Sen má totiž jeden velký nedostatek. Enormní množství energie, o níž by si umělá inteligence – navigující po silnicích světa miliony vozů – říkala ke svému vlastnímu provozu. Spotřeba takových supervýkonných počítačů, které by na dálku řídily globální flotilu autonomních vozidel, by záhy přesáhla to, co už dnes hltají nenasytná datová centra.
Alespoň takový je hlavní závěr poněkud teoretické studie odborníků z Massachusettského technologického institutu (MIT), kteří se soustředili na modelování spotřeby energie, a také vyprodukované emise skleníkových plynů, pokud by se vize globální autonomní mobility místo snu stala skutečností.
V Hamburku pustili do provozu auta bez šoféra, řídí je na dálku z kanceláře |
Ze světa datových center a sociálních sítí
Jen pro představu: každý váš příspěvek uveřejněný na sociální síti Marka Zuckerberga, každá vámi nahraná fotka anebo zvednutý palec pod nějakou debatou si žádá „práci strojů“. Obřích datových center, superpočítačů, které vaše virtuální aktivity vyhodnocují jako řešené výpočetní operace. Jen Facebook jich potřebuje ke svému provozu osmnáct, a ty už dnes spotřebují 7,17 tWh elektřiny ročně. Dalších 47 datových center momentálně staví. A není v tom sám.
Kukadla robotických aut mají zabránit střetům s chodci |
Ve Spojených státech funguje přinejmenším 2 760 podobných mnohahektarových datových kolosů, další stovky jsou jich ve Velké Británii, Německu, Číně, Austrálii. Malá i velká datová centra – dohromady se pyšní názvem datové centrum 7,2 milionů instalací na celém světě – jsou odpovědná za spotřebu 1,15 procent veškeré vyrobené elektrické energie. Počty nejsou rovnoměrné, protože třeba v Dánsku odsává provoz datových center z národní sítě sedm procent veškeré vyrobené elektřiny a v Irsku dokonce patnáct.
Každý další rok se přitom světová poptávka po nových datových centrech, jejich výkonu, zvýší o 10–30 %. A spolu s tím pochopitelně narůstají i emise skleníkových plynů, které svou spotřebou energie produkují. Momentálně je to něco mezi optimistickými 0,6 až pesimistickými 1,5 procenty. Globálně.
V Ostravě vyvinuli krabičku, se kterou lze řídit auto na dálku |
I vytížená datová centra Zuckerbergovy sociální sítě zatím neřeší víc než „pár“ miliard interferencí, výpočetních operací za den. Každých 5 sekund jeden nový uživatelský profil, 950 milionů nových nahraných fotografií za den, 510 000 komentářů každou minutu, 293 000 statusů… Jenže právě toto by mohla autonomní mobilita změnit. K horšímu.
Jedno autonomní vozidlo – s desítkou hloubkových neuronových sítí, jež by zpracovávaly obraz z desítky kamer – by za hodinu jízdy „pořídilo“ 21,6 milionu fotek. Snímků, které potřebuje nějakým způsobem odeslat do datového centra a pohotově vyhodnotit.
V tomto kontextu představa budoucnosti a jedné miliardy autonomních samořízených vozidel na silnicích pěti kontinentů, které se rozhlíží po vozovce a snaží se pochopit svět kolem sebe ve stejnou dobu, znamená něco kolem 21,6 kvadrilionů (číslo se čtyřiadvaceti nulami) interferencí za hodinu.
AutoCES o splasklé autonomní bublině. A Sony už startuje s Hondou |
Nepřesné odhady budoucnosti
Tomu se stávající výkon všech datových center dohromady na světě sice blíží, ale jen kdyby už nedělala nic jiného. A přitom už dnes produkují emise jako třeba celá Argentina, Ukrajina nebo Spojené arabské emiráty. Na to, abychom ustáli budoucnost, v níž bude 95 % globální flotily automobilů autonomních, zatím jednoduše nemáme volnou kapacitu. V datových centrech, čisté energii ani emisích.
Výzkumníci z MIT připouští, že se při sestavování budoucích scénářů spotřeby energie systémy řízení autonomních vozů neměli moc o co opřít. Šlo tedy o hypotetické odhady spotřeby během procesů výpočetních výkonů, které dnes reálně ve velkých měřítcích neprobíhají.
Budoucnost si každý představuje trochu jinak. Ale když domyslíte důsledky, není zatím autonomní mobilita lákavou představou.
