Václav Havel se zjevil o půl osmé na plátně v podobě hologramu. „Kdybych měl velmi stručně charakterizovat situaci světa, jehož jsme dnes ač chceme či nechceme nedílnou součástí, pak bych řekl, že je opravdu varovná. Lidský svět se zdá být víc něž kdy ve svých dějinách propojen a zároveň ohrožen,“ zaznělo z úst Havla.
„Projev je komponovaný z jeho veřejných vystoupení od roku 1989 do roku 2009. Protože jsme koncert pro budoucnost, tak nás zajímala témata, která v dnešní době rezonují ještě více, než když je kdysi Havel popisoval,“ uvedl jeden z hlavních organizátorů koncertu Jan Gregar.
Cílem tvůrců videa byl relativně moderní Havel, který ve videu mluvil o identitě českého národa, evropské spolupráci, klimatické otázce a na závěr naději. V sedmi minutovém projevu tak zaznělo i slavné Havlovo prohlášení, že „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“.
Gregar doplnil, že původně měl projev 12 stran. Na výběru citací spolupracovala i Knihovna Václava Havla. „V dnešní době však už dávno odzvonilo dlouhým projevům, doba se zrychlila,“ dodal. Z dvanácti stran se tak nakonec po pečlivém výběru stala „jen“ strana a půl. Organizátor doplnil, že jde o jednorázový projekt, který se nebude opakovat. „Jde o připomenutí tak významné osobnosti, které nám dnes ve veřejném prostoru chybí.“
O Havlovi mluvili i řečníci
„Statečný, nezkorumpovatelný muž, vizionář, umělec a státník, který nám tady nechal svůj odkaz. Děkuju pane prezidente,“ řekla před plným Václavským náměstím herečka Eva Holubová.
Za obrovského potlesku jako jedni z prvních vystoupili Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák, kteří zazpívali několik svých hitů. Mediální analytik Josef Šlerka vyzval k tomu, aby lidé mysleli na zdravotníky, na ty nejchudší, na starší i mladší generace. „Měli bychom právě v tuto chvíli myslet na ty lidi, kteří mají pocit, že není co slavit,“ uvedl ve svém krátkém projevu. Vyzval také k soudržnosti.
Ústavní právník Jan Wintr mluvil o právním státu. „Z listopadu 89, kdy mi bylo 11, si pamatuju hlavně euforii, která tehdy provázela konec železné opony, konec vlády jedné strany,“ pronesl. Mluvil také o tom, že zlo netrvá věčně a věci se vždy mohou obrátit k lepšímu. „Hodnoty tehdejší revoluce mají význam i pro nás dnes,“ pronesl. „O tyto hodnoty se lidé musí starat, prát se za ně.“
Na pódiu se během odpoledne a večera objevily desítky dalších umělců a řečníků, mimo jiné například Michael Kocáb či Michael Žantovský. Na programu je i vzpomínka na nedávno zesnulého Miroslava Žbirku, při které vystoupí jeho kapela.
Největší hvězdou byl hudebník Glen Hansard, zpěvák a kytarista irské skupiny The Frames, jenž vystoupil po sedmé hodině i s písní Falling Slowly z filmu Once, oceněnou Oscarem za nejlepší filmovou píseň roku 2007. Divákům několikrát poděkoval v lámané češtině.
Koncert pořádá nezisková organizace Nerudný fest. Motto zní Budoucnost jsme my. Letošní ročník koncertu má také připomenout, že myšlenky Václava Havla jsou i deset let po jeho smrti stále živé. Píseň Modlitba pro Martu zazněla po promítání videa s Havlem v podání Ivy Bittové.
Organizátoři během večera pravidelně upozorňovali návštěvníky koncertu, aby dodržovali rozestupy, a pokud to není možné, pak měli nasazeny respirátory. Jan Gregar dodal, že příprava akce probíhala s ohledem na epidemii koronaviru.
Tisíce lidí v Praze porušovaly opatření, akce byla podle úředníka v pořádku |
Sametová revoluce ve vzpomínkách
Oslav 17. listopadu se nezúčastnily jen straší generace, ale i ty mladé. Podle osmnáctileté Kláry je potřeba hodnoty 17. listopadu bránit i v dnešní době. Na koncert přišla společně se svými dvěma kamarádkami. „Teď jsem byla na Národní a procházel jsem průvod antirouškařů, byl to hrozný šok. Byla jsem mezi nimi uvězněná. Zneužívají takto důležitý den,“ uvedla.
„Je škoda, že spousta mladších neví, co se 17. listopadu skutečně stalo,“ poznamenala sedmnáctiletá Kateřina.
Z Moravy do Prahy přijela spolu se svým přítelem i Hana. Sametovou revoluci nezažila, tehdy dle svých slov ještě nebyla na světě. Do Prahy přijela na oslavy 17. listopadu poprvé. „Čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, že ne všechno, co nyní máme, je samozřejmost,“ popsala.
Česko si připomíná 32 let od událostí, které vedly k pádu komunismu, a 82 let od uzavření vysokých škol nacisty. Na rozdíl od loňska, kdy se kvůli šíření koronaviru konaly akce převážně online, jsou letos události navzdory horšící se epidemii zpět na náměstích a v ulicích.
Řada politiků uctila památku 17. listopadu 1989 na Národní třídě. V Praze se uskutečnilo i několik demonstrací. Sešli se například příznivci Milionu chvilek pro demokracii. Svátek završilo večer v Národním divadle předávání Cen Paměti národa členům odboje proti nacismu a komunismu.
