Potvrzují to dva nezávislé průzkumy napříč Českem, které provedla agentura Ipsos pro společnosti Provident a Sodexo Benefity.
Inflace tak začne od září velmi výrazně ovlivňovat i život českých dětí. Z průzkumu Providentu vyplývá, že každý desátý rodič je nucen omezit stravování dětí ve škole a téměř třetina rodičů hodlá využít pomoc od státu. V průzkumu společnosti Sodexo přitom celkem 26 % rodičů uvádí, že na všechno jim peníze stačit nebudou.
Jejich děti si tak budou muset odříct například kroužky, výlety či finančně nákladné sportovní a lyžařské kurzy. Dalších 36 % domácností pak uvedlo, že rodinný rozpočet tyto výdaje výrazně pocítí.
„To ale není nic nestandardního, výdaje na děti jednoduše ukrajují z rodinného rozpočtu výrazné částky běžně a rodiče s nimi v září a lednu už zpravidla počítají nebo by měli počítat,“ míní Martina Machová, personální ředitelka Sodexo Benefity a matka dvou dětí, s tím, že v roce 2020 čeští ekonomové vyčíslili náklady na výchovu dítěte do 18 let na 1,6 milionu korun. „A troufám si říci, že za uplynulé dva roky tato částka kvůli inflaci stoupla ke dvěma milionům,“ dodává Machová.
Na školní pomůcky z peněz od státu
Zatímco loni více než polovina rodičů utratila za výbavu na začátku školního roku za jedno dítě maximálně 2 000 korun, letos se do této sumy vejde třetina domácností. Rodiče přitom odhadují, že v průměru za pomůcky letos zaplatí okolo 3 000 korun. Dvacet devět procent rodičů proto chce využít pomoc od státu v podobě dávek v hmotné nouzi nebo mimořádného příspěvku 5 000 korun na dítě.
Dohromady Češi za školní pomůcky letos utratí přes 3 miliardy korun, ovšem v celkových výdajích spojených se školou představuje tato položka méně než polovinu. Výdaje spojené se školou stojí podle propočtů české rodiče celkově přes 7 miliard korun.
„Současná situace není pro mnoho lidí jednoduchá, ale právě děti by její dopady měly pocítit co nejméně. Proto je pozitivní, že řada obcí má snahu spolufinancovat školní výbavu nebo volnočasové aktivity dětí, jejichž rodiče si to zkrátka nemohou dovolit,“ říká Kateřina Jarošová, tisková mluvčí Provident Financial.
O penězích je třeba v rodinách mluvit
Pokud v domácnosti chybějí peníze a není na rozhazování, není podle odborníků dobré to před dětmi tajit. Dobrá zpráva je, že podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Českou bankovní asociaci si o penězích s dětmi povídá již většina rodičů. Nejpravidelněji o bezpečnosti nákupů na internetu a rodinných financích. Celkem 65 % rodičů pak alespoň někdy dává svým dětem do 18 let kapesné a učí je tak zacházet s penězi. Někteří rodiče upřednostňují „výplatu“ kapesného jednou týdně, jiní jednou měsíčně.
„Většina dětí dostává kapesné v hotovosti, 13 % pak má své kapesné na bankovním účtu a za své nákupy platí kartou, případně chytrým telefonem. Jedenáct procent dětí dostává kapesné v kombinované podobě, a to část v hotovosti a část na účet, přibližuje výsledky letošní sondy Zuzana Filipová, mluvčí Skupiny MONETA.
„Kapesné zasílané na účet je vhodnější pro starší děti, které jsou digitálně zdatné, už o penězích něco vědí a umí s nimi alespoň trochu hospodařit,“ dodává Lucie Nápravová, gestorka finančního vzdělávání České bankovní asociace.
Nejde jen o školní pomůcky
Rodiče však neplatí dětem jen za výbavu do školy. Září je obdobím, kdy je třeba uhradit i další výdaje, některé z nich dopředu na celé pololetí. Dalšími položkami, s nimiž musí rodiče školáků kalkulovat, jsou totiž obědy, družina či školní klub, školní kroužky a také jízdné.
Tyto náklady se podle odhadů většiny rodičů vyšplhají na částku ve výši 2 až 4 tisíce korun na dítě. Právě do nich se přitom promítají rostoucí ceny energií a potravin. „Řada škol už ke zdražení obědů o 10 až 15 % přistoupila v průběhu minulého školního roku a rostoucí ceny je podle mne donutí k opakování tohoto kroku od 1. září,“ míní Machová.
Pro většinu rodičů tak jde o mnohem vyšší částku, než jsou výdaje spojené se školními pomůckami. Naprostá většina rodičů přitom počítá s tím, že zachovalé pomůcky v použitelném stavu budou jejich děti používat několik let po sobě. Jenom desetina rodičů chce, aby děti měly na začátku školního roku vše nové.
Dětské kroužky v ohrožení
Před začátkem prvního pololetí minulého školního roku plánovalo dopřát svým dětem nějakou volnočasovou aktivitu více než 70 % rodičů, na začátku druhého pololetí to deklarovalo již jen 60 % rodičů. Pokud nyní deklaruje 14 % rodičů, že bude na kroužcích šetřit ještě více, mohlo by to znamenat výrazný úbytek dětí, které mají nějakou mimoškolní činnost.
Pandemie přispěla k tomu, že děti přestaly sportovat a řada z nich přibrala na váze. S novým školním rokem se ovšem situace kvůli zvýšeným cenám za vytápění tělocvičen a bazénů nejspíš nezlepší.
„Budoucnost pro provozovatele volnočasových aktivit je nyní opravdu velmi nejistá. Zdražení energií budou muset promítnout do svých cen téměř všichni organizátoři. Sportovní kluby už teď avizují, že nemají na provoz a bohužel se k nim zřejmě přidají také další organizace. Může se to dotknout i těch, které tradičně dětem poskytují finančně nenáročné trávení volného času, jako je Skaut nebo Sokol,“ odhaduje Jarošová.
