Nedávné vydání sedmého dílu Poldy opět vytáhlo na světlo světa mnohokrát probrané téma pirátění počítačových her. Ano, ještě v devadesátých letech šlo o běžnou normu a bez ní by minimálně česká herní scéna vznikala mnohem pomaleji, dnes už ovšem panuje úplně jiná situace, a tak nelze nijak obhájit, že vývojářům někdo bere pod rukama výsledky jejich mnohaleté práce.
Poldovi 7 pirátství paradoxně pomohlo, o hře se kvůli němu mluvilo víc, než by si hra jinak zasloužila.
Polda 7 dopadl šťastným koncem a morální apel jeho autora nakonec zapříčinil, že se prodeje razantně zvedly. Jsou tu ovšem i případy, které končí až u soudu. A jeden takový nedávno proběhl.
Z hlediska práva to vypadá poměrně jednoduše. Společnost Nintendo odhalila identitu hackerské skupiny Team Xecuter, jejíž tři členové se už od roku 2013 zabývali především vytvářením hardwarových modifikací, díky nimž bylo možné obejít jinak prakticky neprolomitelné ochrany herních konzolí, a tak umožnit instalaci nelegálního softwaru.
Kanaďan Gary „GaryOPA“ Bowser, Číňan Juaning Čen a Francouz Max „MAXiMiLiEN“ Louarn byli zatčeni v září roku 2020 a obviněni rovnou z jedenácti trestných činů, mimo jiné ze spiknutí za účelem obcházení technologických opatření, obchodování s ilegálními zařízeními nebo praní špinavých peněz.
Bowser se jmenuje i hlavní záporák z her od Nintenda.
Bowser (mimochodem toto jméno je v kontextu uvedeného soudu poměrně vtipné, Bowser se totiž jmenuje i jeden z hlavních záporáků ze světa Nintenda) se ke všemu přiznal a s policií plně spolupracoval, přesto dostal za svoji činnost pokutu ve výši 14,5 milionu dolarů (cca 340 milionů korun) a 40 měsíců vězení. Nintendo vyčíslilo své celkové škody na 65 milionů dolarů (cca 1,5 miliardy korun), protože prý bylo nucené mimo jiné vyvinout i nový, lépe zabezpečený model konzole Switch.
V porovnání s některými tresty za spáchání násilných zločinů sice tento rozsudek působí poměrně přísně, to však není žádné překvapení, s právníky herních společností není legrace a u těch z Nintenda to platí dvojnásob (viz náš článek k tomuto tématu).
Na veřejnost se ovšem posléze dostal i textový přepis soudního jednání (via Kotaku) a všechna ta abstraktní čísla a jména najednou dostala podobu skutečných lidí a jejich osudů. Aniž bychom chtěli jakkoliv snižovat jeho nebo snad vzbuzovat lítost, považujeme za zajímavé ukázat, jak rychlý byl Bowserův následný pád na dno.
Nintendo prý muselo kvůli pirátům přijít s více zabezpečeným modelem konzole Switch.
Jednapadesátiletý muž s největší pravděpodobností nebude udělenou pokutu nikdy schopný zaplatit. Sice si prodejem pirátských kopií zajistil slušné živobytí, z veliké části to však bylo způsobeno tím, že žil v poměrně „levné“ Dominikánské republice.
Za sedm let si prý přišel celkem na 320 000 dolarů (cca 7,5 milionu korun), tedy měsíčně zhruba 90 000 Kč, což mu umožnilo koupit si auto a pohodlné bydlení ve velikém domě. Oproti svým dvěma zahraničním kolegům, kteří se starali přímo o technologický vývoj, byl ovšem spíše jen čučkař. Označení hacker, které mu tehdy média dala, bylo značně nadsazené, ve skutečnosti se staral spíše jen o publicitu a přímý prodej. „Bez pana Bowsera by se toto podnikání klidně obešlo. Prostě by se našel jiný pan Bowser,“ snažil se snížit u soudu vinu jeho právník.
Střetnutí s americkým vězeňským systémem pak pro bývalého neúspěšného podnikatele bylo mimořádně tvrdé. Když ho poprvé vzali do vazby vážil 186 Kg, po šestnácti měsících věznění zhubl na 145 Kg. Jeho elefantiáza (bytnění kůže a tkáně projevující se například tzv. sloníma nohama) prý nebyla nijak léčena, a tak aktuálně trpí výrazným popraskáním kůže. Jakožto člověk upoutaný na vozíček měl sice nárok na poněkud větší celu, než je běžné, sdílel ji však permanentně s dalšími dvěma vězni, přičemž ji kvůli tehdy panujícím proticovidovým opatřením mohl pro nezbytnou hygienu opustit jen na půl hodiny jednou za tři dny.
Vývojáři Cricketu 22 nemají na právníky tolik peněz, tak škodí pirátům méně nápadně.
Bowser sám se pak ve své závěrečné řeči pokusil zahrát na city. „Celý život chlastám, už od patnácti, kdy mi umřela matka. Tohle je nejdelší čas, jaký jsem kdy strávil střízlivý,“ přiznal s tím, že jeho zdravotní stav mu ani neumožňuje podstoupit očkování.
A soudce Roberta Lasniaka to skutečně obměkčilo. I když podle svých slov považoval celé spiknutí za velmi nebezpečné a rád by pirátům vyslal jasný vzkaz, nakonec nedal Bowserovi pět let natvrdo, jak měl prý původně v plánu. Uznal totiž, že jeho činnost byla ze všech tří obviněných nejméně společensky nebezpečná a že jeho dosavadní vazba byla velice náročná. Pirát si tak za mřížemi pobude „pouhých“ 40 měsíců.
Vypadá to na šťastný konec, který dává naději, že by Bowser mohl jednou opustit vězení bez morbidní nadváhy i závislosti na alkoholu. Na druhou stranu s extrémní pokutou na krku bude mít veliké potíže zařadit se zpět do běžné společnosti a je dost možné, že se ke svému nezdravému životnímu stylu zase rychle vrátí.
