Po začátku války na Ukrajině měla Evropa jasno. Cesta k nezávislosti na ruském plynu povede skrze rozvoj čistých zdrojů a energetických úspor. Zrychlilo se proto tempo zelených politik, které zároveň mají vést ke snižování emisí, ochraně přírody, a tím přispívat k řešení klimatické změny. Česká republika neprotestovala, naopak řadu z nich pomohla dojednat.
Hned v květnu přišla Evropská komise s návrhem, že by se v EU do konce dekády mělo vyrábět 45 procent energie z obnovitelných zdrojů, místo původních 40. Evropský parlament návrh v září schválil, a ještě k němu přidal navýšení energetických úspor na nejméně 40 procent do roku 2030.
„Návrh se nestihl dojednat za doby českého předsednictví, ale významně se posunul,“ vysvětluje Laura Otýpková, expertka ze skupiny Frank Bold. Některé státy se totiž dle jejích slov v Radě EU snaží prosadit původní cíl a jednání tedy ještě budou pokračovat.
Evropskou zelenou politiku rétoricky podpořil premiér Petr Fiala na klimatické konferenci COP27 v Egyptě, kde Česko vedlo sedmadvacítku. „Česká republika se plně hlásí ke společným klimatickým cílům EU – snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050,“ prohlásil Fiala v listopadu.
Poslední český cíl do konce dekády nicméně stanoví podíl obnovitelných zdrojů jen na 22 procent. Česká republika má do konce příštího roku podat aktualizovanou energetickou koncepci, ve které se očekává navýšení.
Evropská solidarita
Česko se z hlediska energetiky v rámci předsednictví soustředilo spíše na vyjednávání urgentních záležitostí v souvislosti s energetickou krizí, jako byly společné nákupy plynu, zdanění nadměrných zisků energetických firem, cenové stropy či omezování spotřeby.
V těchto oblastech se Česku kompromisy na úrovni EU vyjednat dařilo. Někteří odborníci to považují za vhodné doplnění klimatických politik sociální větví, která je pro úspěšný přechod na bezuhlíkovou ekonomiku nutná.
„Musíme dát pochvalu českému předsednictví, že namísto národních řešení energetické krize prosazovalo celoevropskou cestu,“ říká Kateřina Davidová, expertka z Institutu pro evropskou politiku (EUROPEUM).
„Krvavý“ summit v Egyptě. Česko posílá zbraně a razí cestu tiché diplomacie |
V Radě EU se dále pod českým vedením v prosinci schválilo zrychlení a zjednodušení instalace čistých zdrojů. Nařízení s okamžitou platností zkracuje veškeré lhůty pro povolování a připojování solárních zdrojů energie umístěných na budovách na tři měsíce, a to bez ohledu na plánovaný instalovaný výkon.
V případě zařízení s kapacitou do 50 kilowatt nařízení navíc zavádí fikci souhlasu. „To znamená, že pokud příslušné orgány neodpoví do jednoho měsíce od podání žádosti, považuje se instalace za schválenou. Nařízení se tak dotkne zejména provozovatelů distribuční sítě a povolovacích orgánů. Zkrácení lhůt však automaticky nezajišťuje povolení,“ poukazuje k nařízení Otýpková.
Podle expertky Otýpkové by bylo na místě zvážit navýšení kapacit úřadů, které instalace povolují, aby nedošlo k přetížení. Povolování zároveň často naráží na překážky z hlediska hmotného práva.
Rozšíření povolenek a peníze pro zranitelné
Česku se dále podařilo v prosinci dojednat rozšíření emisních povolenek na sektor dopravy a vytápění budov od roku 2027. Za emise skleníkových plynů bude platit i průmysl, avšak až od roku 2034, což je pozdější datum, než navrhoval například Evropský parlament či někteří experti. Do těchto termínů se budou povolenky za znečišťování vydávat bezplatně.
