I v Česku a středoevropském regionu počet dálkových cestujících ve vlacích stoupá. Zdaleka ale nejde o obdobné tempo, které hlásí Deutsche Bahn.
Jen za první čtvrtletí přepravily vlaky německého státního dopravce 4,4 milionu cestujících. „Jde o významnou vzpruhu pro přechod Evropy ke kolejové dopravě,“ zhodnotil přepravní výsledky mezistátních linek ředitel dopravce Richard Lutz. Nejsilnější jsou přitom linky z hesenského Frankfurtu a bádensko-württemberského Stuttgartu do Paříže, případně linky z Frankfurtu do Bruselu a do nizozemského Amsterdamu.
Střední Evropa je pomalejší
Česká železnice se přitom s počty přepravených cestujících na předcovidové statistiky ještě nedotáhla. Celkově vlaky různých tuzemských dopravců vloni cestovalo 175 milionů lidí, což je ve srovnání přibližně o 18 milionů prodaných jízdenek méně. Pokles se ale netýká právě dálkové mezistátní dopravy.
„V případě mezistátních linek jsme loni přepravili 6,4 milionu cestujících, ve srovnání s rokem 2019 jde o nárůst v řádech stovek tisíc cestujících,“ uvedl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Obdobnou zkušenost s nárůstem v rámci jednotek procent mají i slovenské dráhy. Železniční společnost Slovensko (ZSSK) eviduje z prodejů mezinárodních jízdních dokladů mezi roky 2022 a 2019 nárůst cestujících ve výši 3,7 procenta,“ uvedl mluvčí Tomáš Kováč.
Nejsme pošta. Plánujeme miliardový zisk, říká šéf Českých drah |
To znamená, že za rok přepravily slovenské dráhy na mezistátních linkách zhruba pět milionů cestujících. Přestože ve srovnání s Německem jde o desetinový nárůst, v absolutních hodnotách je to slušný výsledek, hodnotí nárůst dopravce. Fakticky to znamená, že v průběhu roku vyrazí vlakem do ciziny statisticky skoro každý Slovák, kdežto v případě Němců méně než každý třetí.
Právě Slovensko je spolu s Německem nejčastějším cílem lidí, kteří k vycestování z Česka volí železnici. Zvyšuje se ale také význam spojení do Polska a mezi cestujícími se stále častěji objevují lidé, kteří nemíří jen k sousedům, ale tranzitují napříč několika státy a mají cílové destinace v Dánsku, zemích Beneluxu nebo třeba na Ukrajině, dodal Šťáhlavský.
Pomáhají slevové akce
Za nárůstem cestujících v dálkové dopravě stojí podle Šťáhlavského zejména odložená spotřeba, která se v období po zrušení covidových restrikcí projevila i v jiných druzích dopravy. Vliv ale mají i speciální slevové akce, jako jsou předplacené jízdenky Interrail platné jak v EU, tak třeba i ve Velké Británii a Turecku, ale třeba i mediálně známá devítieurová jízdenka, která opravňovala cestující v Německu k jízdě regionálními a městskými vlaky loni v létě. Ta totiž platila například i na lince Praha–Mnichov, která je v Německu považovaná za regionální, dodal Šťáhlavský.
Nárůst počtu dálkových cestujících hlásí i konkurenční RegioJet. „V roce 2022 cestovalo na IC linkách v expresních vlacích celkově téměř pět milionů cestujících,“ uvedla mluvčí dopravce Alexandra Janoušek Kostřicová.
Zvýhodněná německá jízdenka. Jak ji pořídit a kde je možné ji využít? |
V těchto číslech ale nejsou jen mezistátní cestující, nýbrž i ti, kteří využili jen vnitrostátní části dálkových linek. Nejsilnější byla linka Praha–Vídeň–Budapešť, kterou vloni cestovalo 650 tisíc lidí a jejíž vytíženost vzrostla jedenapůlkrát. Na sto tisících cestujících se drží oblíbené přímé spojení Prahy a Splitu nočním vlakem a o zhruba deset tisíc cestujících více využilo vloni rovněž noční spojení žlutých vlaků do polské Přemyšle.
Právě do nočních vlaků dopravci v posledních letech významně investují. Například České dráhy do lůžkových vozů (maximálně tři lůžka v oddíle) a modernizace lehátkových vozů (maximálně šest lehátek v oddíle) nalily 250 milionů korun. V průběhu loňska se pak síť šesti nočních linek, kam se dalo cestovat po železnici s ČD z českého území, rozrostla o spojení do Basileje a Curychu.
7. června 2022 |
