Děti s vyšším povědomím o zdravém způsobu života bývají podle odborníků prokazatelně spokojenější, zdravější a podstatně méně náchylní k rizikovému chování. Tedy například k rizikové konzumaci alkoholu, užívání drog, závislosti na online světě, hazardnímu hráčství, nezdravému stravování, ale i negramotnému nakládání s penězi. Lépe zvládají úkoly v zaměstnání, zvykají si na pracovní režim a častěji dosahují odpovědnějších pracovních pozic.
„I když se to nemusí úplně na první pohled zdát, finanční gramotnost jde často ruku v ruce i s takzvanou zdravotní gramotností a oběma se je třeba učit již od dětských let,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss s dovětkem, že k jeho názoru ho přivedlo pozorování mnoha z klientů, kteří se dostali do finančních problémů právě kvůli nezdravému životnímu stylu a špatným návykům z dětství.
To potvrzují i psychologové. Školáci s nedobrým základem z rodiny bývají podle nich náchylnější k duševním poruchám. Ty se později projevují například i neschopností plánovat své výdaje, špatnou pracovní morálkou a nahodilým půjčováním si peněz na zbytné spotřební zboží a služby.
„Syn jedné z mých klientek vyrůstal ve skutečně slabém sociálním prostředí, bez jakýchkoliv podnětů, neměl pevné zázemí, žádné záliby ani pevnější kamarádské vztahy, a navíc měl velmi nízké sebevědomí,“ doplňuje Weiss.
Dodává, že v učňovských dobách pak chlapec trávil více času ve výčepech než na hodinách praktické či teoretické výuky. Výsledek podle něj je, že dnes již 30letý muž nevydrží v jednom zaměstnání déle než půl roku, protože když se mu nechce, do práce prostě nejde.
„Sám není schopen si nahlásit na úřadě ani stavy spotřeby vody a vyúčtování za energie chodí na adresu matky, která mu spravuje i jeho nahodilé finance,“ upřesňuje finanční poradce. Jeho matka se spokojila alespoň s dohodou, že ji měsíčně předá třetinu ze svého příjmu, pokud tedy zrovna nějaký má.
Děti movitějších rodin na tom bývají lépe
V souvislosti s kvalitou zázemí dětí a jejich dalším vývojem není od věci zmínit i nedávné výsledky průzkumu J&T Banky, který mapoval, jak žijí čeští a slovenští dolaroví milionáři.
Z průzkumu vyplynulo, že 88 procent českých dolarových milionářů vede své děti k tomu, aby se přičinily samy. Chtějí-li něco nad rámec běžné spotřeby, musí si na to vydělat. Pro jistotu dodejme, že průzkum mapoval chování lidí, jejichž finanční majetek je dlouhodobě nad 20 milionů korun, většinou tedy nejde o ty, kteří zbohatli náhle a bezpracně. V jejich případě totiž bývají vzorce chování jiné.
Co je ovšem důležité, v průzkumu také stojí: „Zatímco rodiče z řad dolarových milionářů trápí, že jejich potomci nemají takový tah na bránu jako oni, zástupci rodičů z obecné populace mnohem více řeší, jak naučit děti žít reálný život mimo jejich online svět.“
Manažerka banky Monika Veselá to vysvětluje následovně: „Je to dáno i tím, že děti z majetnějších rodin mají více koníčků a méně času na sociální sítě.“
Na druhé straně z průzkumu dále vyplývá, že 81 procent z tuzemských milionářů se snaží svým dětem materiálně umožnit „jít za svým snem“. Taková podpora souvisí také s tím, že 57 procent českých milionářů přiznává, že jejich potomci mají své sny a nevidí u nich zájem jít v jejich stopách. I proto jen něco málo přes třetinu z nich počítá se svými dětmi ve své firmě a podnikání.
Co vede k zodpovědnosti a spokojenosti
Souvislost mezi úrovní znalostí, jak pečovat o své duševní a fyzické zdraví, a chováním v pozdějších letech, tedy třeba i náklonností k rizikovém chování, anebo naopak lepším studijním a pracovním úspěchům, potvrzují výsledky mezinárodní studie HBSC (Health Behavior in School-aged Children) z Univerzity Palackého v Olomouci. Informace v ní vědečtí pracovníci získávali od dětí ve věku od 13 do 15 let z celkem 230 českých škol.
„Školáci s nižším hodnocením zdravotní gramotnosti vykazují prakticky ve všech porovnávaných kritériích výrazně horší výsledky. Jde o nejrůznější aspekty fyzického i duševního zdraví,“ říká vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého Michal Kalman.
Upřesňuje, že mládež s nezájmem o své zdraví výrazně častěji trápí psychosomatické obtíže, sužují je deprese a v životě nejsou mladí celkově spokojení. Proti tomu děti s vyšší úrovní zdravotní gramotnosti pak hodnotí svůj zdravotní stav i životní spokojenost několikanásobně lépe.
Žádné čáry. Spánek, pohyb a zdravá strava
Podle odborníků platí, že ve školním roce stejně jako o prázdninách by neměly děti ponocovat a je i na rodičích, aby na spánkovou hygienu svých dětí dohlédli. Spánek je totiž nezbytný pro regeneraci tělesných i duševních sil. Posiluje paměť, kreativitu a imunitní procesy. Kvalitní spánek u dětí dnes podle lékařů narušuje hlavně nadměrné používání smartphonů, tabletů a počítačů ve večerních hodinách. Jejich obrazovky vyzařují modré světlo, které potlačuje vyplavování spánkového hormonu melatoninu. I na jejich užívání před spaním by měli rodiče u svých dětí dohlédnout.
Spokojenost a dobrou náladu dětem přináší i přirozený pohyb, kterého však v posledních letech ubývá. Děti a dospívající mládež ve věku 5 až 17 let mají mít podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) minimálně hodinu fyzické aktivity denně. Přičemž by mělo jít o sportovní aktivitu od střední intenzity výše. Je to například plavání, jízda na kole, běh či jízda na kolečkových bruslích.
„Pohyb se vytrácí z běžného života dětí. Chybí neorganizované hraní venku nebo aktivní doprava do školy či do kroužků. Nemalá část dětí je uvolněna z hodin tělocviku,“ upozorňuje Michal Kalman.
Do dobré fyzické a psychické kondice vrátí děti a dospívající po roce a půl pandemie covidu i revize jejich jídelníčku. Zaměřit se v ní je třeba hlavně na pravidelný pitný režim a slazené nápoje v něm nahradit minerální a třeba i kohoutkovou vodou. Omezit spotřebu sladkého jídla a světlého pečiva na minimum a ukázat dětem, že i čokoládová tyčinka se dá nahradit ovocem nebo mléčným výrobkem. Ve obou případech to prospěje zdraví dětí i peněženkám rodičů.
