Poslechněte si celý rozhovor s politoložkou Pitrovou v Kontextu:
Když člověk zaslechne, že se opět koná summit nějaké skupiny státu, jejíž jméno v životě neslyšel, napadne ho otázka: K čemu pořádat další setkání politiků, ze kterého neuslyšíme nic než prázdné proklamace? Podle politoložky Markéty Pitrové se od takové Rady Evropy (pozor, neplést si s unijní institucí Evropské rady) EPC přeci jen liší - zaříkávanou neformálností setkání.
Markéta Pitrová (1973)Politoložka, vyučuje na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Zabývá se evropskou integrací, institucemi EU či ústavní revizí Unie. S (premiérem) Petrem Fialou a Ondřejem Krutílkem spolupracovala na příručce Evropská unie, která se v roce 2018 dočkala třetího aktualizovaného vydání. |
„Když lídrům slíbíme, že mohou mluvit off-record a nebudeme je tlačit na konci k bezzubému komuniké, tak povedou mezi sebou otevřený dialog - ukážou karty, vysvětlí své možnosti a limity,“ vysvětluje přínos summitu, kde podle ní měla stejný prostor Francie i jakákoliv menší, třeba i kandidátská země.
„Summit dává luxus svobody a rovnosti partnerů a to vedlo k tomu, že jednání byla uvolněná a funkční.“
Jedním z pozitivních výsledků setkání evropských lídrů byl souhlas Arménie a Ázerbajdžánu s unijním dohledem nad jejich společnými hranicemi. Tyto země se před měsícem dostaly do ozbrojeného konfliktu kvůli sporu o Náhorní Karabach. Historicky mají nepřátelské vztahy, přesto na summitu usedli arménský premiér Nikola Pašinjan a ázerbajdžánského prezidenta Ilhaj Alijev u jednoho stolu.
Pitrová toto považuje za důležitý, ale vedlejší úspěch setkání na Pražském hradě. Ten hlavní je, že Evropa ukázala, že drží při sobě. „Na tiskových konferencích padala silná slova jako ‚nenecháme se vydírat‘, ‚stojíme za Ukrajinou‘. Myslím, že jednoznačně vyslala Evropa signál, že je jednotná,“ potvrzuje Pitrová.
Nespočet otázek, odložené řešení. Summit ukázal rozpory v názorech na krizi |
Tento vzkaz posiluje zejména plná účast všech pozvaných zástupců zemí. „Myslím, že největší dopad na tento úspěch mělo české předsednictví. Francie to vykopla a poslala nahrávku Česku. Určitě na tom má podíl Brusel a (předseda Evropské rady) Charles Michel také velký podíl, ale nezapomínejme, že je to hlavně manifestace odhodlání čelit krizi,“ říká Pitrová.
Je EPC jen odkladiště zájemců o členství v EU? Ukazuje neshoda na zastropování plynu rozkol Evropanů v této krizi? Máme vyšší standardy na kandidátské země než před dvaceti lety? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
