Třicetiletý reprezentant vytvořil jeden z nejvtipnějších záběrů právě zahájené covidové olympiády, ač se nacházel na hotelovém pokoji v Praze.
Jeho krátké instagramové video jen chvíli po zveřejnění sdílel twitterový účet hokejového nároďáku, Českého olympijského týmu i Kontinentální ligy, kde chytá za Omsk. „Mělo to ohromný úspěch, málem mi z toho vybouchl mobil,“ hlásil Hrubec v páteční podvečer z pražského letiště.
Jak vás takové video napadlo?
Ležel jsem na pokoji, chystal jsem se balit a chtěl si k tomu pustit ceremoniál. Věděl jsem, že mi uteče, ale uviděl jsem před sebou věci, abych si je nezapomněl zabalit. Napadlo mě, co kdybych si je už rovnou oblíkl?
Teď už jste v nich na letišti?
Jsem na odbavení, schválně si vytáhnu letenku. 18.25 mám boarding time, 19.35 letím do Istanbulu, kde budu nějakou dobu čekat a potom přelétávám do Pekingu.
Nasednutí do letadla znamená, že je vše zlé za vámi?
Myslím, že mám vyhráno na půl. Je otázka, jak to dopadne v Číně. Každopádně jsem rád, že tam přiletím a můžu aspoň říct, že jsem odcestoval na olympiádu a nezůstanu doma.
Co jste dělal poslední dny v izolaci?
Jíst, spát, trénovat, číst knížky, koukat na filmy, volat si s rodinou. Moc toho nebylo. Volal jsem si i s Peterem Cehlárikem, slovenským spoluhráčem z Omsku. Byl ve stejné situaci jako já, takže jsme si společně fňukali. Popravdě jsem ale jinak neměl moc náladu se o tom víc bavit, protože jsem nevěděl, co mám k mému stavu říct. Spousta lidí se ozývala, ale já jen dokola opakoval: Nevím, nevím, nevím. Neměl jsem žádné příznaky, nic mi nebylo, ale testy vycházely blbě.
Objevila se i černá myšlenka, že budete bez olympiády?
Ano. Kluci odletěli 2. února a já věděl, že to nestihnu. Bylo ale fajn, že mi zavolal trenér Filip Pešán. Obeznámil mě s tím, že mi věří a že na mě počká. Až přijedu, tak přijedu. Pomohlo mi to, že jsem zůstal ve větším klidu.
Co ještě pomáhalo?
Žena se synem. Hodně jsem si volal s bráchou a tátou. Byly to dobré hovory. Dlouho jsme si tak nepokecali, protože jsme konečně byli ve stejném časovém pásmu. Připomínalo to jako posezení u piva, jen přes Facetime (usměje se).
Máte vysvětlení, proč se čekání na negativní testy po covidu tak vleklo?
Vysvětluju si to jediným způsobem. Mám sedmkrát operovaný nos, přepážku a nějaké výrůstky z alergie, na kterých vir asi víc ulpěl. Nevím.
Hrubcovo dobré srdce nadchlo Rusy, olympionik láká i brankářská esa z NHL |
Stal se z vás expert na výsledky a hodnoty PCR testů?
To je naprosto přesné! Řekl bych, že jsem už mikrobiolog začátečník, šílené! Začal jsem rozumět věcem, i když jsem ani nechtěl. Jediné, čemu jsem nerozuměl, byly výsledky.
Nezáviděl spoluhráčům, kteří už v Pekingu trénují nebo fandí na curlingu?
To jsem zahlédl. Rád jsem se koukl i na ženský hokej a potěšilo mě, že holky vyhrály. Říkal jsem si, že jsem blízko, ale přitom tak daleko.
Berete vaše peripetie jako předzvěst nejpodivnější akce, jakou v kariéře zažijete?
Divné to bude každopádně. Beru to jako zkoušku, jestli to vydržím. Vydržel jsem to a zase jsem se posunul blíž.
Nemají pro něj ani jméno. Hrubec líčí, jak Číňané (ne)rozumějí hokeji |
Jak se cítíte teď?
Dobře. Už se těším na led, i dneska jsem na něm byl. Nebylo to tak, že bych netrénoval. Hodnoty jsem měl dobré, takže jsme mohli trénovat. Jakmile ale kluci odjeli, nebylo s kým trénovat. Dneska byl volný led, dal jsem si pořádně do těla, abych pořádně ošoupal rez.
Věříte, že se stihnete nachystat na start turnaje?
Když by všechny testy dál zůstaly negativní, věřím, že je dost času a tréninků na to, abych to stihl. Důležité bude, abych si i stihl srovnat čas.
V tom jste mazák, ne? V Pekingu jste už chytal KHL za Kunlun.
To ano. Vím ale, že je horší letět směr Čína než směr Čína - Čechy. Přemýšlel jsem, že zavolám kondičnímu trenérovi z nároďáku, aby mi poradil, jak si to mám nastavit. Jenže v Číně je noc, tak to budu muset dát dohromady sám (usměje se).