„Nemám vše perfektně nastudované, ale asi za 30 let, co jsem z etických důvodů vegetariánka, vím, že zejména živočišná výroba je zodpovědná za odlesňování, protože je třeba pěstovat krmivo pro zvířata,“ řekla redakci iDNES.cz Alena Pravdová, která se výrobkům souvisejícím s odlesňováním snaží dobrovolně vyhýbat.
Kácení lesů vadí i značné části Čechů, ukázal průzkum agentury Median pro organizaci Fairtrade. „O původ kupovaného zboží se zajímá 50 % dotazovaných a kácení původních lesů a pralesů se dotýká 54 % lidí. U mladých, ve věku 15 až 24 let, je to dokonce 68 % procent,“ shrnul výsledky ředitel Fairtrade Lubomír Kadaně.
Evropa je jedním z největších viníků odlesňování. Produkty dovezené do zemí EU jsou spojeny s 16 procenty světového odlesňování, za což může v největší míře dovážená sója z Latinské Ameriky. Ta se ve třech čtvrtinách případů používá jako krmivo pro hospodářská zvířata, uvádí zpráva Světového fondu pro ochranu přírody (WWF).
Vepřové ze Španělska
Prokázat přímou souvislost mezi ničením vzácných biotopů a konkrétními výrobky není snadné. V nové studii se o to pokusili výzkumníci z organizace Carro de Combate na příkladu Španělska, největšího exportéra vepřového masa v EU, které najdeme i v českých obchodech. Podle posledních statistik španělské vepřové činilo v roce 2020 přes polovinu českého importu této potraviny. Ze země jsme dovezli maso za 9,4 miliardy korun.
Kácení v Amazonském pralesePro Amazonský prales platí od roku 2004 moratorium, které odlesňování kvůli pěstování sóji zakazuje, a situace se začala dočasně lepšit. Nicméně po nástupu prezidenta Jaira Bolsonara je zde kácení opět na rekordních hodnotách. Za minulý rok vzrostlo tempo odlesňování o 20 procent. |
Španělští výzkumníci sledovali celý dodavatelský řetězec sóji za posledních pět let. Plodina putuje z polí v Jižní Americe přes brazilské přístavy do evropských měst, španělských farem a jako vepřové až na talíře českých občanů.
Studie zjistila, že většina sóji používané ve Španělsku jako krmivo pochází buď přímo z Amazonského deštného pralesa, nebo z rozsáhlého komplexu savan a lesů Cerrado. V obou případech dochází k masivnímu kácení místních lesů, zakládání požárů a ničení ekosystémů.
Studie vidí problém především v případě Cerrada, kde každý rok mizí 1400 kilometrů čtverečních původní vegetace a odkud pochází čtvrtina sóji dovezené do EU. To je pro srovnání dvojnásobek rozlohy Národního parku Šumava.
Odkud je vepřové, které kupujete v obchodech?
Kvůli případům, jako je španělské vepřové, někteří redakcí oslovení Češi a Češky konzumují maso méně, nebo dokonce vůbec. „Kdyby byli všichni lidé vegetariáni nebo vegani, bylo by potřeba mnohem méně půdy,“ poukázala Pravdová, která maso nejí už přibližně 30 let. Při zmíněném hypotetickém scénáři by na pěstování plodin stačilo o tři čtvrtiny méně zemědělské půdy než dnes.
Klimatická krize přinese další sucha. Čeští ekozemědělci mohou mít výhodu |
Sója v Česku
Brazilská sója se do Česka dostává i přímo, ovšem částečně „v utajení“. Dovozci totiž v jejím případě nemusí udávat zemi původu. Redakce iDNES.cz oslovila desítku výrobců krmiv. Někteří z nich nevyloučili, že sója v jejich produktech má původ v Jižní Americe.
„EU dováží sóju hlavně ze Spojených států, Argentiny, Brazílie. Do Česka se pak dostane hlavně z Německa, Nizozemska,“ vysvětlil Jan Kovaříček ze společnosti ZEAS Podorlicko, která mimo jiné vyrábí krmné směsi pro hospodářská zvířata.
The countries with the largest cumulative emissions 1850-2021 look rather different, when taking into account land-use change & forestry
The top 3 of US China Russia is the same but emissions from deforestation bring Brazil and Indonesia into the mix
https://t.co/9xUpHV1PEk https://t.co/oQvOWPrHdP
Ředitelka Spolku pro komodity a krmiva Carla Cizova nicméně uvádí, že u prodejců eviduje zvýšený zájem se na odlesňování nepodílet. „Jakkoli je toto téma v naší zemi spíše na počátku, jistě budí postupně zvýšenou pozornost, zájem, tím následné konkrétní aktivity, jak ze strany zákazníků, tak v prvé řadě výrobců a jejich odběratelů,“ uvádí Cizova.
