Ještě ani nebyla přijatá na DAMU a už stála před kamerou jako jedna ze stěžejních postav dvoudílného filmu Dukla 61. Příběh o neštěstí v havířovském dole byl pro budoucí herečku Antonii Formanovou, vnučku oscarového režiséra Miloše Formana, prvním velkým projektem, který navíc dosáhl na ocenění Český lev za nejlepší televizní film roku 2018.
„Mrzí mne, že dědeček už ten film neviděl,“ poznamenala Formanová, která se letos stala mladou hvězdou zlínského filmového festivalu.
Když jste viděla scénář, napadlo vás, že bude mít takový úspěch?
Mne od začátku bavil scénář i téma. Hrozně se mi líbilo, jak k tomu režisér David Ondříček přistupoval, například že natáčel v autentických prostorách. Jen jsme byli nervózní z toho, jak na film budou nahlížet lidé z Havířova a pamětníci. A protože premiéra v kinech se křížila s úmrtím dědečka Formana, tak jsem nebyla na úvodní projekci v Praze, ale jela jsem až s tatínkem na uvedení do Havířova. Tam se opět potvrdilo, že film by mohl mít úspěch.
S dědečkem Formanem jste se asi nevídali často, je to tak?
Když jsem byla malá, hodně jezdil do Prahy, byli jsme párkrát i na společné dovolené. Když už byl starší, jezdili jsme my za ním do Spojených států. Jednu dobu zkoušel také v Národním divadle představení Dobře placená procházka s mým tátou a strejdou, a v tu dobu jsme se vídali více. Nebylo to intenzivní, ale vždycky to bylo krásné.
Věděl, že chcete být herečkou?
Od dětství jsem vždycky hrála různé scénky, ale nebylo to tak, že bych odmala říkala, že budu herečka. Takto konkrétně jsme se asi nebavili. Ale byla jsem ráda, že poslední rok věděl, že něco natáčím, že jsem přijatá na DAMU a že se herectví věnuju. Ve stejný rok, kdy zemřel, byla hotová Dukla 61. Mrzelo mne, že to neviděl.
Co na to říkal?
Spíš jsem se ho ptala já, jak to bylo, když si on vybíral herce do svých filmů. Pracoval s profesionálními herci a věděl, kterého chce. Chtěla jsem slyšet jeho zkušenosti.
Děti ze základní školy ve spolupráci s mladými herci i organizátory filmového festivalu zasadily v univerzitním parku festivalový strom. Zapojila se i vnučka Miloše Formana Antonie Formanová.
Byl rád, že chcete být herečkou?
Myslím, že ano. Je to pět let zpátky, těžko se na to vzpomíná, ani jsem nad tím tehdy nepřemýšlela. Ale vím, jak je na mne pyšný táta, a vím, že by byl i dědeček. Vždycky jsme se podporovali.
Jak jste se vlastně dostala k natáčení Dukly?
Přičítám to štěstí a náhodě. Dlouho hledali herečku na tuto roli a já jsem byla už v několikáté vlně. Tehdy jsem pracovala v šatně Dejvického divadla, kde si mne všimla Martha Issová, která asi věděla, že se trošku věnuju herectví. Pozvali si mne a nakonec mne vybrali.
Pak jste hrála ve filmu Okupace, za který jste získala Českého lva za nejlepší herečku ve vedlejší roli. Nezapadl trochu?
To je tím, že se ven dostal po covidu. Tehdy bylo hodně filmových premiér, také neměl velké finanční prostředky na propagaci. Ale díky Cenám české filmové kritiky, kde jsme vyhráli v několika kategoriích, se dostal zase do kin. Nominace na Českého lva tomu také pomohly.
Vás historická témata přitahují?
Spíše je to tak, že já je přitahuji. Jsem ale ráda i za zkušenost s filmem Hranice lásky, což je novodobý film. Doufám, že mám tedy už nakročeno i do této éry.
Ještě se vrátím k druhému dědečkovi, spisovateli Jiřímu Stránskému. Jak se vám točil film Balada o pilotovi podle jeho námětu?
To byla nabídka, která se nedala odmítnout. Ale také jsem to hodně chtěla. Bylo to pro mne důležité, protože jsem neznala tolik historii rodiny ze strany babičky Jitky Balíkové (manželky Jiřího Stránského – pozn. red.). Hrála jsem svou babičku v jejích šestnácti letech. Mohla jsem ji poznat z jiné perspektivy a více se dozvědět o jejím dětství.
Kdo byl v tomto věku pro vás filmovou hvězdou?
Vždycky jsem byla zamilovaná do Jeana Paula Belmonda a Jacka Nicholsona. To jsou mé mužské i herecké ikony. Se sestrami od dětství sledujeme Harryho Pottera a Pána prstenů. Doma jsem se dívali i na dědečkovy filmy. Sleduji je doteď, protože se jím hodně inspiruji v tom, jak tvořil režijně a jak pracoval s herci.
Jsme na dětském festivalu. Vy jste zatím pro děti netočila. Chtěla byste?
Přiznám se, že to asi není úplně žánr, po kterém bych dychtila. Momentálně se pohádkám věnuji na divadle a nebo by mne bavilo dabovat animovaný film. Ale herecky mne teď asi lákají jiná témata.
Jaká práce vás čeká?
Kromě jiného budu natáčet historickou minisérii o Zdeňce Havlíčkové. Jmenuje se Dcera národa a mám v ní ústřední roli.
5. března 2022 |
