„Letošní první odhad sklizně vypadá velmi optimisticky. Všechny hlavní druhy ovoce vykazují nadprůměrnou úrodu. Mrazovým poškozením utrpěly pouze některé odrůdy teplomilného ovoce, které zejména na jihu Moravy vystoupily z dormance (zimního spánku) a následně zmrzly v pupenech,“ řekla Petra Hrabčáková z ÚKZÚZ. Přes poškození mrazy by úroda meruněk měla být z dlouhodobého pohledu průměrná – na úrovni 1500 tun.
Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík označil očekávanou úrodu za mírně nadprůměrnou. „Nepotkala nás zásadní vlna jarních mrazů, pouze začátkem dubna mrazy postihly některá místa s výsadbami meruněk. Dobrá úroda bude u švestek, což je dobrá zpráva pro milovníky povidel i slivovice,“ řekl Ludvík. Připomněl, že v minulosti nebyly u meruněk výjimkou roční sklizně přes 2000 tun.
V dalším vegetačním období by úrodu mohlo podle Ludvíka negativně ovlivnit sucho, a to zejména u výsadeb, které nejsou pod umělou závlahou. „Sucho se pak projeví na kvalitě ovoce, především na velikosti plodů,“ řekl. Některým podnikům v minulých dnech nadělalo velké škody krupobití. „Zasaženy byly kroupami ovocnářské podniky ve středních Čechách a na Pardubicku,“ řekl Ludvík.
| 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 - odhad k 15.6. | |
| jablka | 117.897 | 120.602 | 130.902 | 155.640 | 126.434 | 101.844 | 144.888 | 102.847 | 117.801 | 110.006 | 127.945 |
| hrušky | 5774 | 7437 | 3758 | 10.002 | 6643 | 4043 | 7120 | 6277 | 5763 | 7404 | 8158 |
| třešně | 1323 | 1590 | 2030 | 2306 | 2706 | 1925 | 2659 | 2169 | 894 | 1302 | 2360 |
| višně | 4340 | 5486 | 5227 | 5847 | 5190 | 4141 | 6774 | 5802 | 5730 | 5011 | 5023 |
| meruňky | 904 | 3556 | 1871 | 2210 | 662 | 811 | 1926 | 2109 | 471 | 1856 | 1500 |
| broskve | 1465 | 1888 | 893 | 1282 | 268 | 428 | 959 | 448 | 433 | 366 | 380 |
| švestky | 3950 | 6536 | 5750 | 8742 | 6378 | 4319 | 11.518 | 9131 | 8963 | 6784 | 9462 |
| angrešt | 0,6 | 0,7 | 1,64 | 2,11 | 1,31 | 1,63 | 1,57 | 1,12 | 2 | 2 | 2 |
| rybíz | 2524 | 2095 | 2005 | 2385 | 1767 | 1746 | 1851 | 963 | 1223 | 1022 | 1252 |
| maliny, ostružiny | 28 | 14 | 25 | 46 | 51 | 50,1 | 125,7 | 164 | 94 | 115 | 71 |
| celkem | 138.205 | 149.205 | 152.464 | 188.462 | 150.100 | 119.310 | 177.821 | 129.911 | 141.375 | 133.867 | 156.155 |
Nejvíce se v Česku pěstuje jabloní
Úroda jablek, které jsou hlavním ovocným druhem, by měla meziročně vzrůst o 16 procent na 127.945 tun. V porovnání s pětiletým průměrem má být vyšší o 11 procent. „Nejvíce se nadále pěstuje odrůda Golden Delicious, následována odrůdami Idared a Jonagold,“ uvedla Hrabčáková.
Úroda třešní, kterou loni a předloni srazily deště v době sklizně, by měla letos vzrůst o 81 procent na 2360 tun. Proti průměru sklizní posledních pěti let to představuje nárůst o 32 procent. Sklizeň višní by měla činit mírně přes 5000 tun, tedy jako loni. Z dlouhodobého porovnání jde u višní o pokles o devět procent.
Samosběry jahod si najděte podle naší mapy. Desatero pro úspěšný lov |
Sklizeň švestek by měla meziročně vzrůst o 39 procent na 9462 tun. Švestky by tak měly být po jablkách opět ovocem s druhou nejvyšší sklizní a na třetí místo by měly odsunout loni druhé hrušky. U nich odhad předpovídá meziroční nárůst sklizně o deset procent na 8158 tun. Opět velmi slabá úroda - 380 tun - se čeká u broskví, které se v Česku přestávají pěstovat a jejichž sady ovocnáři likvidují.
Ceny určuje nadnárodní trh
Na ceny ovoce v obchodech nemá výše úrody u českých sadařů žádný zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná jen z 30 až 40 procent, takže ceny ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se pohybuje ve farmářských cenách kolem 1,4 miliardy korun.
Ovocnáři upozorňují, že bilanci sklizní a rozměr českého ovocnářství ovlivňuje i to, že v České republice trvale ubývá ovocných sadů. Od roku 2011 se plochy sadů v Česku snížily o 28 procent z tehdejších téměř 18.200 hektarů. Kromě švestek a hrušek šly dolů všechny ovocné druhy. U nejvíce pěstovaných jablek pokles činí 30 procent na 6300 hektarů. Důvodem úbytku sadů je podle ovocnářů nízká rentabilita pěstování ovoce.
