RECENZE: Paříž, 13. obvod nabídne trojúhelník dle politické korektnosti

Všechno už tu sice bylo, ale pokud na módní vlnu mozaikovitých příběhů tápajících třicátníků naskočí sebejistý filmař jako Jacques Audiard, může se zrodit docela přitažlivá podívaná.

Přinejmenším pro vrstevníky hrdinů premiérového snímku našich kin, francouzského titulu Paříž, 13. obvod, kteří sdílejí titulní čtvrť a hlavně citové hledání.

V podstatě jde o milostný trojúhelník muže a dvou žen (se čtvrtou dlouho v pozadí), vybudovaný podle pravidel politické korektnosti. Černošský intelektuál s rysy nadsamce si najde podnájem u prostořeké Asiatky, s níž však nehodlá překročit hranici nezávazného sexu.

Více jej přitahuje zdánlivě nedostupná nová kolegyně, od níž ovšem jeho sebevědomí dostane pořádně na frak. Přitom netuší, že domnělá světice propadla dráždivému kouzlu takzvané cam girl, tedy dívky poskytující erotické služby na internetu. Takže nechybí ani lesbický motiv, ani sex v poměrně názorné a četné podobě.

Paradoxně zajímavější než těkání, setkávání, míjení a zahánění samoty v nočních klubech je všechno ostatní, co od sebe hrdinové v honbě za láskou sobecky odstrkují. Třeba telefonáty matky, že babička umírá, nebo problémy obézní koktavé sestry, která se chce prosadit na scéně.

Jako by veškerou svou posedlost soustředili na jedinou věc, prosakující i ryze obchodním jednáním, při němž první dívka kradmo sleduje mladíka, kterak on zase kradmo sleduje dívku číslo dvě. Což je mimochodem jeden z mála okamžiků, kde Audiard pracuje s humorem.

Paříž, 13. obvod

60 %

režie: Jacques Audiard,

hrají: Noémie Merlantová, Geneviève Doangová, Makita Samba, Lucie Zhangová

Kinobox: 72 %

IMDb: 7.0

Větší dávka smíchu, neřkuli sebeironie by dotyčnou generaci zřejmě mohla ranit, takže režisér buduje náladu jinými prostředky, počínaje elegantním černobílým obrazem a konče muzikou Erwana Castexe, který za hudbu k předloňské Noční jízdě vyhrál národní cenu César.

Zralejším divákům sice může romance Paříž, 13. obvod připadat poněkud samoúčelná, ale cílová skupina ocení její pocitovou nakažlivost. Zvláště když se navzdory pohřbu probojuje k pozitivnímu finále málem jako z pohádky.