Neznámý původ
Na odlesňování se kromě sóji podílí i další plodiny. Redakcí oslovení Češi nejčastěji zmiňují palmový olej. „Dopady tohoto produktu na odlesňování pralesních oblastí, znečištění povrchových vod, ale i místní obyvatelé mě rychle přesvědčili, že se na tom nechci podílet,“ řekla redakci Johana Drlíková.
U tropických potravin, jako jsou čokolády či káva, podle svých slov sleduje certifikáty zajišťující šetrnou výrobu. Sama dodává, že ne všechny jsou však spolehlivé.
Firmy ušetří, jedině pokud prales zůstane pralesem, uvádí globální studie |
Certifikát nabízí například zmíněná organizace Fairtrade. „Standardy Fairtrade zakazují kácení stromů v chráněných oblastech za účelem pěstování dalších plodin,“ říká ředitel Kadaně. Kromě toho organizace umožňuje pěstitelům zlepšovat stav půdy, poskytuje školení a pomáhá formulovat problémy, kterým čelí.
Nevýhodou však je, že různých certifikátů je obrovské množství a u některých se v minulosti ukázalo, že ke kýženým výsledkům vůbec nevedou. Odborník z Greenpeace Jan Freidinger konstatuje, že původ a dopady produktu jsou často téměř nedohledatelné a měla by existovat jednotná pravidla.
„Produkce komodit může stát za odlesňováním a ničením ekosystémů, ale také nemusí. To se evropský zákazník nemá prakticky šanci dozvědět. Existuje celá řada certifikačních schémat, dobrovolných slibů a závazků firem, ale bohužel se ukázalo, že jen dobrovolně to nepůjde a je třeba mít skutečně vymahatelná pravidla, která umožní Evropanům klidné nákupy bez hlodání svědomí, že nám v košíku právě skončil kus zničené Amazonie,“ vysvětluje Freidinger.
Lesy jako lapače uhlíkuObnovení a rozšíření schopnosti lesů a zemědělských ploch zachytávat uhlík je jednou z nejefektivnějších cest při snižování světových emisí skleníkových plynů. Mohlo by jich ušetřit zhruba třetinu, uvádí poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Trajektorie je nicméně v tuto chvíli opačná. Každých šest sekund zmizí tropický les přibližně o velikosti fotbalového hřiště a světové emise rostou. S vypouštěnými skleníkovými plyny se zvyšuje i teplota. V Česku se od šedesátých let v průměru oteplilo zhruba o dva stupně Celsia. Dopady klimatické změny pociťujeme již nyní, například v podobě historicky bezprecedentních such mezi lety 2015 a 2020. |
Evropa chce změnu
Stopu Evropanů na světových lesích se rozhodl Brusel eliminovat. V Evropské unii se připravuje nové nařízení, jež má regulovat dovoz pruduktů, které se na ničení podílejí. Firmy budou muset prokázat, že kvůli jejich produktu nemizí lesy, jinak jim budou hrozit přísné pokuty.
Nařízení by mohlo platit od roku 2023, v současné chvíli se ladí jeho finální podoba. Ekologové uznávají, že návrh jde dobrým směrem, ale zároveň má značné mezery, jelikož nezahrnuje mnoho ekosystémů, například mokřady nebo savany jako zmíněné Cerrado. Kromě toho se týká jen omezeného množství komodit a vynechává třeba kaučuk, kukuřici nebo vepřové a kuřecí maso.
Solární panely a ukládání uhlíku, máme posledních 1000 dnů na změny, říká OSN |
„Omezení návrhu pouze na lesy a degradaci lesů a vynechání dalších cenných ekosystémů, jako jsou mokřady, savany či rašeliniště, které hrají v ochraně biodiverzity a mitigaci klimatické změny (zmírňování, především díky snižování emisí skleníkových plynů – pozn. red.) stejně důležitou roli, je největší slabinou jinak přelomového návrhu. Další oblast, která si zaslouží vylepšení, je ochrana lidských práv a práv domorodých obyvatel,“ dodává Freidinger z Greenpeace.
Očekává se, že nařízení se bude schvalovat v době českého předsednictví. Čeští ministři a ministryně tak mají šanci se o zmíněné změny zasadit.
