„V pátek dostaneme naloženo asi kolem pěti vteřin, v sobotu čtyři, a když to v neděli stáhneme na 3,5 vteřiny, budeme házet klobouky do vzduchu a všichni mu budou gratulovat,“ tvrdí Čihák.
S pátkem se trefil. V prvním tréninku zaostal König za lídrem seriálu a nejrychlejším jezdcem dne Turkem Toprakem Razgatlioglem o víc než osm vteřin, protože spadl po šesti kolech, ve druhé jízdě ztrácel už jen 4,7 sekundy.
„Doteď nevím, proč jsem spadl. Prostě jsem najednou ležel na zemi, cítil jsem se jako blbec. To nebylo vůbec dobré,“ líčil König. „Na pád jsme nepřišli ani z dat. Nepoužíval jsem v tu dobu plyn ani brzdu. Asi to bylo špatně zvolenou pneumatikou. Nevím.“
Na Razgatliogla kouká český teenager s otevřenou pusou. „Nejvíc obdivuji právě jeho. Co umí s motorkou na trati a mimo ní, je neuvěřitelné. Má stroj hodně pod kontrolou, je na úplně jiném levelu než ostatní,“ smeká König pomyslný klobouk, ačkoli rád nosí i ten skutečný.
König (málem) králem, v MS superbiků slavil doma bronz. Nejsem baletka, zářil |
Závod v Indonésii je zatím nejvýznamnějším v jeho dosavadní kariéře. V královské kubatuře osedlal litrovou kawasaki týmu Pedercini Racing. A přímo z trati bude sledovat boj o titul, Razgatlioglu má náskok třiceti bodů před Jonathanem Reaou, ve hře jich je ještě 62.
„Je to pro mě obrovský krok. Získám velmi cenné zkušenosti, za které budu moc vděčný. Neuvěřitelně se těším, protože jízda na litrové motorce je úžasným zážitkem,“ září König. Superbike si vyzkoušel letos ve vytrvalostním závodě v Mostě, trénoval na něm v Maďarsku a bodoval v šampionátu Alpe Adria; v italské Cremoně skončil čtvrtý a třetí pod dohledem Lucia Pederciniho, šéfa týmu z mistrovství světa superbiků, který mu teď dal šanci.
„Oliverovy výkony na něj udělaly velký dojem, dostali jsme nabídku se zúčastnit posledního závodu sezony. Jeho filozofie je totiž taková, že dává prostor mladým jezdcům. Celé se to upeklo velmi rychle, byli jsme ve správný čas na správném místě. Domluva byla věcná a jednoduchá,“ vykreslil manažer Čihák, podle nějž velká motorka Königovi sedí. Už kvůli vyšší postavě. Naopak na nejslabší motorce má oproti konkurenci hendikep. „V minulých týdnech si byl zatrénovat na maďarském Pannonia-ringu a s litrovým strojem tam byl jen půl vteřiny od traťového rekordu. Když jsem viděl data, nepochopil jsem. Jel fakt rychle,“ prozradil manažer týmu Movisio by Mie.
I jeden závod Königovi hodně dá, což ví bývalý jezdec Čihák z vlastní zkušenosti. „Poprvé jsem si sedl na takovou motorku v šestadvaceti letech, když jsem jel na divokou kartu v Brně. Dodnes vzpomínám, jak mě předjel Noriyuki Haga. Během dvou zatáček jsem se toho naučil víc než za tři roky předtím,“ vybavuje si Čihák.
König si nedává žádné cíle ohledně umístění. „Jedu proti nejlepším na světě, důležité je pohlídat si zbytečné nováčkovské chyby,“ předsevzal si. „Supersport 300 má kolem 50 koní, zato superbike kolem 200 až 250 koní. Je tam hodně elektroniky, kontrola trakce, mnoho nových věcí, na které je možné se soustředit a nastavovat. Elektronika je fascinující. Mám úsměv od ucha k uchu, je to motorka pro velké kluky.“
Po prvních dvou tréninicích si pochvaloval svůj posun. „Myslím, že se na mě ostatní koukali trochu skrz prsty, protože jsem mladý a v prvním tréninku jsem neudělal na ně dobrý dojem. To ve druhém se to už zlepšilo a snad mě budou závodníci už trochu lépe brát.“
Ve své letošní hlavní kategorii Supersportů 300 získal König získal 64 bodů, doma v Mostě vyskočil na stupně vítězů a v celkovém pořadí skončil jedenáctý.