„Samo o sobě to vypadá jako jednoduchá rovnice, ale ten dojem je klamný,“ uvádí Soumya Sudhakar, hlavní autor studie, když vysvětluje, že každá z proměnných v sobě nese velkou míru nejistoty. „Protože uvažujeme o aplikaci, která tu reálně ještě není, jež by využívala software a hardware, kterým zatím nedisponujeme.“
I tak na základě dostupných statistik sestavili několik možných modelů a dospěli k závěru, že pokud by každé z miliardy samořídících aut denně jezdilo jen jednu hodinu – s počítačem spotřebovávajícím 840 wattů – překonaly by současnou spotřebu energie všech datových center na světě.
Lze přitom odtušit, že čas jízdy by byl nejspíš o něco delší. Některé výzkumy naznačují, že doba strávená jízdou v autonomních vozidlech by mohla spíš narůstat, protože lidé by při pasažérské jízdě vykonávali jiné činnosti a cestování z místa na místo jako takové by je nezdržovalo.
Auta budou stárnout rychleji
Funkčních limitů je tu ovšem víc. Předpokládaný hardware, který by při nenarůstající spotřebě elektrické energie garantoval neklesající výkon, by se musel přibližně každého 1,1 roku výrazně zefektivnit, zdvojnásobit. Čistě teoreticky by si tak muselo autonomní auto zajet každých 13 měsíců do servisu pro nový procesor. Protože i výpočetní zátěž, počet interferencí, by se každé zhruba tři roky zdvojnásobila.
Autofotka týdne: O autech, která nebudeme muset řídit, fantazírujeme dekády |
Komplikujícím faktorem je i to, že životnost osobních vozidel je dnes počítána v rozmezí deseti či dvaceti let, ale ona autonomní auta by zastarávala svými výpočetními algoritmy a výkonem svých palubních jednotek mnohem rychleji.
Nárůst výpočetních operací by kladl enormní zátěž na růst datových center, včetně spotřeby jejich energií. Neméně dynamicky by tak musela postupovat i jejich dekarbonizace, v podstatě by se muselo jednat o zdroje stoprocentně obnovitelné. Autonomní systémy řízení jsou totiž hladové po energiích a jimi zpracovávaná virtuální data si žádají fyzický prostor datových úložišť.
Zkrátka a dobře, futuristické vize, které do dalších dekád počítají s autonomní mobilitou, jsou podle studie MIT zatím skutečně realitě velmi vzdáleným snem. A dokud úroveň technologie nepokročí, bude zatím lepší, aby jen tím snem zůstaly i nadále.
V Japonsku začnou jezdit vozidla zcela bez řidičeJaponské město Eiheidži v prefektuře Fukui, které je známé starobylým zenovým buddhistickým chrámem, bude prvním místem v Japonsku, které povolí jízdy novým typem autonomního samořízeného vozidla. Od nového fiskálního roku, tedy od dubna 2023, mají ve městě začít jezdit vozidla s autonomním řízením čtvrté úrovně, která nevyžadují přítomnost řidiče ve voze. Uvedlo to japonské ministerstvo dopravy. Je to poprvé, kdy úřady v Japonsku daly zelenou takovému projektu. Samořídící vozy se dělí do pěti úrovní, podle toho, jak se zvyšují jejich autonomní schopnosti. Od března 2021 využívá Eiheidži ve veřejné dopravě vozy úrovně tři. To znamená, že mohou v určitých oblastech jezdit bez lidské asistence, s výjimkou nouzových situací. Vozidla úrovně čtyři jsou na určitých trasách již plně schopna jezdit bez lidského zásahu. V současnosti jezdí ve městě v rámci veřejné dopravy na trase dlouhé šest kilometrů vedoucí k bráně chrámu tři autonomní vozy úrovně tři, které přepravují cestující po silnici pomocí elektromagnetických indukčních vodičů. Jejich rychlost je 12 kilometrů v hodině. Jsou vybavené kamerami a senzory využívajícími umělou inteligenci. Jsou schopné rozpoznat okolí, pokud se jim do cesty postaví osoba nebo objekt, zpomalí nebo zastaví a slovním varováním upozorní chodce, že se blíží. Když dojedou na konec své trasy, automaticky se otočí a zastaví. Město začalo provádět testy pro jízdy autonomním vozem v roce 2018. Původně byl u řízení i člověk, v březnu 2021 však začaly vozy jezdit pravidelně po dvoukilometrové silnici oddělené od běžného provozu bez řidiče. Zatím nebyla zaznamenána žádná dopravní nehoda, takže dopravní systém získal důvěru místních obyvatel. Cílem japonské vády je spustit do fiskálního roku 2025 automatizované služby čtvrté úrovně ve více než 40 oblastech po celé zemi, napsala agentura Kjódó. |
