„To, k čemu může dojít a pravděpodobně dojde, tak to je vlastně, do jakého množství můžete kompenzovat jak domácnostem, tak firmám. Podle předběžných dohod v rámci jednotlivých členských zemí ta formulace u těch domácností je, že by to nemělo být na úplně celou spotřebu,“ řekl ministr v pořadu Otázky Václava Moravce.
„To znamená, že by tam měl být nějaký úsporný element, což si myslím, že dosáhneme lehce, protože ty domácnosti už šetří. Protože sama ta cena vlastně vyvolává jakýsi podnět k úsporám,“ dodal.
Při vládní prezentaci plánu na zastropování cen se přitom mluvilo o zastropování celé spotřeby domácností - na úrovni cca 6 Kč za kWh silové elektřiny s DPH a 3 Kč za kWh u plynu.
Mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka následně pro iDNES.cz Síkelova slova upřesnil. Podle resortu definitivně rozhodně až vláda. „Pan ministr popisoval směr, kterým se ubírají jednání o opatřeních na unijní úrovni, kde se diskutuje o doporučení zastropovat například pouze část spotřeby. Vláda se však tímto doporučením řídit nemusí,“ upřesnil Srnka.
Rakouský příkladTím, že ministr průmyslu Jozef Síkela neuvedl žádné detaily, není jasné zda by se případný český strop stanovoval procentem dřívější spotřeby (například 80 procent jako u firem). Třeba Rakousko stanovilo hranici spotřeby u stropovaných cen na 2 900 kWh ročně, což sice většinu domácností pokryje, neobsahuje však žádnou pomoc pro rodiny s přímotopy, jejichž spotřeba je výrazně vyšší. Rakousko také nijak nestropuje ceny plynu. |
Hlavním důvodem k plošnému opatření byla rychlost. „Dali jsme přednost rychlosti, s jakou lze implementovat. Roli hrála také různá zúčtovací období u jednotlivých zákazníků, těžko by se to propočítávalo,“ uvedl v půli září Jakub Kajzler, premiérův poradce pro energetiku.
Vládní představa totiž počítá s tím, že zastropované ceny by měly začít platit od ledna, zároveň by se ale promítly už do listopadových záloh.
A ačkoli se o finanční úlevu jen pro část spotřeby vyslovovala například i vládní TOP09, premiér Petr Fiala byl ještě před volbami proti.
„Jsme přesvědčeni, že tak, jak bude cena zastropovaná, motivuje domácnosti k úspoře, protože čím méně protopíte nebo prosvítíte, tím ty náklady budou menší. Hranici 80 procent spotřeby budeme aplikovat u malých a středních podniků, kde úspora nakonec bude fakticky větší než u domácností, které už stejně šetří,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz.
Opozice dlouhodobě vládě - a ministru průmyslu obzvlášť - vyčítá nedostatečnou podporu domácností. A Síkelova obrátka jim teď dodala nové argumenty,
„PR poradci pětikoalice se drží za hlavu. Cílem bylo udržet všechny negativní zprávy do voleb pod pokličkou, což se podařilo. Pan ministr ale zapomněl, že bude ještě druhé kolo senátních voleb, a propálil to už teď. A tak je to se vším. Hlavně, že nám připomíná, že náš intelektuální potenciál je slabý. Tady vidíme přímo profesuru v oblasti politické komunikace. Jsem zvědavý, co za novinky z energetické podpory odtajní po druhém kole senátních voleb,“ uvedl exministr průmyslu a místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Na druhou stranu absenci motivu k úsporám u domácností experti kabinetu vyčítali hned po představení stropových plánů. Se stropem vztahujícím se jen na 80 procent spotřeby se totiž dosud počítalo - jak uváděl i předseda vlády - pouze u firem.
„Absence jakýchkoliv mechanismů, které by odměňovaly úspory energií, zvyšuje riziko, že energií jednoduše nebude pro všechny dostatek,“ uvedl například analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
„Je však pravda, že zacílit zastropování tak, aby nebylo plošné, a zároveň také motivovat k úspornému jednání, jsou v praxi již poměrně obtížně realizovatelné kroky, například z hlediska administrativního zajištění, pročež se vláda zřejmě rozhodla dát přednost rychlosti jejich zavedení,“ dodal tehdy ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Experti těžko hledají shodu
Jiřího Matouška, člena představenstva Centropolu slova ministra překvapila. Pracovní skupina, která cenový strop připravuje, totiž aktuálně nepočítá s žádnou jinou variantou, než že pro domácnosti bude platit cenový strop na sto procent jejich spotřeby. A to jak u elektřiny, tak zemního plynu.
„U firem počítáme s tím, že by mohlo dojít k nastavení cenového stropu na 80 procent spotřeby. Co se týče domácností, tak nic takového nepřipravujeme, byla by to pro mě novinka. Počítáme pouze s tím, že čistě teoreticky by mohlo přijít nařízení z Evropské unie. Ani to ale ve vztahu k domácnostem nepředpokládáme,“ uvedl na dotaz MF Dnes.
Podle Matouška by takto nastavený cenový strop nedával smysl. „Současný cenový strop je správně nastaven, i co se týče samotné ceny za elektřinu a plynu, je zde dobrý poměr mezi náklady rozpočtu a tím, co domácnosti zvládnou zaplatit. Ty, které ne, tak pro ně bude nastaven rámec sociálních dávek,“ míní.
Technicky realizovatelné takové opatření případně je, podle Matouška ale není důvod si situaci komplikovat. „Realizovatelné to je. Je i jedno, kdy v roce má zákazník nastavenou fakturaci. Domácnosti ale už šetří, což vidíme na statistikách. Není proto třeba si situaci komplikovat. Řešení totiž má být jednoduché pro domácnosti, dodavatele i státní rozpočet. Energii, kterou bychom věnovali takovému složitějšímu řešení, je směřovat k pomoci lidem, kteří jsou nyní na spotových cenách,“ uzavírá.
Naopak slova podpory má pro případné zastropování Vít Hradil, analytik společnosti Cyrrus. „Nejsem si jistý, v jakém kontextu výrok zazněl, pokud by ale šlo o zastropování velké částí spotřeby, tak v tomto případě to lze kvitovat, po něčem podobném se dlouho volalo.“
„Pokud jsem správně rozuměl, tak argumentem proti tomuto řešení byla velká administrativní náročnost, což chápu. Pokud to ale možné je, tak by to byla naprosto skvělá zpráva. Reálně nám totiž hrozí, že energií nebude dost,“ doplnil.
