Na jedno místo na gymnáziu v Brně se hlásí tři studenti, v Hodoníně, Blansku a ve Vyškově dva. O půlku by vzhledem k zájmu mohla navýšit kapacitu i gymnázia na Znojemsku, Brněnsku či Břeclavsku, kde přitom tamní „elitní“ síť nadlepšují školy zřizované obcemi – konkrétně ve Velkých Pavlovicích a v Kloboukách u Brna.
Přitom za poslední dvě dekády počet jihomoravských středoškoláků spíše klesal. V roce 2004 se jich v kraji vzdělávalo přes 67 tisíc, zatímco o deset let později už to bylo jen 47 tisíc žáků a čísla se – i když už výrazně mírnějším tempem – snižovala i nadále.
„Nyní se očekává poměrně prudký nárůst. Počet žáků středních škol by měl maxima dosáhnout v letech 2023 a 2024. Podle demografického vývoje lze odhadovat, že v tomto období čísla vystoupají až na 55 tisíc ve všech formách studia,“ uvádí krajský dokument vytyčující dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje školské soustavy mezi lety 2020 a 2024.
S velkým přetlakem se kvůli nástupu silnějších ročníků počítá hlavně na gymnáziích.
„V následujících letech přijde nárůst počtu uchazečů o vzdělávání na čtyřletých gymnáziích i v oborech lycea. Situace bude složitá zejména v Brně, kde se nabídku škol snaží využívat žáci z blízkých okresů, v menší míře také z těch vzdálenějších, a dokonce z okolních krajů,“ stojí v analýze.
Nové gymnázium v Brně jako priorita
Potíže v Brně by alespoň částečně mohl vyřešit vznik dvou nových škol. Plánované rozšíření Střední průmyslové školy chemické v Pionýrské ulici vytvoří prostor pro gymnázium. Má mít kapacitu maximálně pěti tříd v každém ročníku, takže celkově by škola pojímala dvě desítky tříd. Nicméně v ideálním případě bude fungovat až od školního roku 2024/2025, tedy s vrcholem populační vlny patnáctiletých.
Záměr vybudovat v největším jihomoravském městě nové gymnázium schválili krajští radní už loni v září.
„Vnímáme potřebu posílit kapacitu gymnaziálního vzdělávání v Brně, kde poptávka vysoce převyšuje současnou nabídku, a dokonce i řada talentovaných dětí tak na tuto studijní cestu v roce nedosáhne,“ podotkl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
I náměstek pro oblast vzdělávání Jiří Nantl (ODS) upozorňuje, že studijních míst je v Brně v poměru k počtu žáků méně než v jiných částech kraje.
„Z hlediska investičních záměrů v jihomoravském školství je to tak pro mě priorita číslo jedna. Navíc přírodovědná profilace nového gymnázia navazuje na zaměření brněnských univerzit a inovativního byznysu na jižní Moravě,“ uvedl Nantl.
Místa navyšují i mimo Brno
Než začne škola fungovat, počítají se zvýšenou poptávkou po studiu i gymnázia v okolí. Třeba v Blansku na žádost zřizovatele, tedy kraje, už druhým rokem otevřou přijímací řízení do tří tříd místo dosavadních dvou.
„Dostupnost z Brna k nám není tak složitá. Máme kapacitu prostorovou i personální na to, abychom přijali i brněnské studenty,“ vysvětlil ředitel školy Radek Petřík.
Podle něj se „Brňáci“ hlásí do Blanska už v prvním kole, ale především až v tom druhém v případě, že se jim nepodaří uspět v Brně. Podobně jsou na tom také gymnázia v Zastávce a Ivančicích na Brněnsku či Hustopečích, tedy dobré dojezdové vzdálenosti od preferované destinace.
Brněnskou nabídku přitom už od příštího školního roku vylepší také střední ScioŠkola, a to právě v gymnaziálním oboru. Zázemí našla v bývalém hotelu Prometheus v Hudcově ulici. Podle jejích zakladatelů by měla napomoci řešit akutní nedostatek míst na gymnáziích v Brně a přinést do města moderní a inovativní způsoby vzdělávání.
V tuto chvíli se počítá s kapacitou až 150 žáků. Po Praze jde přitom teprve o druhou „kamennou“ střední školu pod hlavičkou Scio v České republice.
„Silným motivem pro vznik nové brněnské střední školy byl velký zájem ze strany rodičů i studentů, kteří nás oslovovali,“ vysvětluje Kateřina Kašíková z Rady ScioŠkol, která má vznik instituce v Hudcově ulici na starosti.
V Brně se chystá i nová základní škola
Podle ní navíc vše zapadá do strategie kraje, který podporuje inovativní formy vzdělávání. A koncepce středních ScioŠkol je postavena na vizi, podle níž si o rozvržení učiva rozhodují sami studenti podobně jako na univerzitách. Výuka probíhá formáty, jako jsou ateliéry, kurzy nebo workshopy.
To, že gymnázia jsou mezi patnáctiletými velmi žádaná, potvrzují také data Českého statistického úřadu. Chodí do nich asi třetina dětí.
„Odborné vzdělávání s maturitou navštěvovalo v loňském školním roce 45 procent žáků, 30 procent tvořili studenti gymnázií a 21 procent připadlo na střední odborná učiliště,“ vypočítal mluvčí úřadu Jan Cieslar.
Posiluje se ale i kapacita základního školství. Například v Brně by měla vzniknout nová sportovní škola v Botanické ulici. V každém ročníku mají otevřít dvě třídy – jedna se sportovním a druhá se všeobecným zaměřením. A o zřízení Scio základní školy by zase stáli rodiče ve Znojmě. Město už podporu tohoto kroku schválilo, nicméně zatím chybí vhodné prostory.
