Kdyby dějiny kráčely jinak, oslavilo by Československo v roce 2018 sto let své existence. Lánské muzeum T. G. Masaryka, prvního prezidenta nezávislé republiky, si k výročí nadělilo novou expozici. Interaktivní prohlídka návštěvníky vezme do bytu rodiny Masarykových na pražské Malé Straně, s legionáři na Sibiř, do zákopů první světové války i na cesty po rodné zemi, které tehdy už bělovlasý prezident podnikal.
Výstava ke 100 rokům republiky vznikla i díky penězům evropských daňových poplatníků. Rekonstrukci totiž zafinancoval rozpočet Evropská unie, a to sumou 4,5 milionu korun. Z českých veřejných peněz šlo zbylých 800 tisíc.
Česko do EU vstoupilo v roce 2004, evropské dotace se rozeběhly záhy. I díky tomu od té doby přibylo bezbariérových autobusů a vlakových souprav, hasiči se už roky připravují na účinnější boj s ohněm v důsledku klimatických změn, záchranáři jezdí v modernějších sanitkách. Lidé ve stovkách obcí mají k dispozici nové čistírny odpadních vod a vodovody. Hradec Králové novou knihovnu, Třebíč zrekonstruované vlakové a autobusové nádraží.
Jak se hasí požáry v EU. Koordinace probíhá napříč všemi členskými státy |
I když se tím tehdejší dosluhující kabinet Andreje Babiše tak trochu zapomněl pochlubit, úplně nejvíc peněz, a to 16 miliard korun (80 procent celkových nákladů), šlo z evropského balíku na projekt, který využívají lidé napříč republikou: do opravené dálnice D1.
Podobných projektů, kterými se protočily evropské peníze, už vzniklo 150 tisíc. Kromě toho u nás dostávají nejvíc peněz přes dotace zemědělci. A právě díky tomu je Česko dohromady s ostatní státy Evropy soběstačné ve výrobě potravin – na rozdíl od Ruska nebo Číny. I když teď jídlo všude zdražuje, nedostatek nebude.
Cože, tolik?
Češi podle průzkumů ekonomický přínos EU oceňují – a to i ti, kteří mají jinak problém vůbec unii důvěřovat. Peníze z EU mají za jeden z hlavních úkolů srovnat životní úroveň napříč kontinentem. Podle statistik je nyní ČR zhruba na průměru unie, jen čtvrtina společnosti ale tuší, že do Česka stále přichází víc peněz, než kolik do společné kasy odesíláme.
Jen 12 procent veřejnosti si navíc s jistotou vzpomene na konkrétní projekt podpořený z evropského rozpočtu, další třetinu něco spíš napadne. Přitom – dálnice D1!
Stroje, co přemění starou hmotu v dálnici. Stát na ně firmám nabízí dotace |
Jasno není ani v tom, kdo rozhoduje, na co konkrétně se peníze použijí, a kde tedy případně hledat viníka leváren, ke kterým příležitostně při čerpání dotací dochází (nápověda: v Bruselu to opravdu není). Jak užitečné peníze Evropanů budou, záleží na samotných státech a krajích. Třeba Španělsko za ně propojilo zemi rychlými železnicemi a Polsko novými dálnicemi, v ČR se především v začátcích podporovaly i hotely, alias školící zařízení, a golfová hřiště.
Letos v polovině roku přitom Česko překročilo důležitý milník: za 18 let členství si na účet připsalo celkem jeden bilion korun z peněz evropských daňových poplatníků. A to hlavně německých, francouzských nebo italských, protože právě tyto země dlouhodobě do unijního rozpočtu posílají peněz nejvíc.
Pro představu, bilion korun odpovídá asi polovině veškerých plánovaných výdajů českého státního rozpočtu na příští rok. A právě takovou sumu má Česko k mání i na další období, které se počítá od roku 2021 do roku 2027. Že budeme ve vztahu k EU s penězi nadále v plusu, si přitom před dvěma lety myslelo pouhých sedm procent obyvatel. Třikrát větší podíl veřejnosti byl přesvědčený, že do EU víc peněz odevzdáme. Nejvíc lidí ale prostě neví.
Rozdíly mezi příjmy a odvody evropských peněz [ČTK]
| Rok | miliardy korun |
|---|---|
| 2004 | 7,3 |
| 2005 | 2,0 |
| 2006 | 6,9 |
| 2007 | 15,2 |
| 2008 | 23,8 |
| 2009 | 42,3 |
| 2010 | 47,9 |
| 2011 | 30,8 |
| 2012 | 73,8 |
| 2013 | 84,8 |
| 2014 | 75,3 |
| 2015 | 150,0 |
| 2016 | 80,6 |
| 2017 | 56 |
| 2018 | 44,7 |
| 2019 | 70 |
| 2020 | 85,4 |
| 2021 | 88,8 |
| 2022 (1.pol.) | 23,5 |
Hořkosladká bilance
Že Česko z EU pořád ještě víc peněz dostává než platí, znamená, že nám dotace dál budou pomáhat s obnovou přírody, budováním solárních panelů a větrných elektráren nebo rozšířením nízkoemisní veřejné dopravy - třeba Praha dostane nové trolejbusy, a na desítky miliard si sáhnou i tuzemské firmy. Extra péče (v podobě 40 miliard korun) čeká tři kraje, které pomalu končí s těžbou uhlí: Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký.
Zároveň ale takový výhled do budoucna signalizuje, že pokud jde o životní úroveň, máme ještě pořád co dohánět. S tím, jak budeme postupně bohatnout, totiž o peněžní převahu nakonec přijdeme.
Co Češi nevědí o Evropské unii?Velmi povšechně dění v Evropě zajímá asi 40 procent Čechů, jen desetina ho ale sleduje blíže. Víc než polovina společnosti neví, že jsou to český premiér a ministři, kdo Česko zastupuje na jednání Rady Evropské unie a spolurozhodují tak o návrzích, které ovlivňují životy Evropanů. Víc než třetina veřejnosti neví, že o tom, kam nakonec potečou evropské peníze, rozhodují české úřady. Právě ty rozdělují dotace. A 40 procent lidí neví, že ve všech klíčových oblastech, jako je zahraniční politika, bezpečnost nebo daně má každý z 27 států EU právo veta. Pokud členské země nenajdou shodu, nemůže návrh projít. V seriálu se na tyto „otazníky“ zaměřujeme. |
