Na takzvané dohodáře se při revizi veřejných rozpočtů zaměřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). S ohledem na nárůsty počty uzavřených dohod, především těch o provedení práce (DPP), chce od příštího roku zavést na průměrnou hrubou mzdu navázané limity, od kterých bude povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění.
Hledáte práci na dohodu? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz a vyberte si hned. |
Argumentuje tím, že stát přichází o příjmy do sociálního systému. A dále, že dohodáři si ubírají na budoucí výši penze i povinné době pojištění pro čerpání důchodu. Nevztahují se na ně pak ani nemocenské dávky. Například ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství či náhrada mzdy při pracovní neschopnosti.
„Pro člověka pracujícího na dohodu nevyplývá ani žádné sociální zabezpečení do budoucna. Jak v oblasti třeba ošetřovného, tak v oblasti důchodů,“ poukázal na důvody pro zpřísnění podmínek ministr Jurečka.
Přilepšete si k důchodu. Kde nejvýhodněji sjednat penzijní spoření? |
Změny do zaměstnávání na takzvané dohody, zkrácené pracovní úvazky, přináší i novela zákoníku práce. Zákonodárci úpravami reagují na požadavky evropské směrnice pracovního práva, kterým je česká norma podřízena. Takové formy úvazků, jakými je dohoda o provedení práce (DPP) nebo dohoda o pracovní činnosti (DPČ) totiž jiné evropské země s výjimkou Slovenska neznají. A pro Evropskou komisi jsou podle expertů na pracovněprávní právo nepřijatelné podmínky, které přináší stávající česká praxe. Není u nich například jasně stanovený rozvrh pracovní doby, překážky v práci, nároky na dovolenou a jiné podmínky, které jsou samozřejmostí pro plné pracovní úvazky.
Sociální systém u dohodářů ztrácí 15 mld. korun ročně
Podle údajů MPSV si v roce 2021 pracovníci sjednali 1,8 milionu úvazků na DPP. Resort tvrdí, že podle statistických údajů se neplatí pojistné odvody z více než 50 miliard korun dohodových výdělků. Systém sociálního zabezpečení tím přichází zhruba o 15 miliard korun ročně.
„Podle stávajícího návrhu MPSV určí limit, od kterého i dohodář odvede pojistné, což bude čtvrtina průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství zaokrouhlená na pětisetkoruny dolů, pokud má jedinou dohodu u jediného zaměstnavatele,“ přibližuje navrhované změny finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
U více než jedné uzavřené dohody pak maximální limit osvobozující od pojistných odvodů určí 40 procent průměrné hrubé mzdy.
„Při vyšším výdělku, kdy má pracovník uzavřených více dohod a ty v součtu překročí 40 procent aktuální průměrné hrubé mzdy, ho bude muset zaměstnavatel registrovat u sociální správy a zdravotní pojišťovny a postarat se o odvody,“ říká Weiss.
Korpič, kopík, pajplajna. Otestujte se, jak rozumíte výrazům z pracovního pekla |
Připomíná zároveň, že zatímco od pojistných odvodů jsou za současných podmínek při dodržení limitů dohodáři osvobozeni, patnáctiprocentní daň z příjmu odvádějí vždy. Při nepodepsání formuláře Prohlášení poplatníka daně z příjmu odečítá zaměstnavatel z výdělku do deseti tisíc korun 15 procent pro finanční úřad srážkovou daní. Takto zdaněný příjem už se pak nezahrnuje ani do případného daňového přiznání. Pokud je výdělek na dohodu o provedení práce vyšší než deset tisíc korun, pak z něj zaměstnavatel strhává 15% zálohovou daň z příjmu tak, jako je tomu u klasického pracovního poměru.
Dohody se naváží na průměrnou mzdu v hospodářství
V souvislosti s plánovanými změnami Weiss připomíná, že letos je průměrná hrubá mzda 40 324 korun, při zaokrouhlení na pětsetkoruny směrem dolů pak 40 tisíc korun. Teoreticky by tak pracovníci s jednou uzavřenou dohodou letos odváděli pojistné od 10 tisíc korun výdělku, což odpovídá současné hranici.
„Pracovníci s více než jednou uzavřenou dohodou by pojistné odváděli při souhrnném výdělku vyšším než 16 tisíc korun, což odpovídá 40 procentům průměrné hrubé mzdy pro letošek,“ vypočítává pro ilustraci finanční poradce.
Dodává, že v příštím roce průměrná hrubá mzda stejně jako v posledních letech poroste, i když ne o tolik jako loni či předloni. Tím se tedy počítá i s navýšením limitu pro osvobození od pojistného u dohod. Ministerstvo financí v dubnové predikci předpokládalo, že by se průměrná mzda mohla v příštím roce zvýšit o osm procent., na zhruba 43 550 korun.
Evidence dohod a dohodářů
Uzavřené dohody se mají podle stávajícího ministerského návrhu od příštího roku nově také evidovat. Rejstřík má vést Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), které budou zaměstnavatelé každý měsíc hlásit výši výdělku daného pracovníka. Na druhou stranu sociální správa zase informuje firmy, se kterými má pracovník uzavřené dohody, že jeho celkový příjem z nich překračuje zákonem stanovený limit a je proto třeba odvést pojištění. Stejně tak každý firmě povinně ohlásí, kde všude na dohodu pracuje. Za porušení pravidel budou hrozit finanční pokuty.
Mimo to bude moci sociální správa údaje o dohodářích předávat inspekci práce stejně jako úřadům práce. Jejich pobočky je pak využijí při případném posuzování nároku na státní sociální podpory.
