Uprostřed rozbouřené debaty o možném manželství pro všechny se v Česku v polovině srpna uskutečnil Prague Pride. Vrcholem celé akce byl duhový průvod, kterého se jednu ze srpnových sobot zúčastnilo podle policejních odhadů až 60 tisíc lidí.
Právě mezi nimi se nacházelo i Mladé Pirátstvo, které svou účastí dalo jasně najevo, co si myslí o zmiňovaném manželství. S vlajkami i balónky v barvách duhy či nápisy „Patříme na Západ“ a „Je načase“ se jich na Václavském náměstí shromáždilo pár desítek.
Že se Mladé Pirátstvo akce účastní, není nijak zvláštní. Právě problematika lidských práv a v rámci toho i práv sexuálních menšin je totiž jedna ze tří oblastí, kterým se mládežnická organizace věnuje a jejichž akcentaci označuje předsedkyně spolku Kateřina Stojanová za jeden z účelů jeho existence.
„Po založení Mladého Pirátstva mi to přišlo jako dobrá příležitost obklopit se v té velké straně i lidmi, kteří jsou mi věkově blízcí a se kterými adresujeme určitá témata jako palčivější, než je stranický průměr,“ popsala své důvody ke vstupu do spolku.
Politolog: V mládežnících si strany vychovávají své budoucí tváře |
Důraz na otázku práv LGBT lidí a na větší genderovou inkluzivitu je ostatně patrný už z názvu. Ten byl až do loňského roku Mladí Piráti. Pak však došlo ke změně a hlasy osmdesáti procent všech členů si spolek zvolil neutrální název Mladé Pirátstvo. Ten tak porazil návrhy, jako jsou Mladé Pirátky a Piráti nebo Pirátské mládí.
Nejen sňatky pro všechny
Podle Stojanové nejde jen o sňatky pro všechny, které by měla česká vláda zlegalizovat, LGBT komunita si podle ní zaslouží i další podporu. „S problematikou LGBT komunit a mladých lidí, kteří hledají svou identitu, je často spojená i otázka duševního zdraví. Bohužel z mnoha zpráv nevládních organizací víme, že Česká republika si s touto problematikou neumí moc poradit,“ popsala.
Mladé Pirátstvo
|
Možnosti dalšího zlepšení vidí i jiní členové pirátské mládežnické organizace. „Stále se nepodařil vyřešit požadavek na sterilizaci transgender lidí, a to přestože rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2017 říká, že praxe, která u nás nadále je, je nepřijatelná a porušuje lidská práva,“ uvádí Pirátka Bára Soukupová, která donedávna působila také ve spolku na podporu transgender lidí Trans*parent.
Vzdálené není Mladému Pirátstvu ani téma genderové rovnosti. Třeba o povinném zastoupení žen ve vedení podniků místopředseda Vojtěch Lukavec říká, že vhodně nastavená podpůrná forma kvót je mezikrok k emancipaci žen v politice a veřejném životě. „Nicméně nejsem teď schopen cokoliv konkrétně komentovat, protože zatím nejsou u nás na ‚politickém stole‘ konkrétní návrhy a konzervativní politici tak cupují slaměné panáky a straší světem obráceným naruby,“ podotkl.
Kromě toho má Mladé Pirátstvo i další priority. „Mezi hlavní témata, kterým se věnujeme, patří dostupné bydlení, obecně příznivé životní prostředí, klimatická krize a globální oteplování a v neposlední řadě jsou to i lidská práva,“ popsala předsedkyně.
A jak by je řešili? Podle Soukupové je s ohledem na klima klíčové se zaměřit na nahrazování uhlí obnovitelnými zdroji. „Určitě se to dá dělat rychlejším tempem, než to dělá vláda. My jsme v tomhle určitě na zelenějším konci vlády, vždy budeme prosazovat, aby se to dělo rychleji a aby se minimalizoval dopad na klima, který je už nyní obrovský a nelze jej zcela zvrátit,“ popsala.
Podobně mluví i místopředseda Lukavec. Upozorňuje, že není klimatolog, nýbrž lékař. „Myslím, že v boji se změnou klimatu máme obrovské rezervy jako lidstvo. Takové, že je velká část problémů způsobena nezodpovědností soukromých ekonomických gigantů a že vláda by v tomto měla jednat s větší rozhodností a urgencí,“ míní.
A většímu důrazu Mladého Pirátstva na zlepšování životního prostředí odpovídá i názor Soukupové na kontroverzní otázku voleb na pražský magistrát, tedy nakolik dávat ve městě prostor automobilové dopravě. „Je to otázka toho, zda chceme budovat město pro auta, nebo město pro lidi. A já jednoznačně říkám, že pro lidi,“ uvedla.
Auta jsou podle ní potřeba a je třeba je jako možnost zachovat. Současně je ale třeba najít kompromis - nyní je autům v centru věnováno prostoru příliš.
S ohledem na dostupnost bydlení Soukupová zmiňuje kroky, jako je rychlejší výstavba, lepší stavební zákon i sociální práce, která by pomohla dostat lidi z ubytoven do standardního bydlení.
„Dlouhodobě víme, že kdyby Česká republika naplnila svůj závazek při vstupu do EU a přijala euro, tak by se jí s inflací bojovalo daleko lépe, protože to je stabilnější měna. A druhá věc je daňová otázka a nastavení daňového mixu, což je v gesci jiné strany, která má teď ministerstvo financí,“ říká zase na dotaz, jak řešit inflaci.
