Jak v kulinářské show vnímáte napoprvé soutěžící? Dovedete odhadnout, kdo už se dokáže probojovat do finále?
Do finále určitě ne, protože tam je dlouhá a trnitá cesta. Takže to hned na začátku nejde odhadnout. Ale samozřejmě víte, jestli umí skvěle vařit, nebo jestli se to učí. Když se podíváte na talíř, tak na první pohled víte, jestli to je dobré nebo ne.
Jak vypadá váš den mimo MasterChefa?
Vstávám v sedm hodin a chodím spát ve dvanáct v noci. Takže asi takhle. Jinak jsem pořád v práci, minimálně prvních pět dní v týdnu.
Kdo dohlíží na suroviny, ze kterých vaří restaurace?
Naše restaurace? Já vybírám suroviny, ale mám tam i šéfkuchaře, který už se stará o každodenní provoz, protože by to nešlo zvládnout, když natáčíme a děláme další věci kolem.
A co suroviny v MasterChefovi?
Jsou to ty nejlepší. Když je nějaké zadání a je to něco exotického, něco, co není normální, tak se na to těším. Protože ne každý den s těmi surovinami můžete vařit.
Co vám osobně nesmí na talíř?
Nesmí na talíř? (smích) Něco špatně udělaného. Také nemám rád moc teplá rajčata. Nikdy bych si nedal teplou rajčatovou polévku. Ale jinak takové ty hnusy, jako jsou červi, brouci, létající hmyz, nebo balut, tedy uvařené vejce s vyvinutým zárodkem. Takovéto věci, které nejsou normálně k jídlu.
Zkoušel jste červy a kobylky? Ono to chutná jako zvětralé chipsy.
Samozřejmě. Nejsem typ, že když něco najím, že to ani nestrčím do úst a rovnou jdu od toho. Vždycky ochutnám a pak si udělám názor, jestli mi to chutná, anebo ne.
Když potřebujete utéct od reality, tak do jaké země a za jakou kuchyní?
Miluju obecně Španělsko, Itálii, Francii, Portugalsko. Baví mě takováto kuchyň, kde je hodně ryb, mořských věcí. To mám rád.
Když se dostanete třeba do Dubaje, jak podle vás jejich kuchyně vypadá? Řekl byste, že tam je pro ně něco signifikantního?
Když se dostanete do Dubaje, tak určitě bude výborný humus, arabské jídlo. Já tam jezdil dost často, vařil jsem na jedné jachtě na Formuli 1 a to jídlo je tam hrozně pestré, jak se to tam sváží ze všech koutů světa. Takže tam dostanete úplně všechno, od dobrých steaků až po skvělé ovoce a zeleninu.
Řekl byste, že MasterChef prodloužil čekačku ve vaší restauraci na ještě delší frontu?
Samozřejmě, že jo. Myslím, že to tomu hodně pomohlo a každé zviditelnění je dobré. Obzvlášť, když není jenom negativní. (smích)
Co stinná stránka, když se s vámi chtějí nonstop někde fotit?
Když se jednou dáte na tuto branži, tak s tím musíte počítat. Jsem rád, že lidi mě poznávají, že si můžeme popovídat. Občas je to příjemné, občas ne, ale to k tomu patří.
Od koho z kolegů porotců si rád necháte uvařit?
Od obou. Mně se líbí, že každý děláme něco úplně jiného, každý jsme jinak pestrý v jídle. Takže oba dva jsou výborní kuchaři a já k nim chodím hrozně rád.
Jste s někým z finalistů v úzkém kontaktu, protože je takový talent, že ho nechcete pustit ze svého okruhu přátel?
S Romanem Stašou se stýkám pravidelně. Stali jsme se kamarády a je asi jediný, s kým se stýkám doopravdy pravidelně a na každotýdenní bázi.
Co nabídka na vlastní televizní vaření? Je to pro vás atraktivní?
Vůbec jsem nad tím nepřemýšlel. My děláme teď MasterChefa. Myslím si, že je tam dobrý kolektiv, s kluky si velmi dobře rozumíme.
Chytáte se někdy za hlavu, když vidíte, co jsou schopni slavní uvařit v televizi?
Samozřejmě. (smích) Občas je to jako peklo na talíři. Víte co, i když já taky vlastně fušuju do jejich řemesla, ale myslím si, že kuchař by měl vařit a slavní by měli dělat to, co umí.
