Je to citlivé téma, mluvit se o něm přesto musí. Evropa potřebuje obnovit zásoby vojenského materiálu a mohla by to udělat společně, koordinovaně.
Česko by bylo pro, jak naznačil náměstek tuzemského ministerstva obrany Daniel Blažkovec. Podle resortu poskytlo Česko vojenský materiál za 3,8 miliardy korun Ukrajině, většinu Česku proplatí EU. Je to výhodný obchod - arzenál zemí na východě Evropy včetně Česka už byl notně zastaralý.
Výhodnější nákupy nových zbraní u evropských výrobců, včetně těch českých, by mohla zařídit Evropská unie, v souhře se Severoatlantickou aliancí. Evropská komise chce pro společné vyzbrojování armád zřídit speciální fond a hned zkraje do něj nalít stovky milionů eur.
Bez dohody členských zemí ale Komise nemůže nic. Proto tuto novou platformu řešili na pražském setkání na konci srpna také ministři obrany členských států EU. Ke konkrétní dohodě nedošlo, pro fungování Unie jsou ale podobné neformální schůzky přesto nepostradatelné.
Členské státy si na nich totiž můžou vyměnit názory na témata, která se normálně na pořad jednání nedostanou - třeba právě proto, že jsou hodně citlivá, a je potřeba si důkladně vyříkat pozici jednotlivých národních vlád.
Pozvat si „domů“ 26 kolegů ze všech zbylých států EU je výsadou té země, která zrovna ministerským schůzkám, takzvané Radě EU, předsedá. Až do konce letošního roku je to Česko, politice se proto potkávají v Praze.
Praha hostí šéfy obrany EU. Důležitý je výcvik ukrajinské armády, řekl Borrell |
Když je ministr - v tomto případě ministryně obrany Jana Černochová za ODS - zdatný diplomat, může setkání využít, ostatním „podstrčit“ téma, které je důležité právě pro jeho či její vlastní zemi. Český rezort obrany si tak vlastně může nachystat podmínky pro formální projednání konkrétní věci později. Další citlivou věcí na programu byla pro ministry obrany i budoucnost evropské výcvikové mise v africkém Mali. Tu teď česká armáda vede.
Byrokrat bez ministra nemůže nic
Kromě ministrů obrany se v srpnu v Praze sešli také šéfové rezortů zahraničí. Ti se shodli na pozastavení dohody, která až dosud umožňovala Rusům získat víza rychleji a levněji. Tohle konkrétní téma je přitom citlivé až natolik, že se schůzky nemohli účastnit ani nejbližší spolupracovníci ministrů, jak je to jinak běžné. Českou pozici tedy vedl sólo ministr Jan Lipavský (Piráti).
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvNeformálních „ministeriád“ bude v Praze do konce roku ještě několik, tento týden se tu otočí ministři financí. Ani v tomto případě není možné čekat oficiální rozhodnutí. Témata, na kterých se zástupci jednotlivých národních vlád shodnou, ale s velkou pravděpodobností čeká rychlé prosazení na celoevropské úrovni. Společná vůle členských zemí je v evropské politice rozhodující.
Navzdory tomu jsou pro českou veřejnost tyto schůzky naprosto nezajímavé. „Asi polovina Čechů je vůbec nevnímá, i když ztělesňují přesně to, co veřejnost od EU chce: aby to bylo společenství států, ve kterém mají všechny země rovný hlas,“ míní Nikola Hořejš, analytik sociologického ústavu STEM.
Češi si navíc neuvědomují ani to, jak velký vliv čeští ministři v EU mají. Podle sociologických dat 60 procent společnosti vůbec neví, že nás vládní politici v EU zastupují i na formálních setkáních. Bez jejich společného souhlasu se v EU prakticky nic nerozhodne. „Dříve bylo zvykem, že o tom ministři ani nemluvili veřejně. Obhajovat kompromis 27 zemí se totiž nikomu nechce. Ve výsledku to pak dělá dojem, že v EU rozhoduje nějaký bezejmenný byrokrat nebo ostatní státy za nás,“ míní Hořejš.
„Právě proto, že na takových setkáních má vliv předsednické země, měli by toho politici víc využít a lidem jejich smysl objasnit. Takto jediný dojem zanechá to, že do Prahy zase přijela nějaká delegace a zablokovala cestu na letiště,“ uzavírá sociolog.
Co Češi nevědí o Evropské unii?Velmi povšechně dění v Evropě zajímá asi 40 procent Čechů, jen desetina ho ale sleduje blíže. Víc než polovina společnosti neví, že jsou to český premiér a ministři, kdo Česko zastupuje na jednání Rady Evropské unie a spolurozhodují tak o návrzích, které ovlivňují životy Evropanů. Víc než třetina veřejnosti neví, že o tom, kam nakonec potečou evropské peníze, rozhodují české úřady. Právě ty rozdělují dotace. 40 procent lidí neví, že ve všech klíčových oblastech, jako je zahraniční politika, bezpečnost nebo daně má každý z 27 států EU právo veta. Pokud členské země nenajdou shodu, nemůže návrh projít. V seriálu se na tyto „otazníky“ zaměřujeme. |