„Budeme velmi pozorně sledovat, do jaké míry jsou cíle, které jsme si v rámci EU stanovili, reálné,“ uvedl Síkela. „Budeme silně prosazovat, že se musíme vrátit k otázce taxonomie, zejména pokud se jedná o nízkouhlíkové zdroje. Mám na mysli nové technologie v rámci jaderné energetiky a výrobu vodíku z jádra. To budou priority, kterými se budeme zabývat v rámci energetiky,“ řekl Síkela na tiskové konferenci.
Narážel tím na fakt, že taxonomie, kterou Evropská komise představila vloni, nastavuje přísné podmínky pro jadernou energii. Přitom právě na jádru chce Česká republika do budoucna stavět svůj energetický mix.
Neumím plakat, ale bude to hodně těžké, říká podnikatel o energetické krizi |
Co se týče domácí energetické politiky, Jozef Síkela připomněl, že vláda má na programu středečního jednání návrh kompenzací pro obchodníky s energiemi. Dodavatelé mají od státu dostat kompenzace za to, že lidem a firmám zastropovávají ceny elektřiny a plynu pod tržní cenou.
Dlouho očekávaný systém má podle Síkely zamezit zneužívání, respektive tomu, že by se dodavatelé mohli na kompenzacích obohatit. Zároveň ale zaručí, že obchodníci dostanou své náklady na nákup energií zpět.
Z důvodové zprávy návrhu vyplývá, že zastropování cen elektřiny a plynu vyjde státní kasu až na 200 miliard korun. Odhad vychází z předpokladu, že tento rok bude průměrná cena elektřiny na spotovém trhu 350 eur (zhruba 8 500 korun) za megawatthodinu (MWh) a průměrná cena plynu 120 eur (2 900 Kč) za MWh.
Katastrofické scénáře se nenaplnily
Ministr Síkela začal úterní tiskovou konferenci tím, že energetická krize je alespoň pro tuto chvíli uklidněná. „Do pár měsíců nastane doba ledová, doba temna, v tom nejlepším možném případě středověk. Evropská města se ponoří do tmy a do mrazu – zhruba tak vypadaly předpovědi ruské propagandy na jaře loňského roku, které aktivně doplňovali někteří opoziční politici spousta pseudoodborníků a taky spousta ekonomických a politických komentátorů,“ neodpustil si Síkela rýpnutí.
Druhým dechem dodal, že za nynější příznivé ceny energií mohou mimo jiné vnější vlivy. „V Severním moři fouká, větrné elektrárny přispívají k nadprodukci velmi levné elektřiny,“ uvedl Síkela. Avšak hlavním faktorem je podle něj evropská spolupráce, na které má Česko podle jeho slov„lví podíl“.
Energetické předsednictví
Uplynulému českému předsednictví se říká energetické, protože agendě setkání evropských lídrů dominovala právě energetika. Vedle pravidel solidarity v případě plynové nouze a společných nákupů plynu se českému ministru Jozefu Síkelovi na poslední chvíli podařil dojednat i celoevropský cenový strop na plyn ve výši 180 eur za megawatthodinu.
Energetická agenda překryla další důležitá opatření, která vyplynula z jednání v Bruselu pod taktovkou Česka. Příkladem je dohoda o čipech, která má zvýšit produkci těchto dnes nepostradatelných součástek v Evropě a tím zajistit, že EU nebude zcela závislá na dovozu polovodičů ze zahraničí.
Hodnocení skončeného předsednictví: Češi uspěli, ale neumí se tím pochlubit |
Konkrétním dohodnutým cílem je více než zdvojnásobit výrobu polovodičů na 20 procent světového trhu do roku 2030. To se má podařit díky investicím do výzkumu a vývoje, podpoře pilotních linek a usnadnění výstavby výrobních kapacit. Na výzkum a podporu budování technologických kapacit má jít z unijních rozpočtů 3,3 miliardy eur (80 miliard korun).
