Přestože posuzování, zda ruzyňské letiště potřebuje kromě spojení do centra Prahy i rychlé propojení s regiony, nebo na mezistátní síť není definitivně ukončené, příliš nadějí se projektu podporovanému Hospodářskou komorou nedává.
Podle studie by jen výstavba podzemní stanice pro vysokorychlostní vlaky plánované pod pražskou operou vyšla na 120 miliard korun. Toto číslo zahrnuje 55 miliard na vybudování samotné stanice „Opera“ a zbytek by stály příjezdové tunely pro rychlovlaky . „Byla by tedy dražší, než vybudování rychlostního spojení mezi Prahou a Brnem,“ uvedl šéf odboru strategie Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Radek Čech. Cenu celé stavby z centra Prahy na letiště SŽDC odhaduje na 200 miliard korun.
Vysokorychlostní spojení mělo významně zkrátit dojezd z letiště do centra metropole a zároveň vyřešit i složitou situaci při přestupu na další železniční spojení pro cestující, kteří jízdu nekončí v Praze.
„Z hlavního nádraží v Praze by bylo dále možné po nové trati provozovat expresní vlak, který by zhruba za 10 minut dosáhl s pražskými i přestupujícími leteckými cestujícími terminálů letiště. Výhodou by mohl být také podstatně rychlejší průjezd vysokorychlostních vlaků pražským uzlem bez rizikového styku s běžnými osobními a nákladními vlaky,“ vypočítával vloni výhody zajíždění rychlovlaků na pražské letiště dopravní expert Hospodářské komory Emanuel Šíp. Ty zřejmě však nepřeváží nad náklady, ke kterým správa železnic dospěla.
Kromě samotné odbočky na pražské letiště dává nedávno dokončená územně technická studie tušit, jakou cestou se bude ubírat projekt vybudování nového pražského železničního uzlu. Kapacitu hlavního nádraží totiž v současnosti plně vytěžují příměstské vlaky, rychlíky a expresy a pro budoucí rychlovlaky v něm už nebude místo.
Některý ze jmenovaných druhů železniční dopravy tak bude muset zamířit pod zem do tunelů pod městem s podzemním terminálem. „Výrazně nižší náklady by ovšem přineslo, pokud by se pod zem přesunula méně náročná příměstská doprava,“ uvedl Čech.