Muži z práv a „strážci konzervativních hodnot“. Jaká je budoucnost ODS |
O sociální problematice hovoří i Lukavec. „Pro mě jsou osobně čím dál tím výraznějším tématem rostoucí náklady na ‚přežití‘ v této době. Jsem zklamán přístupem politického mainstreamu, který existenční problémy této doby často přehlíží a zabředává do prázdných frází nebo do zveličování marginálií,“ říká.
Volební fiasko, kocovina z vlády i koalice
S Piráty se v posledních měsících pojila i otázka vstupu do vlády. Přestože jim předvolební průzkumy přisuzovaly v parlamentních volbách velké výsledky, nakonec si z nich odnesli mnohem méně poslanců - z původních 22 mandátů obhájili jen čtyři a to kvůli tomu, že voliči na lístcích upřednostňovali kandidáty Starostů.
Výsledkem tak bylo, že i bez Pirátů by STAN, ODS, TOP 09 i KDU-ČSL měla ve Sněmovně většinu. Zpětně jde z odpovědí mladých Pirátů poznat, že šlo o hořkosladké vítězství a velmi těžké rozhodování.
„Já si myslím, že to bylo těžké rozhodnutí. Obě dvě ty volby měly svá pro a proti. Ač jsem to původně nepodporovala, tak si myslím, že se nám v současné době poměrně daří v koalici zdvihat naše témata a tu roli hodnotím opatrně kladně,“ poznamenala Soukupová.
Podle Stojanové to navíc voliči očekávali. „Máme resorty, na kterých naplňujeme pirátskou politiku,“ míní.
Podobně se k celé věci staví i Lukavec. Sám se řadí mezi odpůrce vstupu Pirátů do vlády. Práci svých stranických kolegů ve vládě hodnotí kladně, kritický je ale ohledně zbytku kabinetu. „Nesmírně mě zklamal styl vedení hnutí STAN se svými skandály a arogancí, se kterou k nim v poslední době přistupují. Mám mezi členy hnutí několik známých, které považuji za čestné a férové lidi a styl vedení jejich hnutí mě mrzí i za ně,“ říká.
Bratři a sestry. Mladí lidovci jako budoucnost i svědomí své politické strany |
A kritizuje i vedení resortů, které připadly stranám z koalice SPOLU. „Nízké důvěře vládě naprosto rozumím. Nestačí se pořád dokola vymlouvat na zcela jasné chyby minulého premiéra,“ podotkl.
Svou předvolební rétorikou podle něj Piráti voličům předem vytvořili jasný závazek a nebyla tak jiná možnost, než jej splnit. „Ale jsem zastáncem toho, že Česku by v současné době nesmírně prospěla konstruktivní liberální opozice, která by otevírala sociální témata, byla blízko lidem a upozorňovala na nekompetentnost některých politických rozhodnutí,“ dodal.
Podle Ivana Bartoše, předsedy Pirátů, je naprosto přirozené, že se neshodou s mladými na všem. Tedy například ani na zmiňovaném vstupu do vlády. „Nejde však o jiné názory celé generace, ale jednotlivé případy, kdy každý jedinec má své myšlení, své hodnoty a principy, které uplatňuje v rámci politiky. Zásadní je být otevřený,“ uvedl.
Prague Pride s předsedou @PiratIvanBartos a @MPiratstvo ️☠️
Je to tu boží! https://t.co/ONXsewMzPP
Nejmenší mládežnická organizace?
Samotná Česká pirátská strana nepatří mezi největší politická uskupení v Česku. Je to dáno i tím, že jde o poměrně mladou organizaci. Zatímco například „tradiční“ KDU-ČSL má ve svých řadách přes 20 tisíc členů, Piráti v červenci letošního roku evidovali přibližně 1 200 členů.
Podobně velké je pak ve srovnání s dalšími organizacemi i Mladé Pirátstvo. To v současné době eviduje ve svých řadách „pouhých“ 44 členů a členek. Podle Bartoše je to dáno zejména tím, že samotná mládežnická organizace funguje poměrně krátce. On osobně číslo za nízké nepovažuje. Přesto však doufá, že se řady mladých v budoucnu rozšíří.
„Je v našem dlouhodobém zájmu seznamovat mladé lidi, kteří mají k Pirátům myšlenkově blízko, s naší politikou, organizací, se způsobem, jakým pracujeme,“ popisuje a dodává: „Zakladatel celosvětového Pirátského hnutí Rick Falkvinge, můj přítel, mi před mnoha lety řekl: ‚Ivane, až budete nosit obleky a dělat vysokou politiku, objeví se mladí lidé a budou mluvit o věcech zcela jinak, možná jim v něčem nebudete ani rozumět, ale uvědom si, že to budou noví Piráti. A vy je k tomu musíte pustit a být otevření. Nechovat se, jak se teď chovají politici staré doby k vám‘.“
Mladí politici zítřkaSvou mládežnickou organizaci má téměř každá velká politická strana v Česku i v zahraničí. Některé jsou aktivnější, jiné méně. Mezi jejich členy se ale skrývá řada významných politiků zítřka. Ostatně i mezi současnými poslanci se najdou ti, kteří svou kariéru započali právě mezi mládežníky. Kromě výchovy budoucích politiků mohou mít navíc mládežnické organizace vliv i na chod mateřských stran. Těm nastavují zrcadlo a posunují je k tématům důležitým pro mladé. Vstoupit může každý od patnácti do pětatřiceti let. V rámci organizace pak pomáhá třeba během předvolebních kampaní, učí se veřejně vystupovat a mnohdy časem vstoupí do mateřské strany. Redakce iDNES.cz strávila den s mládežnickými organizacemi klíčových politických stran. V seriálu Mladí politici zítřka popisuje, jaký mají na své mateřské strany vliv, v čem se odlišují a kdo tak může tvořit politiku budoucnosti. |
