Gionis patří mezi obranáře, kteří hrají se specifickými potahy. Při výměnách většinou daleko od stolu čekají na útočné údery soupeřů a trpělivě je vrací zpátky. A příležitostně vyrážejí i do ofenzivy.
Divákům tak nabízejí velmi atraktivní podívanou, při které míček skoro pokaždé létá několikrát přes síť.
Zkušený řecký stolní tenista díky tomuto pojetí dosáhl v kariéře na mnoho cenných počinů. Na mistrovství Evropy v roce 2013 byl členem stříbrného družstva, ve dvouhře přidal bronz. A je specialistou na účast na olympijských hrách: poprvé na nich startoval doma v Aténách v roce 2004, následně nechyběl ani v Pekingu, Londýně, Riu a Tokiu.
Po víkendu je jasné, že vyrazí i do Paříže, na evropské kvalifikaci v Sarajevu uzmul jednu z pěti místenek.
„Byl to pro mě nejtěžší kvalifikační turnaj,“ svěřil se po posledním utkání. „Zaprvé kvůli mému věku, zadruhé proto, že mám za sebou náročné období. V posledních dvou letech jsem utrpěl mnoho zranění, kvůli kterým jsem si musel dát několikaměsíční pauzu. Klesl jsem na žebříčku a věděl, že moje šance na olympiádu v Paříži jsou velmi malé.“
Pokud by neuspěl v Bosně a Hercegovině, s ambicemi na výjezd do Francie by se nejspíš musel rozloučit, protože v globálním pořadí zaujímá až 88. pozici. „Proto jsem byl na turnaji pod velkým tlakem. Ale s vědomím, že jde o mou jedinou šanci, jsem se dobře připravil.“
A navzdory pokročilému sportovnímu věku zvládl náročný fyzický výkon, kdy během tří dnů vyhrál sedm zápasů na čtyři vítězné sety. A to se ještě v každém naběhal mnohem více než útočící hráči. I tak ale vydržel a v sobotním rozhodujícím duelu o Paříž zdolal jasně 4:0 rodilého Číňana ve slovenských barvách Wang Yanga.
„Všechnu únavu jsem hodil za hlavu,“ usmíval se Řek.
Shodou okolností šlo o souboj dvou obranářů, kterých jinak ve stolním tenise ubývá. V první šedesátce světového žebříčku nefiguruje ani jeden, od 60. do 90. příčky jsou natěsnaní tři. Gionis, Wang Yang a Němec Ruwen Filus.
Reprezentují vymírající styl, jemuž nesvědčí, že technologie pořád zrychlují míčky a pálky, které se ve stolním tenise používají.
Gionis se netradiční cestou vydal už v mládí, obranářem se stal po vzoru svého trenéra doma v Řecku. A trvalo mu, než se prosadil, proto souběžně se sportovní kariérou pracoval jako zubař. „Taky jsem rozjel vlastní ordinaci, ale pak jsem se musel rozhodnout, čemu se věnovat. A vybral jsem si stolní tenis,“ vysvětloval před časem.
Kromě úspěchů na mezinárodní scéně – ve světovém žebříčku se vypracoval nejvýše na 18. pozici – se mu daří i na klubové úrovni.
Stolní tenisty Ostravy dotáhl k titulu řecký kouzelník Gionis |
S německým velkoklubem Borusií Düsseldorf získal dva mistrovské tituly, s polským Grodziskem Mazowieckým slavil dokonce čtyřikrát a na páté prvenství zaútočí v nejbližších dnech. A v sezoně 2017/2018 se stal šampionem české extraligy, působil v týmu Petra Korbela TTC Ostrava 2016.
„Při vybírání kádru jsem se snažil dívat i na herní pojetí, špičkový obranář je velkým oživením týmu i celé soutěže,“ vysvětloval tehdy bývalý úspěšný český reprezentant. Gionise přivedl především kvůli bojům v Lize mistrů, v tuzemské nejvyšší soutěži Řek prohrál jediný z 22 zápasů.
„Je super kluk. Na to, jaká je hvězda, si vůbec na nic nehraje,“ říkal o něm po vítězném finále jeho spoluhráč Tomáš Tregler. „Chodí s námi normálně na trénink, rozehrává se stejně jako my, nechce žádný speciální program.“
I díky tomuto přístupu se Gionis může těšit na své šesté hry, čímž se zařadí mezi velikány nejen stolního tenisu, ale celého olympijského sportu.
