Provoz vzducholodí s označením Airlander na hybridní pohon chce britská firma spustit v roce 2025. Kombinaci elektrické energie se standardním palivem má posléze od roku 2030 nahradit čistě elektrická verze. Nicméně i „hybrid” vyprodukuje o 90 procent méně emisí než klasické letadlo využívané pro stejný účel, uvádí společnost na svých stránkách.
Hybrid Air Vehicles (HAV) rovněž jmenovala konkrétní lokality, kde chce v budoucnu konkurovat klasickým letům na krátkou vzdálenost. Její vzducholodě by měly přepravit pasažéry například z Liverpoolu do severoirského Belfastu za pět hodin dvacet minut nebo z Osla do Stockholmu za 6,5 hodiny.
Zhruba tolik podle firmy trvají i nynější letecká spojení, pokud by se započítala i doba cesty na letiště a zpátky. Vzducholoď však nepotřebuje ranvej a ke svému kolmému startu může využít v podstatě jakýkoli kus rovné země s dostatkem prostoru.
A zatímco u proudového letadla vychází na modelové lince mezi Barcelonou a městem Palma na Mallorce uhlíková stopa na 53 kilogramů CO2 na osobu, u vzducholodě by to mělo být 4,5 kilogramu, tvrdí společnost. „Máme letadla navržená pro cestování na velmi dlouhé vzdálenosti a využíváme je ke krátkým letům, i když existuje lepší řešení. Tohle není luxusní produkt, ale praktické řešení výzev, které představuje klimatická krize,” řekl deníku The Guardian šéf HAV Tom Grundy.
Zdroj: Hybrid Air Vehicles
Téměř polovina regionálních letů totiž podle něj spojuje města vzdálená méně než 400 kilometrů, při čemž vzniká značné množství emisí. Oproti tomu vzducholoď naplněná heliem, která je tím pádem lehčí než vzduch, spotřebuje výrazně méně paliva. Grundy říká, že HAV je krůček od výběru lokality pro svou výrobní linku, která by od roku 2025 měla produkovat 12 vzducholodí ročně.
Během testování zatím dosáhl Airlander maximální výšky 2,1 kilometru a rychlosti 92,6 kilometru v hodině. Prototyp vzducholodi absolvoval celkem šest zkušebních letů, z nichž některé skončily fiaskem. Například při druhém pokusu v roce 2016 vzducholoď při přistávání narazila do země svou přední částí a utrpěla škody. Nikomu se však nic nestalo.
Airlander sustained damage on landing during today's flight. No damage was sustained mid-air or as a result of a telegraph pole as reported.
Model s označením Airlander 10, který firma odprezentovala tento týden, má dvojitý trup potažený laminovanou tkaninou, jež nepropouští helium. Uvnitř se nachází několik balónků, které pomáhají udržovat v trupu správný tlak, jelikož se změnami teploty či nadmořské výšky se helium různě rozpíná a smršťuje. HAV uvádí, že i v případě poškození trupu během letu dokážou automatické systémy pomocí balónků vykompenzovat případný únik helia tak, aby stroj zvládl nouzové přistání.
Evropa sází spíš na vlaky
Vzducholoď pro stovku pasažérů je navržena tak, aby odolala výkyvům teploty, silnému větru či bouřkám s blesky. Podle HAV splňuje stejné bezpečnostní standardy jako jakékoli letadlo pro cestující. Ve vzduchu je však stabilnější a lety jsou tudíž pro pasažéry pohodlnější, tvrdí Grundy. “Díky nízké hlučnosti, slabším vibracím a minimálním turbulencím, jichž se lidé v jiných letadlech obávají,” řekl serveru stanice CNN.
Vizualizace interiéru vzducholodi Airlander.
Pevné součásti vzducholodi jsou podobně jako u letadel vyrobeny z uhlíkových a skleněných vláken. Kontrolní systémy pak využívají optická vlákna, která jsou lehčí než konvenční měděné dráty a vyznačují se rychlejším přenosem dat.
Letišť už je dost. Piráti a Starostové chystají návrat k železnici |
Dopad letecké dopravy na životní prostředí a emise vyprodukované lety na krátké vzdálenosti jsou horkými tématy i v zemích EU, která chce být do roku 2050 uhlíkově neutrální. Unijní země sázejí v tomto ohledu hlavně na vlaky. Francouzský parlament v dubnu zakázal vnitrostátní lety, které lze uskutečnit přímým vlakem za méně než dvě a půl hodiny.
Ekologičtější chce být i jeden z největších evropských leteckých dopravců. Německá Lufthansa spustí společně se státními dráhami Deutsche Bahn expresní železniční spojení, která by měla nahradit lety na krátké vzdálenosti. Expresy budou od července spojovat Berlín, Hamburk, Brémy, Münster a Mnichov se základnou Lufthansy ve Frankfurtu.
