Vedení města dříve uvažovalo o tom, že by to mohlo být na konci příštího roku. Situace se ale změnila.
„Byly omezené pracovní kapacity, takže se některé věci prodloužily,“ vysvětlil primátor Jiří Korec.
„Předpokládáme, že v roce 2023 by měl být hotový projekt a vydané stavební povolení, vše by mělo být nachystané. Pak to bude otázka zajištění externího financování a ekonomické situace města. To už se bude týkat další koalice na radnici,“ doplnil Korec.
Současné volební období skončí příští rok na podzim. Až následující vedení města tedy rozhodne, kdy a zda vůbec s ohledem na finanční možnosti města se do oprav pustí. Přestavba Velkého kina má totiž stát kolem 250 milionů korun.
Město se podle Korce bez externích zdrojů neobejde, podobně jako v případě chystaných velkých úprav zimního stadionu, jež spolknou stamiliony korun.
V případě kina půjde o dosud nejzásadnější zásah do památkově chráněné budovy, která vznikla ve 30. letech minulého století podle návrhu baťovského architekta Františka Lýdie Gahury. Unikátní je především její nosná konstrukce bez sloupů, jejíž zachování požadují památkáři.
 |
Konstrukce měří 33 metrů, nepodpírá ji žádný sloup a v době otevření kina byla nejdelší v zemi. Další privilegium tehdy získala celá budova s více než dvěma tisíci sedadly, protože větší promítací sál v Československu neexistoval.
„Z pohledu památkové péče je třeba akceptovat jednoduchost hmoty a její maximální možnou rehabilitaci při naplnění současného standardu provozu kina,“ sdělila ředitelka Národního památkového ústavu v Praze (NPÚ) Naděžda Goryczková.
„Stále je třeba mít na vědomí, že památka, u které usilujeme o trvalé uchování, byla navržena jako provizorní stavba s dočasnou životností. Je třeba se smířit s tím, že výsledek bude v tom dobrém slova smyslu jistým kompromisem,“ upozornila.
Ve Zlíně se v červnu konala prezentace návrhu přestavby kina. Zúčastnili se jí členové NPÚ včetně Goryczkové, zástupci pražského ateliéru re:architekti, jenž vyhrál soutěž na modernizaci kina a bude chystat i projekt, nebo známý architekt Josef Pleskot, který bude odborným konzultantem.
Požadavky památkářů se týkaly třeba toho, aby prosklení po bočních stranách budovy nebylo po celé její šíři. „Je třeba pracovat na zjednodušení formy vítězného návrhu tak, aby lépe naplňovala filozofii jednoduché ‚krabice‘ architekta Gahury,“ řekla Goryczková.
Začaly konzultace s možnými uživateli
Návrh podoby kina by se tedy měl ještě upravit, nejde však o zásadní věci. „Vítězné architektonické studio připraví upravenou verzi projektu, která bude reflektovat drobné připomínky NPÚ tak, aby k plánované rekonstrukci vydal kladné vyjádření,“ naznačil Korec.
„Věřím, že než půjde návrh do správního řízení, bude ještě s odbornou památkovou péčí důsledně komunikován a konzultován,“ poznamenala Goryczková.
Zároveň už začaly konzultace s potenciálními budoucími uživateli. Jejich cílem je co nejvíce zefektivnit vnitřní řešení i vybavení kina tak, aby se v něm kromě promítání filmů mohly pořádat koncerty a další akce.
„Bude záležet na tom, do jaké kvality technického vybavení půjdeme. Ceny zvláště akusticky a provozně náročných systémů se mohou zásadně lišit,“ upozornil vedoucí odboru prostorového plánování radnice Ivo Tuček na dubnovém jednání městského zastupitelstva, kde se zadání projektu schvalovalo.
Ateliér re:architekti nachystá projektovou dokumentaci až po stavební povolení za částku 23 milionů korun. Pak se bude soutěžit zhotovitel a bude i více jasno o přesných nákladech na celou proměnu Velkého kina.
