dosáhl 37 696 Kč, u žen byl 31 856 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 601 Kč a 65 512 Kč.
Méně než 22 tisíc vydělává každý desátý pracovník v Česku. V tomto směru téměř nejsou regionální rozdíly. V Praze je počet těchto nízkopříjmových lidí podobný jako všude jinde.
Ekonomika letos poroste o 0,3 procenta, inflace by měla dosáhnout 10,9 procent |
Rozdíl ale už je v počtu lidí, kteří mají mzdu přesahující 40 tisíc korun. V Praze je takových pracovníků téměř 60 procent, ostatní kraje jsou v tomto ohledu pod padesáti procenty nebo níž. V Praze tedy lidé mají vyšší výdělky, ale zároveň mají také vyšší náklady na život. Více je stojí bydlení i služby. Zároveň je v Praze je také jiná skladba zaměstnanců, nadpoloviční většina z nich má vysokoškolské vzdělání.
„Nejlépe na tom jsou lidé, kteří pracují pro pražskou IT firmu či ve financích, pracují na dálku a bydlí za Prahou. Nejhůře na tom naopak je zaměstnanec v méně kvalifikované profesi, který bydlí v nájmu v Praze,“ uvádí Erhartová.
Podle analytika Creditas Petra Dufka zveřejněné údaje nenaplňují obavy z roztáčení mzdově inflační spirály. „Celkově čísla ukazují, že mzdově-inflační spirála je u nás stále spíše teoretickým scénářem či rizikem, které ovšem v tuto chvíli nevyžaduje reakci v podobě zvýšení sazeb. Reálné výdělky už druhým rokem prudce klesají a s nimi i spotřeba domácností. Ta je ostatně o desetinu nižší než před začátkem pandemie. To rozhodně o nějaké rozmařilosti českých domácností nesvědčí,“ říká.
Výsledky prvního čtvrtletí jsou dobrým indikátorem, jak se budou vyvíjet mzdy po zbytek roku. Reálně budou mzdy postupně klesat pomaleji, ale rozhodně podle Dufka nelze sázet na to, že si zaměstnanci za svoji mzdu už letos koupí více než loni.
„Reálné mzdy po citelném poklesu v loňském roce o 8,5 procenta budou klesat i letos, ačkoli mírnějším tempem, kolem dvou procent. Růst mezd se tak vyrovná růstu cen až v závěru letošního roku a předhánět jej začne až v roce příštím,“ dodává Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Česko je v chudší půlce EU. Ale rychle roste
Statistický úřad dále uvedl, že Česko patří, co se ceny práce týká, nadále k chudší polovině států Evropské unie. Růst mezd je zde ale rychlejší, a proto se se rozdíly umazávají. Náklady na hodinu práce ze strany zaměstnavatelů jsou v Česku pod hranicí 500 korun na hodinu. Podobně je na tom zhruba polovina EU. Ve srovnání s Francií tedy máme zhruba pouze čtyřicetiprocentní náklady na práci.
Dovolená v Maďarsku se kvůli inflaci prodraží. Levněji je ve Švédsku a na Maltě |
Nejnižší jsou mzdy v Bulharsku (201 korun za hodinu). Výrazně nižší náklady než Česko má také například sousední Polsko, kde je průměr do 300 korun na hodinu. Naopak nejvyšší náklady na práci mají v Lucembursku, kde činí průměr 1 245 korun na hodinu, a v Norsku, kde si lidé v průměru přijdou na 1 366 korun za hodinu, země ale není členem EU.
V čase se ale rozdíly snižují, v západních státech totiž náklady na práci mezi roky 2021 a 2022 převážně klesaly, případně rostly jen do dvou procent. „Česko v roce 2022 předstihlo v úrovni nákladů práce Portugalsko, kde došlo v tomto ohledu ke stagnaci, zatímco u nás se náklady zvýšily meziročně o pět procent,“ komentuje Marek Rojíček, předseda ČSÚ.
Nečitelné miliardy
„Dohody jsou specifikum České republiky. DPP jsou určeny pro jednorázové práce, DPČ je složitější, je otázka na co vlastně slouží, umožňují totiž zaměstnávat až do poloviny úvazku. Chystá se ale novela, která jejich postavení změní,“ uvedl statistik Dalibor Holý.
Ten dále upozornil, že systém je velmi nepřehledný. Nelze zjistit, zda daný pracovník má dohody jako hlavní či jediný zdroj příjmu, zda je k tomu zaměstnaný nebo kolik si vydělá celkem. „Vidíme jen objemy, ale ne strukturu. Po novele tedy vznikne mnohem lepší zdroj informací. Díky evidenci dohodářů uvidíme, co za člověka na dohody pracuje, jakou má kariéru, věk i pohlaví. Takhle zjistíme, kolik lidí dohody řetězí,“ říká Holý s tím, že by po novele měla Česká správa sociálního zabezpečení předávat ČSÚ údaje ze zmíněné evidence.
Ročně přes dohody protečou desítky miliard korun. Celkově bylo na dohodách vyplaceno v loňském roce asi 69 miliard korun. Letos jen za první čtvrtletí asi 17 miliard korun.
Přijetí eura teď není tématem, řekl Fiala. Nejdřív chce zkrotit inflaci |
Podle toho, co zatím o chystané novele víme, by se postavení dohodářů mělo přibližovat klasickému zaměstnaneckému poměru. Vznikl by jim například nárok na dovolenou. „Zároveň by dohody měly být hlášeny, z toho všeho tedy plynou administrativní nároky. Očekávám tedy, že pro zaměstnavatele vyjde lépe nebo stejně, pokud takového člověka přijme do zaměstnaneckého poměru, třeba na nižší úvazek. To, co dělalo dohody jednodušší, například to, že dohdodář neměl rozvrh práce nebo dovolenou, by takto mělo odpadnout. Nevíme ale, jak bude novela nakonec vypadat,“ vysvětlila na dotaz iDNES.cz Erhartová.
Podle Erhartové se tedy dá čekat, že počet pracovníků na dohodu klesne. „Na jedné straně by tedy ubylo dohodářů, ale zároveň by stoupl počet zaměstnanců na částečné úvazky. Ještě ale teprve uvidíme, zda se novela přijme a jaká bude její finální podoba,“ uzavírá Erhartová.
