ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Evropa chce do budoucna spoléhat na vodík, jeho využití je v plenkách

  • 329
Budoucnost patří vodíku - tak by se dalo shrnout středeční poselství šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Podle ní už totiž není možné spoléhat dlouhodobě jen na zemní plyn, jehož nedostatek nyní Evropu trápí.

Evropská unie musí podle von der Leyenové za současné energetické krize usilovat o „změnu paradigmatu“, nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy. Proto šéfka komise vyzdvihovala potenciál vodíku a ohlásila vytvoření nové „banky“, která má pomoci vybudovat trh s tímto zdrojem.

„Vodík může v Evropě znovu rozdat karty,“ prohlásila von der Leyenová. Počátky energetické transformace už jsou podle ní patrné, například na severu Německa, kde jezdí vlaky poháněné „zeleným vodíkem“.

To však není úplně přesné. Vodíkové vlaky, které vyjely do provozu koncem srpna v německé spolkové zemi Dolní Sasko, totiž používají pro svůj pohon takzvaný šedivý vodík, který vzniká výrobou ze zemního plynu. Označení zelený vodík se používá pro plyn získaný pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Jinak už vodík ve veřejné dopravě využití nachází, nejrozšířenější je jeho používání v autobusech.

Vozidla na vodík jsou alternativou ke klasickým elektromobilům, které využívají velké bateriové články. Využitím vodíkových palivových článků se zvyšuje dojezd vozů a zkracuje doba dobíjení z hodin řádově na minuty, což je srovnatelné s běžným tankováním benzinu nebo nafty.

V Česku se začne vyrábět „zelený“ vodík. Cena půjde dolů, věří experti

„Musíme naši vodíkovou ekonomiku posunout z něčeho okrajového do velkého měřítka,“ pokračovala von der Leyenová. Evropská komise podle ní za tímto účelem zřídí „Evropskou vodíkovou banku“, která pomůže vybudovat budoucí trh s vodíkem. Nový orgán prý bude moci investovat tři miliardy eur (přes 70 miliard Kč) a bude těžit především z prostředků z unijního fondu pro inovace. „Musíme vytvořit tvůrce trhu s vodíkem, ve snaze zacelit mezeru v investicích a propojit budoucí dodávky s poptávkou,“ řekla von der Leyenová.

Získání plynného vodíku je energeticky náročné, v současnosti se většinou vyrábí rozkladem zemního plynu za vysokých teplot nebo elektrolýzou vody. Uvolňuje se také při koksování uhlí, tvoří přibližně polovinu objemu svítiplynu a koksárenského plynu, ze kterých se dříve získával destilací, dnes je ale tato metoda už okrajová.

Rozšířená výroba vodíku ze zemního plynu a jeho další využití ovšem nejsou příliš ekologické, podle loňské studie Cornellovy a Stanfordovy univerzity je při energetickém využití takto získaného vodíku uhlíková stopa podstatně vyšší, než když by se spaloval zemní plyn přímo. Opačná je přitom situace v případě, že se by vodík získával elektrolýzou vody za použití energie z obnovitelných zdrojů. Právě v tom vidí EU i další státy včetně USA budoucnost.

Využití vodíku v energetice je ovšem teprve v začátcích, první čistě vodíková elektrárna na světě vznikla ve Fusině nedaleko Benátek v roce 2010, zařízení s instalovaným výkonem 15 MW ovšem fungovalo jen mezi roky 2016 a 2018. V současnosti se s vodíkovými elektrárnami stále teprve experimentuje, k průkopníkům platí Jižní Korea, kde loni u Inčchonu otevřeli zařízení využívající palivové články s instalovaný výkonem přes 75 MW.

,