Bývalý prezident řekl, že pošlapání památky statečných studentů o 50 let později se stalo poslední kapkou, jíž pohár přetekl.
„My, ke kterým 17. listopad 1939 dodnes nepřestal naléhavě promlouvat, my, kteří jsme aktivně prožili události listopadu 1989, začínáme mít obavu, že se navracejí časy, o nichž jsme si mysleli, že se už nikdy vrátit nemohou,“ řekl Klaus, který patří ke kritikům opatření proti šíření pandemie koronaviru.
Pořadatelé piety u Hlávkovy koleje ve středu označili Klausův projev jako hlavní z těch, které zde zazněly. Klaus k výročí 17. listopadu uvedl, že je v této době lidem opět vnucována utopie, která o sobě prohlašuje, že je založena na vědě.
„Opět jí má být – ve jménu údajných vyšších cílů – obětována svoboda jednotlivce. ... Tak jako ve smutných dobách minulosti jsou po současných generacích požadovány oběti, které prý zaplaší epidemii a které za několik staletí údajně pomohou vývoji teploty na naší planetě,“ řekl.
Odkaz 17. listopadu podle něj optimisticky naznačuje, „že hlasatelé a propagátoři nové jediné pravdy nakonec prohrají a že prohrají stejně, jako prohráli jejich předchůdci v roce 1939 a v roce 1989. Je dobře, že si tento odkaz stále připomínáme,“ řekl Klaus.
Klaus je dlouhá léta známý i tím, že odmítá teorie o globálním oteplování. To zmínil i ve středečním projevu. „Říkají nám, že je člověk nepřítelem budoucnosti, říkají nám, že máme obětovat prosperitu a budoucnost naší země a osudy svých dětí a vnuků chiméře boje s podnebím,“ uvedl.
Za tento projev si bývalý prezident České republiky vysloužil kritiku od pražského primátora.
„Václav Klaus. Dřív zastánce pragmatismu v politice, dnes pomýlený bojovník proti vědeckým faktům ohledně pandemie nebo klimatických změn. Pošlapání památky studentů, kteří v Listopadu bojovali za svobodu bez jistoty, že vše dobře dopadne, je už úplným vrcholem trapnosti. Smutné,“ napsal na Twiteru primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
Václav Klaus. Dřív zastánce pragmatismu v politice, dnes pomýlený bojovník proti vědeckým faktům ohledně pandemie nebo klimatických změn. Pošlapání památky studentů, kteří v Listopadu bojovali za svobodu bez jistoty, že vše dobře dopadne, je už úplným vrcholem trapnosti. Smutné.
Za své vystoupení loni 28. října, kdy neměl navzdory tehdejším vládním opatřením nasazenou roušku, dostal bývalý prezident pokutu. Odvolal se proti ní, považuje ji za politický akt.
Odvaha českých studentů
Po Klausově řeči vystoupil se svým projevem rektor Univerzity Karlovy. „Musíme se soustředit spíše na to, co nás spojuje, než co nás rozděluje. Složité otázky, které nás čekají, dokážeme v budoucnu rozřešit jen tehdy, pokud je budeme řešit společně. Jsem hrdý na to, že v důležitých historických momentech i nedávno při epidemii covidu byli naši studenti a pedagogové připravení, odhodlaní a stateční,“ řekl při pietě rektor UK Tomáš Zima.
Ruský švábe, křičela Národní na muže z Hradu. Babiš přišel brzy, bál se útoku |
Také předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník připomněl odvahu a hrdinství českých vysokoškolských studentů z obou přelomových dob.
„Čeští studenti jsou považováni za vůbec první, kteří zvedli svůj hlas proti nacistickým utlačovatelům,“ připomněl a dodal, že o 50 let později projevili svoje odhodlání bojovat za svobodu a demokracii při demonstracích proti komunistickému režimu.
Milion chvilek i Chcípl pes. Prahou projde hned několik demonstrací |
„Dědictví odvahy, hrdosti, cti a překonávání těch nejtěžších překážek pro vyšší dobro si jako studenti neseme i dnes. Oproti letům 1939 a 1989 nesrovnatelnou, avšak důležitou ukázkou je zapojení studentů do boje s pandemií, kterou někteří z mých předřečníků zbytečně bagatelizují,“ řekl a sklidil za to veliký potlesk přítomných.
Připomínání historických událostí podle něj studenty motivuje k tomu, aby se snažili aktivně zlepšovat společnost. „Nikde jinde na světě nemají studenti takový vzor jako my tady v České republice a na Slovensku,“ řekl.
Tradiční pietní vzpomínky k uctění památky studentů Hlávkovy koleje se zúčastnili i rektoři některých dalších vysokých škol a politici. Účastníci setkání poté přešli do nedaleké Žitné ulice, kde je pamětní deska připomínající smrt Jana Opletala a dělníka Václava Sedláčka.
Oba mladí muži byli oběťmi nacistů z roku 1939, kdy Sedláčka nedaleko památníku při protestech proti německé okupaci 28. října 1939 zastřelili a Opletala postřelili. Student lékařské fakulty Opletal zemřel 11. listopadu a jeho pohřeb 15. listopadu se stal protifašistickou manifestací, jejímž důsledkem bylo uzavření vysokých škol a zatýkání studentů.
