Čínská státní televize v pátek pozdě večer oznámila, že cvičení, které se konalo ve čtvrtek a v pátek, skončilo. Čína manévry zahájila jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Ten v pondělí ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan politicky a vojensky zastrašovat a respektovala volbu tchajwanského lidu. Později řekl, že Tchaj-wan bude nadále bránit hodnoty svobody a demokracie.
Mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien obvinil Laje, že usiluje o nezávislost, spoléhá se na vnější síly a tlačí obyvatele Tchaj-wanu do nebezpečí války. „Zahrává si s ohněm,“ prohlásil Wu.
„Trest“ po nástupu nového prezidenta. Čína zahájila cvičení v okolí Tchaj-wanu |
Kancelář tchajwanského prezidenta čínské vojenské cvičení v sobotu odsoudila a označilo ho za provokaci, která ohrožuje mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu. „Je to také jasná provokace vůči mezinárodnímu řádu, která vyvolává silné znepokojení a odsudek ze strany mezinárodního společenství,“ uvedla v prohlášení, které cituje agentura AFP, kancelář tchajwanského prezidenta.
V pátek „střední linii“ Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami, podle dnešního sdělení tchajwanského ministerstva obrany překročilo 46 čínských vojenských letounů.
Prezidentské volby na Tchaj-wanu vyhrál k nevoli Pekingu odpůrce Číny |
Detekováno bylo podle ministerstva celkem 62 čínských bojových letadel a 27 plavidel čínského námořnictva. Čínská státní televize CCTV uvedla, že součástí manévrů byly simulované raketové údery i vyslání stíhaček s ostrými střelami a bombardérů.
Spojené státy Čínu ve čtvrtek vyzvaly k umírněnosti a varovaly před narušením míru a stability v regionu.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.
