S nápadem na zveřejňování pravidelných svodek z vojenských akcí na Ukrajině přišel plukovník Ivo Zelinka, který se od nového roku ujal funkce šéfa komunikace generálního štábu.
„V současnosti ladíme pro a proti tohoto přístupu. Má to své výhody: obyvatelstvo je krátkou formou informováno o tom, co se stalo na Ukrajině za posledních 24 hodin a je relevantní,“ načrtl pro iDNES.cz své plány po nástupu do funkce někdejší velitel chrudimských výsadkářů.
Zpravodajští analytici armády by podle něj mohli v pravidelných příspěvcích na sociálních sítích potvrzovat nebo vyvracet informace, které zveřejňuje OSINT komunita - tedy amatérští nadšenci, kteří na základě informací z otevřených zdrojů (typicky fotografií a videí z Telegramu) mapují pohyby a ztráty ruské armády.
„Není nic neobvyklého, že OSINTová informace je rychlejší než ta z utajených zdrojů. To je úplně normální situace. Výhoda utajených zdrojů je, že to dokážou verifikovat,“ vysvětluje Zelinka a připomíná svodky britského ministerstva obrany, které každý den ve třech bodech shrnuje hlavní události na frontě.
„Britové nejsou nejrychlejší, ale dokážou jasně oddělit zrno od plev,“ připomíná Zelinka fakt, že na Twitteru se během deseti měsíců války vyrojila řada OSINTových účtů velice rozdílné kvality a důvěryhodnosti. „Musíte k tomu přistupovat velmi kriticky a to velká část lidí nedokáže. Je to jako s lékařem, ten na rentgenovém snímku hrudníku také uvidí jiné věci, než tam uvidíte vy,“ vysvětluje vystudovaný zpravodajec.
Kdy a v jaké podobě by se zvažovaný informační projekt měl rozjet, není zatím jasné. Nejdříve je potřeba vyhodnotit, jaký druh informací může armáda vypouštět na veřejnost. „Zpravodajská komunita se toho samozřejmě maličko bojí. Pokud by se v jedné analýze mixovaly utajené a neutajené zdroje, bylo by to problematické,“ vysvětluje Zelinka, podle nějž o spuštění projektu ještě není definitivně rozhodnuto.
Fenomén OSINT. Mlhu války na Ukrajině rozhánějí amatérští zpravodajci |
Záměr české armády nicméně dosvědčuje, jak ruská agrese proti Ukrajině zásadním způsobem změnila přístup západních armád a tajných služeb k informování veřejnosti. Pentagon už před 24. únorem vypouštěl utajované informace a satelitní snímky hromadících se ruských vojsk, aby Moskvu odradil od invaze a alianční spojence přiměl k jednotné pozici.
Po začátku invaze vysocí představitelé Pentagonu pořádali pravidelné brífingy, kde novinářům poskytovali velmi detailní informace o pohybech a možnostech ruské armády. Mezi nepostradatelné zdroje se dnes řadí twitterový účet britského ministerstva obrany a jeho každodenní svodky z vývoje na bojišti.
Mimořádně silnou pozici si vydobyl americký think tank Institut pro studium války. Jeho detailní mapy bojiště, analýzy kapacit ruské armády nebo monitoring ruského informačního prostoru a propagandy přebírají všechna světová média včetně těch ukrajinských.