Rozšíření systému povolenek je doprovázeno zřízením takzvaného Sociálního klimatického fondu, který má rozdělit zisky z emisních povolenek mezi občany EU, především mezi zranitelné domácnosti, které ohrožuje zvyšování cen a energetická krize.
Zelená politika za energetickou krizi nemůže. Kdo to říká, lže, říká expertka |
„Považujeme za problematické, že domácnosti budou zatížené cenou povolenky dříve, než jejich plnou cenu ponesou velcí znečišťovatelé,“ uvedla k rozšíření Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku. Urbanová zároveň ocenila zřízení nového fondu, bude ale podle ní na vládě, jak efektivně prostředky využije.
Dalším pokrokem v klimatických politikách je odstoupeni od Energetické charty, které odhlasoval v listopadu Evropský parlament. Smlouva o energetické chartě totiž dle kritiků v posledních letech chrání především fosilní průmysl před nečekanými státními či evropskými regulacemi a tím proces odklonu od fosilních paliv brzdí.
Česká republika odstoupení nepodporuje. Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu „podporuje dokončení modernizace této mezinárodní organizace“.
Čistá doprava na vzestupu
Za doby českého předsednictví se jednalo hned o dvou klíčových nařízeních pro rozvoj čisté dopravy. V červnu Evropský parlament odhlasoval zákaz výroby a prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035, podrobnosti pak pod vedením českého předsednictví dojednaly členské státy v říjnu.
Česká pozice nicméně byla v tomto ohledu spíše skeptická. Sám premiér Fiala označil zákaz za „předčasný a zbytečný“, pro návrh hlasovali jen čtyři čeští europoslanci.
„Diskuze, která probíhala v České republice, vůbec nereflektovala realitu, jak se o tomto tématu diskutovalo v Bruselu,“ uvádí Davidová. Podle jejích slov byly pozice Rady EU a Evropského parlamentu podobné a pro Česko nebylo těžké najít shodu.
Miliarda za předsednictví. Jak si Česko vede na prestižním postu v čele EU |
Zákaz ještě doplnilo nařízení o stavění infrastruktury pro alternativní paliva. To mimo jiné stanoví povinné budování nabíječek pro elektromobily každých 60 kilometrů na hlavních tazích, podporu vodíkového pohonu nebo snižování emisí u lodní přepravy. Europoslanci ho odhlasovali v říjnu, ještě ale musí projít Radou.
Podmořský hluk i pesticidy
Podstatnou součástí evropské zelené agendy je ochrana a obnova ekosystémů, ohrožených druhů a podpora biodiverzity. I v tomto ohledu došlo od července k posunu.
Evropské státy se v prosinci shodly na konečném znění Nařízení proti odlesňování. Evropské firmy budou díky němu muset prokázat, že jejich výrobky nepřispívají k odlesňování, pokud je chtějí prodávat na společném trhu. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl, že šlo o jednu z priorit předsednictví.
Potvrzeno, španělské vepřové na českých grilovačkách ničí Amazonii |
V červnu dále Evropská komise představila návrh zákona o obnově přírody, podle kterého by měly pětinu území Evropy pokrýt chráněné oblasti vedoucí podpoře k biodiverzity a k obnově ekosystémů, které jsou v žalostném stavu. O jeho podobě se jednalo i v Praze, zákon je nicméně ještě v počátcích.
Za českého předsednictví se schválily i vůbec první limity na omezování podmořského hluku, který negativně dopadá na živočichy. Mimo to se rozjelo jednání o návrhu na snižování pesticidů v zemědělství o polovinu.
Česká republika dále jako předsednická země vedla EU na mnoha mezinárodních konferencích. Kromě zmíněné listopadové klimatické konference v Egyptě, v prosinci jednala na konferenci o biodiverzitě v kanadském Montréalu, o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy v Panamě či o ochraně kytovců před plastovým odpadem na zasedání Mezinárodní velrybářské komise ve slovinské Portoroži.