Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Vláda si zavedením cenového stropu koupila čas. Další kroky se ale budou muset řešit už v rámci celé Evropy. Členské státy Evropské unie se budou muset shodnout na tom, jak s energiemi budou v roce 2024 a dál obchodovat,“ řekl v Rozstřelu iDNES.cz energetik Jiří Matoušek.
Téměř stoprocentní regulace energetické trhu v Evropě je ale podle Matouška nepříliš preferovanou variantou. Debatu očekává nad procesem cenotvorby, který je důležitý i proto, jakým způsobem se bude do energetického sektoru dál investovat. Třeba obnovitelné zdroje totiž souvisí s velkým množstvím dotací a oproti tomu tradičnější zdroje takovou výhodu nemají.
„Těžko se vysvětluje, že v Česku ve finále nakupujeme elektřinu za podobně vysoké ceny jako v sousedním Německu, kde mají úplně jinou výši platů. Nicméně pro společný energetický trh jsme se jednou rozhodli a já jsem přesvědčen o tom, že v rámci Evropy jsme schopni docílit stabilních cen elektřiny, které navíc nebudou vyvolávat sociální nepokoje. Tady bych také chtěl dovolit připomenout, že na pokraji sociálních nepokojů jsme vlastně už i byli,“ řekl Matoušek.
Energetik ale přiznává, že evropští politici se v minulých měsících některých přešlapů dopustili. Jeden z nich se stal během srpna, kdy chybně nedošlo k zastavení obchodování a ceny se v té době dostaly až do astronomických výšin.
Cestu k uhlíkové neutralitě narušila válka
„Musíme správně revidovat klimatické cíle. Nejsem odpůrcem obnovitelných zdrojů, ale nemůžeme přece ohrožovat samotnou bezpečnost Evropy. Nemůžeme ohrožovat sociální smír nebo průmysl. Do nastavené cesty k uhlíkové neutralitě vstoupila válka a ceny elektřiny se tu tak absolutně vymkly jakékoliv kontrole,“ upřesnil ředitel Centropolu.
Matoušek pro iDNES.cz také řekl, že bez jaderných elektráren s v Česku ani v Evropě jen tak neobejdeme, a to zvlášť, pokud chceme pokračovat od postupného odklonu od uhelných zdrojů.
V každém případě budou podle něj potřeba také plynové zdroje, které budou zajišťovat určitou rovnováhu ve výrobě elektřiny z čistě obnovitelných zdrojů, které se velmi špatně řídí. Na současnou energetickou krizi by však Česko mělo mít připravené i vlastní řešení a nespoléhat se jen na Evropskou unii.
„Pro Českou republiku jako člena EU dává společné řešení v rámci Evropy smysl. Pokud se ale nepodaří, musí se stejně jako kterýkoliv jiný zodpovědný stát připravit na národní řešení. To je v rámci Evropy spojené s řízením ceny emisní povolenky a zamezením obchodování s nimi všem, kdo ji pro svou činnost nepotřebují. Osobně bych se nebál cenu emisní povolenky řídit podobně, jako to dělá třeba Česká národní banka s inflací,“ dodal v Rozstřelu Matoušek.
