Během pandemie řadě lidí poklesly příjmy. Aktuální průzkum společnosti BNP Paribas Cardif říká, že snížení příjmů zažilo 59 procent Čechů. Ve srovnání s celoevropským průměrem to je o 9 procent více. Mezi hlavní příčiny ztráty příjmu patří zejména snížení platu, a to v 31 procentech. Druhou příčinou je snížení pracovního úvazku, které uvedlo 25 procent dotazovaných.
Více než tři čtvrtiny Čechů však situaci řešily tak, že omezili výdaje. „Ačkoliv je počet lidí, jimž se během pandemie snížil příjem, vysoký, jejich obavy jsou kompenzovány výší rezervy v případě výpadku mzdy. To ukazuje na dobré návyky Čechů spořit a starat se o své finance,” říká Petra Kopecká, tisková mluvčí Raiffeisenbank.
Finanční rezervu pro případ ztráty pravidelného příjmu na čtyři a více měsíců má aktuálně 35 procent Čechů. Čtvrtina by bez mzdy vydržela dva až tři měsíce a stejný počet však nemá rezervy vůbec žádné. Zbylých 15 procent by výpadek přečkalo jeden měsíc. Obdobně to bylo i v roce 2020.
Češi nastřádali 230 miliard korun
Pandemie přiměla lidi šetřit, chovat se finančně obezřetněji a víc myslet do budoucna. Nejčastěji Češi ušetřili za jídlo v restauracích a za dovolenou. „Za ni ušetřilo 48 procent Čechů nejčastěji od 10 do 50 tisíc korun,“ vyplývá to průzkumu, který provedla Instant research pro ČSOB Penzijní společnost.
KOMENTÁŘ: Dvanáct pandemických trendů, které lze v Česku očekávat |
Víc spořit začaly české domácnosti již od začátku roku 2020. Kvůli zavřeným obchodům, restauracím, omezení cestování a dalším pandemickým opatřením byly možnosti pro útraty silně omezené. Podle průzkumu společnosti Erste Group ušetřil průměrný Čech loni měsíčně okolo 2 800 korun. „Češi během roku pandemie nastřádali 230 miliard korun úspor, spořili více než čtyřikrát rychleji, než je běžné,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Úspory českých domácností podle Českého statistického úřadu za poslední rok v důsledku pandemie vzrostly o více než 18 procent. „Spotřeba domácností byla různými omezeními, povinnými home office režimy i uzavřenými prodejnami velmi limitována. Bylo naprosto očekávatelné, že se prostředky Čechů díky této zadržené spotřebě ve velké míře přelijí do úspor,“ poznamenává Petr Zámečník, analytik EMA data.
Finanční rezerva, bydlení a penze
Češi začali šetřit, aby si vytvořili nebo udrželi finanční polštář pro další nečekané události. Jako hlavní důvod spoření to uvádí 95 procent lidí. Přibližně 70 procent lidí spoří na pořízení či renovaci nemovitostí a na to, aby si později mohli koupit to, co chtějí. Třetím hlavním důvodem je zajistit se na důchod. Spoření na penzi je podle průzkumu skupiny Erste prioritou již pro 68 procent Čechů.
Na důchod spoří stále víc lidí. Nové penzijní spoření připsalo 5% zisk |
Lidé, kteří od začátku pandemie ztratili část úspor, přišli v průměru o 55 000 korun, což představovalo 35 procent jejich celkové finanční rezervy. Uvádí to průzkum ČSOB Penzijní společnosti. „Většinou ale domácnosti sáhly po hotovosti, kterou měli doma nebo na běžném či spořicím účtu. Jen malé procento Čechů řešilo finanční situaci tak, že se zadlužili, přesněji to bylo 3,5 procenta lidí. Nejčastěji šlo o bankovní půjčku a částku do 30 000 korun,“ přibližuje sonda STEM/MARK pro společnost Home Credit.
„V nejisté době je dobré si závazek ve formě půjčky dobře promyslet. Úvěr může pomoci pouze v situaci, kdy měsíčně ušetříte na splátku, to znamená, že rozdíl příjmů a výdajů musí být kladný,“ poznamenává Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Credit. Zlepšení své finanční situace přitom očekává 39 procent Čechů, naopak 18 procent z nich si myslí, že se budou v budoucnu potýkat s finančními problémy
Vylepšujeme domácnosti, nakupujeme chalupy
A kam Češi začínají investovat a vkládat své úspory? „Čas strávený v pandemii Češi využili nejen k rekonstrukcím, ale také k hledání nového bydlení či místa pro rekreaci,“ uvádí aktuální průzkum agentury NMS Market Research pro skupinu ČSOB.
„Vlastnické bydlení má v Česku dlouhou tradici a na přetrvávající vysoké poptávce vidíme, že Češi o vlastní bydlení opravdu stojí i navzdory nejistotě v době pandemie. Výsledky průzkumu navíc ukazují, že ve vlastních domovech jsou rodiny spokojenější,“ říká Jiří Feix, předseda představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny.
Každá stá domácnost přitom v posledním roce koupila rekreační objekt a dalších 11 procent nákup chaty nebo chalupy plánuje i v tomto roce. A to i přes růst cen nemovitostí. Rovná půlka domácností pak investovala alespoň do vylepšení stávajícího bydlení.
Nejčastěji rodiny za vylepšení utratily okolo 60 000 korun a téměř třetina domácností zrealizovala úpravy přesahující částku 150 000 korun. Drtivá většina, bezmála 90 procent domácností, přitom využila k financování úprav vlastní úspory. U nákladnějších renovací se zvýšil podíl úvěrů ze stavebního spoření (14 procent), bankovních úvěrů (12 procent) i hypoték (7 procent).
Víc investujeme a myslíme do budoucna
Češi přitom začali objevovat nemovitosti i jako investice. „Podle průzkumu nyní vlastní nemovitost jako investici 6 procent Čechů,“ doplňuje Martin Viktora, jednatel EMA data. A roste zájem lidí také o pravidelné investování do fondů a další možnosti, jak se finančně zajistit na důchod. Nové „penzijko“, tedy doplňkové penzijní spoření s finanční podporou státu, má například již 1 327 307 lidí, to je o 45 901 více než na konci roku 2020. V nových fondech přitom Češi zhodnocují vklady v objemu přes 84 miliardy korun.
Z čeho mají Češi obavy
Zdroj: průzkumu STEM/MARK pro společnost Home Credit, 2021 |
Pokračuje také zájem o investice do drahých kovů. „Situace na trzích s drahými kovy je podobná druhému pololetí roku 2020. Loňský rok byl ve znamení nejistoty a snahy investorů uložit peníze do bezpečného přístavu, jakým zlato tradičně je. Letos je dalším motivem investorů k nákupu drahých kovů obava z růstu inflace,“ říká Libor Brůna, generální ředitel Golden Gate CZ.
A jak vidí Češi svou finanční budoucnost a z čeho máme největší obavy? Zlepšení své finanční situace očekává 39 procent Čechů, naopak 18 procent lidí si myslí, že se v budoucnu začnou potýkat s finančními problémy.
Největší obavy pak mají ze zdražování energií, což nejčastěji uvádí věková skupina od 30 do 44 let. Strach je ale i z celkového zdražování, tedy růstu inflace a zvyšování daní. Necelých 40 procent lidí se pak obává ztráty zaměstnání.
