V ČR je přes 30 000 žadatelů o evropské zemědělské peníze, změna se vyplatí firmám do 500hektarové výměry, ukazuje dokument, který má iDNES.cz k dispozici. Komora uvádí, že může dojít k úpadku a snižování počtu největších podniků.
Velké podniky, ač je jich co do počtu menšina, jsou v ČR zodpovědné za zhruba 77 procent chovu zvířat, obhospodařují také 63 procent půdy.
Zemědělské organizace, které zastupují větší firmy, už dříve kvůli změnám v dotacích pořádaly demonstrace. „Vláda prosazuje zásadní změnu, aniž si nechala spočítat ekonomické dopady svého rozhodnutí. Naše propočty a data od našich členů pan ministr jen zlehčoval,“ vysvětluje předseda svazu Martin Pýcha.
Konec diskuzí, přibude peněz na první hektary
Jedním z hlavních požadavků komory a svazu je změna tzv. redistributivní platby, tedy platby na první hektary. V nich by se mělo od příštího roku přerozdělovat 23 procent přímých plateb, komora chce dosáhnout maximálně 10procentního přerozdělení. V okolních státech, jako je Polsko a Německo, je podle dřívějšího Pýchova vyjádření tento podíl do 12 procent.
Chceme chovat prasata a dojnice! Zemědělci protestují proti změně dotací |
„Smyslem redistributivní platby je dorovnávat ekonomické nevýhody malých zemědělců, jelikož ti nemohou využívat takových úspor z rozsahu jako větší podniky. V našich podmínkách je však zvolených 23 procent překvapivě vysoké číslo, které příliš neodpovídá struktuře českého zemědělství. Těžištěm zemědělské produkce jsou zde totiž na rozdíl od západní Evropy relativně větší podniky,“ dodal za KPMG Radek Chaloupka.
Diskuse je ale prakticky ukončená, stát již před prázdninami poslal svou verzi plánu na přerozdělování dotací do Bruselu, nyní se čeká na jeho odsouhlasení ze strany Evropské komise. To, že největší podniky můžou očekávat snížení dotací, už v minulosti připustil i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka na jedné z demonstrací.
Uvedl tehdy, že vláda chystá jako kompenzaci program na snížení sociálního pojištění, úleva by měla být hlavně pro chov zvířat a pěstování takzvaných citlivých komodit jako jsou chmel, zelenina nebo ovoce. Návrh chtěl nechat projednat současný ministr zemědělství Zdeněk Nekula vládu už v červenci, doposud jej ale žádný lidovecký ministr na jednání nepředložil.
Největší ztráty jsou bez dotací u ovoce
Studie pak zkoumala ekonomiku čtyř komodit, které jsou na českém venkově obvyklé. Šlo o pšenici, mléko, brambory a jablka. Bez dotací by se podle ní nevyplatilo v současné době nic z toho pěstovat ani prodávat. „Podle dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací z roku 2020 byla ztráta u mléka 2653 Kč na 100 krmných dní. Pšenice se pěstovala s průměrnou ztrátou 8554 korun na hektar, produkce brambor je minus 44 823 korun na hektar a na jablkách ovocnář prodělával dokonce 84 404 korun na hektar,“ uvedly organizace.
Po započtení dotací se ale tyto výpočty změní, jak dokazuje ministerská tzv. Zelená zpráva za loňský rok. Podle její předběžné verze byla souhrnná rentabilita u pšenice 44,7 procenta, meziročně se tak zvýšila o 13,4 procentního bodu. Ten samý údaj u mléka činil loni 19,71 procenta, meziročně se snížil o zhruba 1,4 procenta, u brambor však loni činila záporných 12,7 procenta.
