Zahradu na Jihlavsku vybudovali její rodiče současně s malou víkendovou chatou, podobně jako mnoho jiných chatařů v té době. „Zpočátku to byla zahrada nesourodá, kde se potkávala konzumní zelenina s okrasnými keříky a stromečky,“ vzpomíná na dobu svého dětství paní Simona, která rodinnou zahradu přihlásila do letošní soutěže Nejkrásnější zahrada.
Postupně, jak už rodiče neměli na zahradu tolik času, prý zelenina na zahradě ubývala. Postupně ji nahrazovaly tradiční trvalky a kvetoucí keře, které přece jen nepotřebovaly každodenní starost.
Azalková zahrada dělá spoustu radosti |
„Rodiče také rádi navštěvovali botanické zahrady a parky, a mě brali samozřejmě s sebou. Mně se hlavně líbily květy a barevnost zahrad, a tím to s největší pravděpodobností asi začalo,“ vzpomíná milovnice azalek a rododendronů, kde a kdy byla zažehnuta její velká láska.
Protože když se někde prodávala nějaká azalka či rododendron, tak ji Simonini rodiče koupili a na zahradě vysadili. „A tuhle barvu a takový tvar květu ještě nemáme… Sbírali jsme odrůdy do zahrady, jako někdo sbírá známky,“ azalky a rododendrony se prostě staly oblíbenými keři naší čtenářky, protože jsou na jaře plné krásných křehkých květů různých barev.
Starý rododendron zmlaďte řezem, krásně obrazí i pokvete, radí botanik |
„Je to starost, ale i radost. Když je sucho, běhám s konví a zalévám. Po odkvětu vylamují květenství, aby příští rok měly více květů. A na podzim vezmu kleště a omlazuji starší keře. Přihnojují hnojivem pro ně určeným, hlavně ne s vápníkem, to si pamatuji ještě od táty,“ popisuje péči o keře.
Vykouzlete si japonskou zahradu s azalkami, není však pro lenochy.
Díky kvetoucím azalkám je také její nejoblíbenější částí roku jaro. Jejich květy často vydrží i několik týdnů.
Máte zahradu?Pokud se také chcete pochlubit svým zeleným královstvím, přihlaste také svou zahradu do soutěže Nejkrásnější zahrada, příspěvky pro první kolo lze zasílat do 5. července 2023. I letos se soutěží o ceny za téměř 100 tisíc Kč. |
„Nádherné květy jsou v odstínech růžových, červených, žlutých a oranžových, některé keře kvetou i několik týdnů,“ vypráví. Na jaře k nim také jezdí nejvíc obdivovatelů této krásy, což si jako hostitelka užívá.
Návštěvy se projdou zahradou, pokochají se její barevnosti, vypijí kávičku ve stínu pergoly. Není divu, že ji láká vytvořit něco ve stylu japonské zahrady.
Samozřejmě že by ji lákalo pořídit si nějaké další z desítek zajímavých odrůd azalek, nicméně zůstává nohama na zemi: „Samozřejmě není mým cílem mít je všechny, neměla bych je kam vysadit. Snažím se udržovat to, co mám.“
Azalky nejsou navíc to jediné, čím se tato rodinná zahrada může pochlubit. Její součástí je i přírodní jezírko s lekníny různých barev, v němž karasi příjemně čeří vodu, takže je radost život v jezírku pozorovat.
