Podle výsledků průzkumu se dále zdá, že čeští zaměstnanci jsou se svojí prací spokojeni a měnit své pracoviště nechtějí. Celkem 65 procent lidí totiž říká, že je se svým zaměstnáním spokojeno, z toho 13 procent je „velmi spokojeno“. Nespokojena je pak čtvrtina lidí, osm procent se považuje za „velmi nespokojené“.
„Český pracovní trh je zdravý, nezaměstnanost je nejnižší v Evropské unii, firmy se doslova perou o kvalitní lidi. To vše zjevně znamená, že Češi jsou v práci spokojení, chtějí si současnou pozici udržet a bojí se změn. Nechtějí proto zaměstnavatele dráždit požadavkem na vyšší mzdu ani nechtějí zkoušet jiné zaměstnání,“ domnívá se expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová.
V nejbližších měsících tak chce o navýšení platu požádat jen 22 procent Čechů, loni to byla ještě o tři procenta méně.
Řekli jste si někdy o přidání?
Ukázalo se, že Češi jsou, co se týká mzdových požadavků, výrazně skromnější než lidé v jiných částech světa. Průměr ve sledovaných zemích totiž dosahuje 42 procent. Podobně jako Češi jsou na tom Tchajwanci, o vyšší plat má v plánu požádat 23 procent z nich, v Japonsku je takových pracovníků o procento víc.
Při pohledu zpět do Evropy čísla ukazují, že středoevropský průměr v tomto ohledu činí 37 procent, přičemž například v Polsku nebo Německu chce letos dostat přidáno více než čtyřicet procent lidí. Vůbec největší podíl žádostí o přidání mohou očekávat zaměstnavatelé v Kataru (71 procent), na Filipínách (70 procent) nebo v Indii (69 procent).
Odvážná gen Z a ustrašení boomeři
Jak zmínila Linhartová Palánová, situace na tuzemském trhu práce hraje do karet zaměstnancům, po nichž je na trhu navzdory ekonomické situaci stále velká poptávka. Proč si tedy Češi neřeknou o víc peněz, když jim příjmy nemilosrdně ztenčuje dvouciferná inflace?
„Důvod, proč jsou Češi v zaměstnání málo asertivní, je podle mne dlouhodobý a kulturní, související s výchovou a školstvím. Zejména v minulých dekádách byl důraz kladen na disciplínu a tendenci nevyčnívat a neupozorňovat na sebe. To si sebou Češi hojně přenesli i na pracovní trh. Potvrzuje to i věkový rozklad aktuálního průzkumu, kdy vidíme, že nejmladší generace Z má mnohem větší tendenci říci si o přidání, než starší generace X nebo takzvaní boomeři. I tak ale čeští dvacátníci poměrně výrazně zaostávají za svými zahraničními vrstevníky,“ vysvětluje Linhartová Palánová.
Podobně vnímá situaci také ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Nejsme sebevědomí zaměstnanci ani spotřebitelé. Necháváme si dlouho líbit vyšší ceny. Stejně tak u mezd. Přestože je nezaměstnanost nízká, o vyšší mzdy si neřekneme,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro iDNES.cz.
V generaci Z, kterou tvoří lidé v rozmezí od 18 do 25 let, si v letošním roce chce říct o víc peněz 34 procent z nich, což téměř odpovídá středoevropskému průměru, globálně má tento krok v plánu rovnou polovina z nich.
Podobně na tom jsou mileniálové (lidé ve věku 26 až 41 let). V Česku si o vyšší plat letos požádá 30 procent z nich, globálně 48. V generaci ve věku 42 až 57 let má takovou ambici už jen 14 procent Čechů, průměr sledovaných zemí pak činí o dvacet procent víc.
Nejhůře na tom je generace takzvaných boomerů (lidé ve věku 58 až 76 let). Z nich si o vyšší mzdu řekne jen devět procent z nich. Méně odvážní než ostatní generace jsou boomeři i globálně, o vyšší plat si chce říct jen třicet procent z nich.
Peníze Čechům chybí
O víc si Češi sice neřeknou, z průzkumu ale vyplývá, že na tom moc dobře finančně nejsou. Jen 37 procent odpovědělo, že má dostatek peněz nejen na nezbytné výdaje, ale i na spoření, dovolenou či další výdaje. Téměř polovina (49 procent) pracujících pak říká, že nezbytné účty zvládne bez problémů zaplatit, ale už jim nezbude na to, aby si odkládali na spoření.
O studii PwC Hopes and Fears
Zdroj: PwC |
Zhruba každá devátá česká domácnost pak tvrdí, že po většinu měsíců nezvládá platit ani základní účty. Nedostatek peněz řeší téměř pětina českých zaměstnanců hledáním dalšího zaměstnání, patnáct procent lidí říká, že má druhou práci, tři procenta dokonce tvrdí, že mají tři a více zaměstnání.
Zároveň ale Češi své stávající zaměstnání měnit nechtějí. K tomuto kroku chce letos přistoupit pouze patnáct procent z nich. I v tomto směru výrazně zaostávají za světem, kde se letos chystá změnit působiště 26 procent lidí.
Ze sledovaných zemí chce práci změnit méně lidí než v Česku už jen v Koreji, k největším přesunům na trhu práce zřejmě dojde v Kataru, Lucembursku či Indii. Za nejčastější důvody změny práce ve světě lidé uvádějí přepracování a problém s placením účtů.
