RECENZE: Metroid Dread je sci-fi masakr ze staré školy

Metroid Dread je povedená 2D akce typu metroidvania, u které budete potit krev a skřípat zuby, aby vás následně odměnila skvělým pocitem z dobře odvedené práce. Ale jen na chvíli. Každá další výzva je totiž zase o něco obtížnější.

Galaktická federace obdrží záznam, který naznačuje, že parazité X, tedy entity schopné imitovat jakoukoliv živou bytost, přežili zničení planety SR388. Vysílá proto sedm robotů typu E.M.M.I. (Extraplanetary Multiform Mobile Identifier), aby na planetě ZDR, kterou považuje za zdroj přenosu, zmapovali situaci. Průzkumná jednotka se ovšem záhy po přistání odmlčí. Na misi je proto vyslána ostřílená lovkyně odměn Samus Aran, která je proti parazitům X imunní. Není těžké uhodnout, že za tím vším bude ještě něco jiného. 

Nechci prozrazovat ani trochu z té špetky příběhu, co hra nabízí, proto jen řeknu, že po příletu na ZDR se něco stane a Samus přijde o všechny své schopnosti. Ano, nebudeme si lhát do kapsy, příběh není tou nejsilnější stránkou projektu, ovšem v rámci hry funguje. Zpočátku ho vypráví spíše prostředí planety, teprve v druhé polovině Samus i promluví a objevují se i kratší filmové prostřihy.

Možná jste hráli čtyři roky starý Metroid: Samus Returns, který vyšel exkluzivně na handheld 3DS. Pokud ano, budete se cítit jako doma. Sice jsme přišli o krásný gimmick se stereoskopickým 3D, nicméně na Switch hra vypadá o dvě třídy lépe. Pro připomenutí, také Metroid Dread je 2D akce typu metroidvania, což znamená, že prozkoumáváte prostředí a postupně si osvojujete schopnosti, díky nimž se dostanete do míst, která vám byla dříve zapovězena.

Amiibo Metroid Samus and E.M.M.I.

Zároveň se hrou měla 8. října vyjít i figurka amiibo Metroid Samus and E.M.M.I., v Evropě a Británii se ovšem dodávka zpozdí. Fandové se dočkají až 5. listopadu. Co se funkčnosti týče, Samus jednorázově navýší životy a jednou za den doplní zdraví, zatímco E.M.M.I. jednorázově zvýší maximální kapacitu raket o deset a jednou za den je doplní. 

Figurka amiibo Metroid Samus and E.M.M.I.

Samus toho na začátku moc neumí. Může střílet volně i přes zaměřování pomocí analogové páčky, zůstal i útok na blízko, který potřebuje k odrážení slabších nepřátel. Jednoduše ve správný moment stisknete tlačítko, a pak je rozstřílíte na kusy. Postupně se ovšem naučí například kutálet úzkými koridory, klást bomby, šplhat po vyznačených místech, vystřelovat hák, ničit různé typy bariér či přežít v tepelně nepříznivém prostředí. Průzkum zase usnadní pulsní skener. 

Zaznamenal jsem mezi některými fandy reakce, že Metroid Dread působí jako hra „bez duše“. Pravdou je, že Metroid Dread nebuduje atmosféru ve stylu hollywoodského spektáklu, díky čemuž si uchovává svoji podmanivou, zvláštní náladu, kterou zvýrazňují hudební motivy.

Metroid Dread

Metroid Dread

Opatrné prozkoumávání každé nové oblasti jsem si opravdu užíval. Poměrně brzy také zjistíte, co se stalo s roboty E.M.M.I. a líbit se vám to vůbec nebude. Někdo je totiž přeprogramoval, takže nyní jdou po krku vám. Do hry to vnáší poměrně stresující prvek vlastní smrtnosti. Když vás chytnou, máte velmi malou šanci se vyprostit, ale klasickým arzenálem zabít nejdou. A když jednou za čas máte sílu je vyřídit, ani to není triviální.

