Přechod na letouny F-35 s technologií stealth má zmírnit obavy týkající se důvěryhodnosti jaderného odstrašení zemí NATO. Doposud používané stíhačky F-16 byly závislé na koordinaci doplnění paliva ve vzduchu a hmotnosti, aby se mohly dostat k cílům ve značné vzdálenosti.
V jakémkoli scénáři odvetného úderu nebyla kvůli výkonu F-16 zaručena jistota úspěšného provedení. Naproti tomu F-35 disponuje několika systémy, které důvěryhodnost jaderného odstrašení zvyšují. Technologie stealth a pokročilé senzory mu umožňují procházet protivzdušnou obranou, používá také nástroje elektronického boje a je tak schopný potlačit či rušit radary protivníka. Rovněž je schopný lépe zaměřit cíl.
Nizozemsko je první evropskou zemí NATO, která začala stroje F-35 používat i jako nosiče jaderných zbraní.
Výhoda pro boj na Ukrajině
O výhodách a využití funkce stealth se zvláště hovoří v souvislosti s právě probíhajícím konfliktem na Ukrajině, kde Rusko zesílilo protivzdušnou obranu. Žádná ze stran konfliktu tedy nemá úplný přístup ke vzdušnému prostoru. Po většinu války tak byla nadvláda ve vzduchu odsunuta stranou.
Rusko kvůli „provokacím Západu“ ověří přípravu taktických jaderných zbraní![]() |
Použití letounů či stíhaček bylo vždy podmíněno pozemní podporou, hlavní údernou zbraní pro útok na dlouhé vzdálenosti se tak staly bezpilotní letouny či řízené střely.
Ukrajina nemůže v blízké době očekávat dodávku nejmodernějších F-35, teoreticky by ale brzy mohla nést jaderné hlavice. Nizozemsko své F-16 totiž plánuje předat Kyjevu. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová v květnu oznámila, že její země začne s předávkou bojových letounů Ukrajině na podzim. Amsterdam pošle Kyjevu 24 letadel.
Dodala, že pokud vše bude probíhat podle plánu, Ukrajina dostane stroje už v příštích týdnech od Dánska. Belgický premiér Alexander de Croo uvedl, že Brusel by mohl Kyjevu dodat F-16 také ještě letos. Dříve mluvil o roce 2025, kdy hodlá dodat stíhačky Norsko.