Zlínské Velké kino je zavřené už sedmým rokem a město pečlivě chystá jeho přestavbu. Příprava se konečně blíží ke konci.
„Pořád platí, že bychom na přelomu roku 2023 a 2024 mohli mít stavební povolení. Nemáme zatím informace, že by se něco zpožďovalo,“ hlásil primátor Jiří Korec (ANO).
Vedení města dříve uvažovalo o tom, že by mohlo s opravou začít už na konci roku 2022. Koronavirus a s tím spojený nedostatek kvalifikovaných pracovníků ale jeho zahájení odložil.
Město v architektonické soutěži vybralo firmu re:architekti. Podle jejího návrhu se má kulturní památka na náměstí Práce přestavět tak, aby získala původní podobu čisté „krabice“, jakou ji dal před zhruba 90 lety architekt František Lýdie Gahura.
Vítěz soutěže vypracuje i projektovou dokumentaci a dodá ji městu se stavebním povolením. Pak bude na vedení Zlína, jaký zvolí další postup.
Finanční nejistota brzdí velké investice, vedení Zlína radši nic neslibuje |
Pokud bude mít povolení na začátku roku 2024, mohlo by po vybrání dodavatelské společnosti v tomtéž roce začít stavět. Klíčovým faktorem však bude ekonomická situace. Korec připustil, že přednost můžou dostat jiné investice, například v dopravě, které město potřebuje akutněji.
„Není to tak, že bychom kino nepotřebovali, je to součást historie města,“ nastínil primátor. „Mít v centru takový objekt, který nefunguje, je špatná vizitka. Proto uděláme všechno proto, abychom ho zrekonstruovali. Ale musíme být nohama na zemi s ohledem na dlouhodobý výhled,“ upozornil.
Obyvatelé nejsou jednotní
Zmínil i to, že podle ohlasů by část obyvatel Zlína souhlasila se zbouráním Velkého kina, druhá však zase upřednostňuje jeho opravu. „Když dostaneme stavební povolení a dohodneme se na tom, můžeme začít stavět relativně brzy. Druhá varianta je, že dostaneme stavební povolení a do konce volebního období se s kinem nic nestane. Bude to o rozhodnutí rady města a o příjmech města,“ předestřel Korec.
Původní náklady na opravu Velkého kina se pohybovaly kolem 250 milionů korun, dnes to může být podle odhadu primátora o 100 milionů více. Město by to z vlastních peněz nezaplatilo, takže si bude muset buď půjčit nebo získat dotace.
Korec také stále věří ve změnu rozpočtového určení daní od příštího roku tak, že by do městské kasy ročně přibylo až 800 milionů korun. Což však není jisté.
Vizualizace podoby Velkého kina ve Zlíně po rekonstrukci podle vítězného studia re.architekti.
„Když to nezaplatíme z úvěru, z městských zdrojů to neuděláme. Prioritu za vlastní peníze budou mít jiné projekty, třeba významné dopravní stavby. Tím pádem se to odloží, dokud nezískáme externí financování,“ sdělil Korec.
Na město navíc čekají další velké investice, jako třeba proměna náměstí Míru, jejíž příprava se také po letech blíží k závěru. V případě dopravy jsou to zase obchvat Zálešné nebo pravobřežní komunikace z Prštného pod Jižní Svahy.
Prosklené stěny a nižší kapacita
V průběhu přípravy architektonická firma upravovala návrh Velkého kina tak, aby byli spokojení památkáři. Těm se však nelíbilo, že boční stěny mají být celé prosklené, což by narušovalo zamýšlený jednoduchý a jednotný vzhled funkcionalistické budovy. To se ale už podařilo vyřešit.
Ve Velkém kině je hlavní komfort, ne počet míst. Projekt se bude měnit |
„Aktuální studie návrhu rekonstrukce Velkého kina řeší boční fasádu prostřednictvím variabilních prvků, které umožní jak variantu fasády prosklené, tak i variantu fasády plné. A to podle konkrétních požadavků provozu objektu,“ sdělila mluvčí Národního památkového ústavu v Kroměříži Petra Zelinková.
Což jinými slovy znamená, že vedle prosklené stěny bude ještě jedna zasouvací, která by měla povrchem odpovídat okolní fasádě. Vznikne tak vlastně dvojí stěna. „Studii návrhu je nutné rozpracovat do konkrétní projektové dokumentace, která bude z hlediska památkové péče ještě posuzována,“ poznamenala Zelinková.
Velké kino ve Zlíně je už od roku 2016 zavřené. Stále není jasné, co s ním bude dál.
K prosklené stěně měli výhrady také možní budoucí uživatelé kina, podle nichž by mohla způsobovat problémy s akustikou a pouhé závěsy by nemusely být dostatečné pro zatemnění sálu. Upozornili i na to, že kapacita míst k sezení by neměla být co nejvyšší na úkor pohodlí. Mohlo by tam být 550 až 600 pevných míst s tím, že 200 by se přidalo v případě potřeby.
Pro Velké kino by mělo jít o dosud nejzásadnější stavební zásah. Unikátní je především jeho nosná konstrukce bez sloupů, jejíž zachování požadují památkáři. Konstrukce měří 33 metrů, nepodpírá ji žádný sloup a v době otevření kina byla nejdelší v zemi. Další privilegium tehdy získala celá budova s více než dvěma tisíci sedadly, protože větší promítací sál v Československu neexistoval.
