„Padlo rozhodnutí, že budeme dále prověřovat varianty podzemního trasování regionálních spojení. Shodujeme se na tom s hlavním městem Prahou a dominantní částí odborné veřejnosti,“ řekl MF DNES ministr dopravy Martin Kupka.
Během následujícího půlstoletí očekávají železničáři rozšíření Prahy o dalších 300 tisíc obyvatel a dalších 300 tisíc přibude ve Středočeském kraji. Už dnešnímu provozu přitom pražská kolejiště, která až na pár výjimek například v podobě Nového spojení pod Vítkovem pamatují rakouské mocnářství, nedostačují. Zároveň je nutné do Prahy přivést ze dvou směrů koleje pro připravované vysokorychlostní vlaky.
Nové trasy i zastávky
Z původní stovky návrhů a různých řešení železničáři vybrali desítku nejrozumnějších variant. Ta se nyní po vyřazení rychlíků z podzemí ještě zúžila. Mezi nejpravděpodobnější se tak řadí návrhy na křížení příměstských tras City-tunelu v podzemním terminálu označovaném jako Praha – Opera v souvislosti s nedalekou budovou Státní opery. Pod ní by se pravděpodobně měly křižovat tratě ze Smíchova do Karlína a z Edenu k Negrelliho viaduktu.
Kromě centrálního přestupního uzlu první zvažovaná varianta počítá s výstavbou dalších podzemních zastávek v centru, konkrétně se zastávkami Karlín, Florenc, Karlovo náměstí, Albertov a Náměstí bratří Synků.
Nádraží pod Václavským náměstím? Nové koleje do Prahy zamíří pod zem |
Alternativou je méně ambiciózní varianta s jednolodní stanicí pod současným kolejištěm hlavního nádraží a Vrchlického sady, kde bude zajištěný přestup na linky metra C a budoucí linky D. Další zastávka s přestupem na ostatní linky metra se pak má nacházet pod Václavským náměstím přibližně v okolí Paláce Lucerna. Tato varianta, která dále počítá už jen s podzemními zastávkami Karlín a Náměstí bratří Synků by sice byla levnější, dokázala by ale přepravit do centra metropole méně cestujících než první návrh.
Vyšší přepravní kapacitu pak nabízí možnost obě trasy příměstských linek přímo nepropojit na jediný peron (tzv. hrana – hrana), ale umožnit mezi nimi přestup například pomocí eskalátorů.
Zrušená varianta
Naproti tomu varianta s rychlíky v tunelu počítala s hlavním přestupním bodem v prostoru ulic Opletalova, Politických vězňů a Bolzanova. Vlaky ve směru od Plzně by se pod zem zanořily za plánovaným Berounským tunelem a tím by i Smíchovské nádraží byla rovněž podzemní stanice. Z východního směru pak od prostoru Zahradní město – Eden a Dolní Počernice – Kyje.
Ze severního směru by pak vlaky klesaly pod zem už od Vysočan. Varianta s rychlíky v podzemí by měla výhodu v tom, že dálková doprava z logiky věci nemusí obsluhovat zastávky na území Prahy s výjimkou konečné stanice, a proto její vedení pod zemí nekomplikuje výstavba většího počtu podzemních stanic.
Podobně jako rychlíky i vysokorychlostní vlaky zřejmě skončí na povrchu. Do podzemního tunelu je navrhuje umístit jediná varianta prosazovaná Hospodářskou komorou. Zároveň jde o jediné technické řešení, které by dovedlo vysokorychlostní vlaky přímo před terminál pražského letiště. To ale není prioritou ani pro železničáře, ani pro Prahu.
Trať z letiště musí vést na hlavní nádraží. Projekt je třeba předělat, žádá ministr |
„Napojení letiště Václava Havla dává smysl realizovat pomocí modernizace trati Praha-Kladno. Tato modernizovaná trať mimo letiště napojí i četná transformační území, především největší středočeské město Kladno. Bude mít rovněž napojení na všechny tři trasy metra a síť tramvají především v uzlech Dejvická, Bubny a Masarykovo nádraží. Rovněž nákladově jde o realističtější variantu než napojení letiště pomocí vysokorychlostní železnice,“ uvedl Zdeněk Hřib, náměstek primátora zodpovědný za dopravu.
Už v roce 2019 Správa železnic vyčíslila náklady na vedení rychlovlaků v pražském podzemí na 120 miliard korun. Tuto částku nicméně Hospodářská komora zpochybňuje a argumentuje, že napojení na letiště přinese jak vlakům, tak i letišti více cestujících. Samotný koncept ještě ale zcela nezavrhlo ministerstvo dopravy. Podle ministra Kupky by se ještě do konce měsíce měla expertní skupina setkat a probrat pokračování nebo definitivní opuštění této varianty.
