„Slovensko nemá v tuto chvíli schválené vůbec nic a jsou z toho dost nešťastní. Stále chybí zákon, který měl uložit podniku Slovenské elektrárne, aby objem zhruba 6 TWh dodal společnosti SPP, jež měla elektřinu dál distribuovat. A není ani zákon na tento transfer. Nejsou jasné obchodní přirážky v tomto řetězci, není jasné, jak se elektřina dostane k zákazníkům,“ vypočítává Blahoslav Němeček, partner poradenské společnosti EY, který se zabývá energetikou ve střední Evropě.
„Zatím se na Slovensku vychází spíše z dohod než z oficiálních dokumentů. Jedním z důvodů je komplikovaný schvalovací proces v Evropské komisi i v dalších národních orgánech. Zatím tedy přesně nevíme, jak bude cenová regulace vypadat, neboť na stole je hned několik možností,“ dodal pro iDNES.cz analytik Slovenské spořitelny Matej Horňák.
V případě elektřiny se slovenskému ministerstvu financí, hospodářství a společnosti Slovenské elektrárne podařilo v únoru letošního roku ujednat právně nezávazné memorandum, ve kterém se signatáři rozhodli garantovat stabilní cenu elektřiny slovenským domácnostem až do roku 2024. Slovenské ministerstvo financí uvedlo, že stabilní regulovaná část ceny elektřiny bude stát 61,21 eur za megawatthodinu (MWh) bez DPH.
To v přepočtu odpovídá zhruba 1 500 Kč za MWh – tato částka se v diskusích často používá při srovnání s českým oficiálně oznámeným stropem ve výši 5 000 Kč bez DPH. V obou zemích však konečnou sumu ještě navyšují (kromě daně) i nejrůznější poplatky.
„Ona zmiňovaná suma je jen zamýšlená cena mezi Slovenskými elektrárnami a SPP, to není ta, kterou mají nakonec platit koneční odběratelé,“ upozorňuje Němeček.
S přímotopem ušetříte ročně přes 100 tisíc, spočítala vláda |
U zemního plynu je situace také postavena jen na dohodách a slibech. Klíčový dodavatel plynu, společnost Slovenský plynárenský priemysel, se s vládou domluvil na tom, že v příštím roce navýší ceny plynu slovenským domácnostem o 34 až 59 procent.
O nejistotě mezi spotřebiteli vypovídá mimo jiné i oznámení na webových stránkách dodavatelské společnosti ZSE. „V tuto chvíli nedokážeme zákazníkům ZSE z řad domácností a regulovaných podniků poskytnout žádné konkrétní informace, které se týkají cen elektřiny a plynu pro rok 2023. Všechny předběžné návrhy k budoucím cenám zatím nebyly nijak schválené. ... Nemusíte v této věci telefonovat na Zákaznickou linku ani navštěvovat ZSE Centrum, neposkytnou vám žádné informace,“ uvedla společnost.
Jedním z předběžných návrhů, který počátkem září proběhl médii, byla tabulka odcházejícího ministra hospodářství Richarda Sulíka. Z ní je jednak vidět, že slovenské domácnosti v současnosti platí finální cenu 190 eur za MWh (4750 Kč) a také odhad pro příští rok, ovšem bez poplatku za systémové služby - a právě kolem výše nejrůznějších dalších složek finální ceny se následně rozhořela rozsáhlá debata.
ODBORNÍCI Z SAS A ICH TABUĽKA S CENAMI ELEKTRINY
Odborníci z SaS včera opäť na vláde prezentovali, aké riešenia pripravili čo sa týka cien elektriny pre domácnosti. Štátny tajomník Galek sa už v piatok vyjadril, že nám na “zlatom podnose” pripravili riešenia na lacnú elektrinu pre domácnosti. Čo sme sa včera dozvedeli? Richard Sulík nám doniesol takú tabuľku - áno tú na fotke.
Elektrina pre domácnosti je v roku 2022 vrátane poplatkov a DPH vo výške 189,89 eur. Podľa tabuľky ...má byť elektrina pre domácnosti v roku 2023 vrátane poplatkov a DPH na úrovni 178,47 eur. Len k tomu dopísali, že ešte treba dopočítať TSS, v roku 2022 sa za to účtovalo 6,30 eur.
„Přestože slovenská vláda má ještě několik měsíců na to, aby přijala opatření ke zmírnění růstu cen energií pro domácnosti, nejistota kolem tohoto řešení není žádoucí. Kromě toho tu máme energeticky náročné podniky, obce, města nebo nemocnice, které se mohou se zvýšenými náklady potýkat mnohem dříve než spotřebitelé. Rychlá reakce slovenské vlády je nutná,“ doplnil Matej Horňák.
Situaci kolem cenových stropů na Slovensku zkomplikovala i politická krize, která postupně vedla k obměně ministerských křesel a ke vzniku menšinové vlády. Dřívějšího ministra hospodářství Richarda Sulíka (SaS) vystřídal nestraník Karel Hirman, na jehož konkrétní kroky slovenská veřejnost nyní čeká. Mohou se ale podobat tomu, co je nyní platné v České republice.
„Nový ministr otevřeně prohlašuje, že chce zavést podobné cenové limity, jaké jsou v České republice,“ řekl pro iDNES.cz analytik Boris Fojtík z Tatra Banky.
Cenový strop pokryje i plynové teplárny. Ceny tepla se i tak budou lišit |
Fojtík dodal, že největší otazník momentálně visí nad cenami tepla. Asi polovina tepláren totiž vyrábí z plynu, jehož cena zatím není regulována. Spotřebitelům kvůli tomu hrozí až stoprocentní zdražení.
Předseda slovenského parlamentu Boris Kollár v neděli řekl, že vláda už ve středu projedná návrh zákona, kterým by se zastropovaly ceny energií pro domácnosti i velké podniky na celý rok 2023. Návrh by měl jít pak ve zkráceném legislativním řízení do parlamentu. Detaily zákonné úpravy však prozatím známy nejsou.
