Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvNemůžu si pomoct, napadá mě okamžitě klasická česká filmová hláška: „Teda, to muselo dát příšernou práci. Přitom taková blbost, co?“ Změna rozchodu nového švýcarského vlaku Golden Pass expres probíhá přímo za jízdy i s pasažéry na palubě naprosto plynule. Ani to necukne, nic nezavrže, vlastně nikdo si ničeho nevšimne. „Už jsme na jiném rozchodu, můžete se jít podívat,“ oznámí průvodčí jakoby nic.
„Však jsme to ladili důkladně a dlouho,“ říká Nicklaus Mani z vedení železniční společnosti MOB, která je spolu s další drážní firmou BLS provozovatelem alpského kolejového překvapení. „První prototyp podvozku jsme začali stavět před patnácti lety.“
Pro cestu z Interlakenu do Montreux je třeba mít rezervaci místa k sezení, kterou vyřešíte on-line nebo i na nádraží.
Tento víkend vyjíždí do pravidelného provozu unikátní vlak, spojující bez přestupu populární letoviska Montreux, Gstaad a Interlaken po tratích s odlišným rozchodem.
15 vteřin a 15 km/h
Změna rozchodu probíhá (zjednodušeně) takto: souprava při příjezdu do přechodové stanice najede rychlostí 15 km/h do traťového úseku s rampou, jejíž klapky nadzvednou vagony a odlehčený podvozek za jízdy přenastaví rozchod i výšku.
Ovšem k úplné konverzi to nestačí. Souprava nemá právě kvůli složité konstrukci podvozku vlastní pohon, a tak se musí přepřáhnout i lokomotivy. A jelikož se mění i elektrická síť, trolej nad přechodovou kolejí se musí přepnout – správnou hodnotu napětí indikuje číselné návěstidlo na peroně. Celý proces zabere 8 minut, z toho samotné přejetí rampy trvá jen okolo 15 vteřin.
Nelze se nezeptat: proč to vymýšleli tak složitě, když by teoreticky stačilo přidat na širším rozchodu třetí kolejnici pro užší rozchod do takzvané splítky a jezdit po celé trase s vozy úzkokolejky?
„Bohužel nestačilo. Dlouho se o tom uvažovalo, ale před těmi patnácti lety se definitivně ukázalo, že to z různých důvodů nepůjde,“ říká pan Mani. A tak se švýcarští železničáři s vervou vrhli do projektu proměnného rozchodu. Ten se nakonec ukázal být daleko složitější, než by si na začátku kdokoli pomyslel.
Nájezd na rampu zabere 15 vteřin. Technické řešení se k realizaci ubíralo 15 let.
Přechodová rampa ve stanici Zweisimmen nedaleko Gstaadu, kde se mění rozchody (1 000/ 1 435mm) i elektrická soustava (900 V /15 000 V) i výška nástupišť (350 / 550 mm), byla hotová už před pěti lety, přesto se startuje naostro až nyní.
„On se ten nápad měnit rozchod podvozku za jízdy téměř o půl metru teoreticky jevil celkem snadný, ale reálně tam těch neznámých bylo pak strašně moc,“ přiznává Michel Sauteur, hlavní technik dopravce MOB. „Jak technicky, tak úředně. Na švýcarském Drážním úřadu se spousta otázek spojených s projektem řešila úplně poprvé, soupravy stavěli tři hlavní dodavatelé: podvozky Alstom, skříně Stadler a design Pininfarina, ti měli samozřejmě spoustu subdodavatelů.“
Kochat se můžete vysokými horami, zelenými údolími i nekonečnými vinicemi.
Česká stopa a alpský kaviár
V novém vlaku lze velmi snadno vyhledat i českou stopu. Narazí na ni úplně každý. Natolik je výrazná. A taky povedená. Všechny tři třídy soupravy vybavila moderními křesly fryčovická značka Borcad, která už pohodlným posezením osadila takové železniční legendy jako švýcarský Ledovcový expres či kanadský Rocky Mountaineer.
„V Kanadě jsme s vyhlídkovými vlaky začali. Byla to skvělá reference, od té doby získáváme další a další zajímavé zakázky,“ vzpomíná Tomáš Boruta, obchodní ředitel Borcadu. „Dodávali jsme třeba do Saúdské Arábie, kde si křesla na trať Mekka–Medina osobně vybírali členové tamější královské rodiny, výhledově nás zajímá třeba i Austrálie nebo novozélandský Kiwirail.“
Klasické fryčovické sedačky ve dvojce a v jedničce se v zahraničí až tak neliší od toho, co známe z moderních vlaků doma v Česku (na borcadu sedáváme v Elefantech i Railjetech), jenže ve švýcarském Golden Pass expresu mají ještě exkluzivní třídu Prestige. A to už je jinačí posezení.
Prestižní křeslo v kůži připomíná byznys třídu v dálkovém letadle: je elektricky ovládané, dá se rozložit, můžete si v něm dokonce zapnout vyhřívání zad. Navíc se dá otočit tak, aby bylo vždy ve směru jízdy.
Prestige class nabízí luxusní posezení v elektricky polohovacích vyhřívaných křeslech české značky Borcad a královský výhled.
Česká značka Borcad už pohodlným posezením osadila takové železniční legendy jako švýcarský Ledovcový expres či kanadský Rocky Mountaineer.
„Mívali jsme ve firmě zdravotní divizi, než jsme ji prodali Linetu, a v porodních křeslech bývalo hodně elektroniky. Tak se nám to později přirozeně propojilo do těchto špičkových železničních sedaček v ceně třeba deset tisíc eur za jednu,“ popisuje pan Boruta genezi značky Borcad od obyčejných vlakových sedaček k těm přepychovým.
Prestižní výhledy do krajiny z pohodlí fryčovického křesla švýcarské třídy Prestige zajišťují obří okna sahající téměř od podlahy až po strop a k tomu ještě průhledy ve stropě a také na trať skrz prosklenou zadní stěnu strojvůdcova kokpitu. A že je na co koukat!
Z Montreux v oblasti tzv. švýcarské riviéry, kterou si zamiloval Freddie Mercury a dnes tu lze v místním kasinu navštívit někdejší studio kapely Queen, skrz vinice nad Ženevským jezerem, poté přes přepychové alpské středisko Gstaad, jehož hotelovou kýčovitou pýchu Palace chtěl svého času koupit osobně Michael Jackson, až k Thunskému jezeru a velehorám v okolí Interlakenu.
Velkolepá vyhlídková trasa vede z Interlakenu přes Spiez a Zweisimmen až do Montreux.
Těchto 115km s převýšením takřka 900 metrů projede nová souprava bez přestupu za 3 hodiny a 15 minut, zhruba o 20 minut rychleji než dosud. K tomu na palubě servírují krásné místní víno z UNESCO vinic Lavaux, řízné pivo z Berner Oberlandu a také exkluzivní alpský kaviár z jeseteří farmy nedaleko Thunského jezera. Ještě by vám něco mohlo chybět?