Každopádně platí, že E.M.M.I. hlídkují jen v určitých oblastech, takže to neznamená, že vám budou v patách na každém kroku. Ale užijete si s nimi dost. Reagují nejenom na vizuální kontakt, ale také na hluk. Vyhnut se jim můžete pomocí pláště, jenž vám propůjčí dočasně neviditelnost, ovšem i tak do sebe nesmíte narazit. Když jsem byl schovaný v drobném výklenku a zneviditelněný, zatímco E.M.M.I. stál přímo u mě, bylo to o infarkt. Nebo když nevíte, co máte přesně dělat, jen utíkáte dál a doufáte, že doběhnete někam, kam E.M.M.I. nechodí. Pravdou však je, že každý trik funguje jen jednou a jakmile si zvyknete a prokouknete reakční algoritmus, pocit ohrožení trochu poleví.

Smeknout musím před návrhem úrovní, které působí otevřeně, ale ve skutečnosti si nás autoři vodí jako oslíka za mrkví. Důmyslně vždy uzavřou nějakou oblast a skrze nově získanou schopnost navedou tam, kam potřebují. Je třeba také říci, že hra je místy opravdu dost těžká. Řadové nepřátele se naučíte elegantně přeskočit nebo zabít, ovšem když uděláte chybu, nebudete se stačit divit, jak rychle vám klesají životy.

Během průzkumu budete objevovat předměty, které vám zvýší počet raket či životů. Obvykle je k jejich dosažení třeba nějaká finta, kterou prokážete, že rozumíte herním mechanizmům. Ale nenechte se uchlácholit zdánlivě vysokým počtem životů či raket. Na bosse jich totiž budete potřebovat mnohem víc a vysoký počet životů znamená jen prostor pro jednu či možná dvě chyby navíc.

Metroid Dread

Metroid Dread

Většina bossů, s nimiž jsem se setkal, se mi opravdu líbila. Nejdřív musíte vymyslet jak na ně a pak to také realizovat, což není právě snadné. Většina má více fází, případně přidává další prvky. Obtížnost samozřejmě roste s tím, jak se rozšiřují vaše schopnosti, které musíte zapojovat. Gól je ovšem v tom, že nevidíte počet zbývajících životů a hra po vás chce, abyste vše provedli maximálně precizně, bez chyby. Ale dobrý. Moc nadšený jsem naopak nebyl z některých bojovníků Chozo, což je bullet sponge v čiré formě, kterou si mohli autoři odpustit. Nápis „game over“ tak uvidíte asi více, než by vám bylo příjemné, naštěstí respawn je třeba místnost nebo dvě před vlastním bossem, v tom je Metroid Dread vstřícný. 

Jinak ovšem nečekejte, že je hra nějak extra nápomocná. Ano, při sebrání nové schopnosti je navržena tak, že ji musíte hned použít, abyste prošli dál. Nebo v místnosti před bossem musíte použít určitou dovednost, kterou budete potřebovat i při souboji s bossem. Ťuk, ťuk. Zapomeňte ovšem na to, že vám bude hra ukazovat, kam máte jít nebo přímo říkat, co právě dělat. Naopak, dost času budete trávit v mapě, která ukazuje typy překážek, a plánovat svůj postup dál. Kromě bossů mi nejeden zásek připravilo i prostředí, přehlédnout totiž nějakou maskovanou dlaždici či cestičku je poměrně snadné.

Metroid Dread není tak dlouhý jako třeba Hollow Knight a myslím, že tvůrci si tentokrát mohli už odpustit některé bullet sponge nepřátele. Zatímco pro jednoho je vyšší obtížnost výzva, druhého může odradit, to je na vás. Za sebe říkám, že Metroid Dread je vynikající záležitost. Přináší radost z objevování, zprostředkuje pocit ohrožení i pocit zadostiučinění po zdolání náročnější pasáže či bosse. A tak to má být.