Pro průmysl by zastropování viděl někde na úrovni zhruba sto eur za megawatthodinu pro plyn a okolo 200 eur za elektřinu, ale musí se na nich shodnout celá Evropská unie.
Jste spoluautorem cenového stropu elektřiny a plynu v Česku. Můžete popsat, jak se opatření rodilo?
Jedním slovem „bleskově“ – v podstatě za tři týdny. Avšak delší dobu se diskutovalo o řadě opatření. Jak postupně cena rostla a zákazníkům končily fixace, lidé naskakovali z nízkých cen na vysoké. Nespokojenost obyvatel a podnikatelů s tím, že stát reaguje pomalu, vyžadovala nutně nějaký zásah.
Koncem září bylo na evropské úrovni přijato nařízení, které zjednodušeně říká, že státy mohou zastropovat ceny pro konečné odběratele. Do té doby to evropská legislativa zapovídala. Problém vidím v tom, že státy to mohou udělat jen pro segment malých a středních podniků, domácností a veřejných služeb. Trochu se zapomnělo na energeticky náročný průmysl a velké podniky. Ty mohou využít takzvaný dočasný krizový rámec a zpětně žádat o úhradu nákladů na zvýšené ceny energií.
Situaci trochu komplikuje, že jsme v tuto chvíli předsednická země EU.
